Obědy zdarma – jistota, že všední dny děti neumoří

Ahoj, 

my jsme PAQ a myslíme, že nikdo sem nespadl z kokosovníku. Žijeme v kontextu. A ten kontext může být pro hodně lidí od začátku velmi složitý. Naštěstí existuje vzdělávání, které nás jako jednotlivce i společnost rozvíjí a pomáhá překonávat překážky. Jenže ouha – v Česku mnohem víc než v okolních zemích betonuje nerovnosti. V PAQ proto usilujeme o vzdělávání, které slouží dobře všem dětem bez ohledu na původ.

Jdeme na to dvojím způsobem. Zaprvé problémy českého vzdělávání srozumitelně a s oporou v datech vysvětlujeme. Zadruhé přinášíme řešení, na jejichž naplňování se i přímo podílíme. A v uplynulém měsíci jsme dělali obojí.

Ze studií a inzerátů PAQ™

Obědy zdarma fungují. Zlepšují výsledky i dětí zdraví, ukazuje řada robustních studií. Programy známe i v Česku, topí se ale v administrativě a nedokážou obsloužit všechny potřebné děti. V analýze proto ukazujeme, jak bezplatné stravování udělat lépe. Aspoň pro nejohroženější. Nevyjde to draho. Nemusí to být složité. 

🟨

Hledáme někoho na sociální sítě – síťařstvo! Pojďte k nám. Nabízíme veskrze smysluplnou práci a super kolektiv. Nepotřebujeme expertstvo na naše témata, stačí souznění s misí. Možná jste to vy. Nebo vaše kamarádka/kamarád, co se trápí v agošce nad kampaní pro zbrusu nové vroubkované brambůrky. Pošlete jim náš inzerát. 

🟨

Školy v Česku financujeme plošně. Má to slabinu: nezohledňujeme sociální znevýhodnění. Někde mají kontext zkrátka složitější. Novela od MŠMT by to měla změnit. Zavést takzvané indexové financování. Nelíbí se ale Ministerstvu financí, které se obává výdajů. Podpora znevýhodněného žactva se přitom vyplatí, ukazujeme na řadě oblastí. Snad to proto vyjde. Right? Right?!

🟨

Vroom vroom. I my přidali něco na kupičku interpretací, proč ve volbách do EP uspěli Motoristé. Na grafech z DataPAQ ukazujeme, že mobilizaci letos euroskeptikům přinesly průmyslové oblasti. To naznačuje, že víc prožívají obavy spojené se zelenou transformací. Potřebnou dekarbonizaci musíme spojit s rozvojem regionů. Let's ride.

🟨

Máte na ZŠ dobré či velmi dobré výsledky. Jaká je pravděpodobnost, že máte jako prioritu gymnázium? Záleží na kontextu, z jakého pocházíte! Žactvo s vysokým socioekonomickým statusem má gymnázium jako první volbu ve 29 % případů. Vrstevníci s nízkým statusem jen ve 13 %. Přijímačky na střední ukázaly to, co vždy. Plýtváme potenciálem žactva. Potřebujeme více všeobecných oborů.

🟨

České domácnosti přestávají po dvou hubených letech šetřit, ukazují čerstvá data z výzkumu Život k nezaplacení. Třetina domácností ale končí stále na konci měsíce na nule. Pracovní příjmy rostou hlavně víc kvalifikovaným z horní poloviny. Nůžky v životní úrovni se proto rozevírají. 

Kde jsme promluvili

„Do poloviny konkurzů se hlásí jen jeden kandidát, leckdy ale také vůbec nikdo.“ Pro Učitele naživo jsme dělali výzkum, proč v Česku haprují výběrová řízení na ředitele/ky škol. Naše socioložka Lucie Marková komentuje zjištění pro Seznam Zprávy

Danění slazených nápojů se zatím nekoná, přílišná konzumace cukru to ale dotáhla až na titulku Respektu. Ekonomickou perspektivu v článku nabízí Jakub Komárek.

„Vláda samotná tato opatření slíbila i ve svém programovém prohlášení,“ říká o takzvaném indexovém financování znevýhodněných škol analytička Nina Fabšíková. Smysl opatření vysvětluje pro iDnes.

Často říkáme věci, nad kterými lidé spokojeně kývou hlavou – to zní rozumně! Sem tam se nás ale někdo zeptá, co soudíme o osmiletých gymnáziích či jejich rozšiřování. A to nám pak chodí nehezké e-maily. Kříž na sebe tentokrát vzal Honza Zeman. V rozhovoru pro Aktuálně ale mluví hlavně o tom, že potřebujeme mnohem větší podíl čtyřletých všeobecných oborů. 

Prokop nadále promlouvá na vlnách Radiožurnálu. Naposledy uvažoval, k čemu jsou známky na světě.

Michal Kunc, táta našich procesů, začal natáčet videa na LinkedIn. A je to🤌🤌🤌  

Mimochodem nás můžete podpořit

Prokopnictvo měsíce

Ekonom Václav Korbel má rád hory. Country Radio. Vysočinsko-orlický pás štěstí. Je to náš oblíbený ekonom.

Vašek vede EDU sekci. Rozdává úkoly a vymýšlí, jaké nástroje může stát zapojit, aby snižoval vzdělávací nerovnosti. Teď se podílel na analýze věnované obědům zdarma. Navrhuje spojení s reformovaným dávkovým systém a počítá, na kolik to vyjde. 

Žádný oběd není zdarma, namítne kdejaký chytrolín. „Slepé skvrny jsem bohužel nečetl, souzním ale s Danem Prokopem, který tam údajně říká, že ani absence obědů zdarma není zdarma,“ říká Václav. „Když mají alespoň chudé a znevýhodněné děti stravování ve škole bezplatně, chodí do ní častěji (hlavně v mateřských školách) a mají také lepší výsledky. Víme to z řady studií. Takže je to investice, která se vyplatí,“ vysvětluje. 

Václav nedávno také spolu-spočítal, jak podpořit školy se vyšším podílem znevýhodněného žactva.

Při odhadování nákladů jakékoliv reformy je nejdůležitější vytvořit dobrý nástroj, model, který nám umožní snadno vyhodnotit různé návrhy. To bývá na začátku důležitější než nastavení konkrétních parametrů návrhu. Toto se nám při navrhování indexového financování několikrát potvrdilo. Když jsme chtěli do indexace zahrnout i mateřské a střední školy, stačilo je přidat do vstupní tabulky a všechny náklady se automaticky přepočítaly. I když ho lidé často podceňují, myslím, že úplně nejlepším nástrojem je pro tento účel starý dobrý Excel.

Doktora ekonomie, spolupracovníka think-tanku CERGE-EI při IDEA, v kanceláři známe hlavně jako milovníky klidných písní do neklidné doby. „Srdcovka je Druhá tráva a texty Roberta Křesťana, což je můj hlavní zdroj nových slov. Bez nich bych nevěděl, co je terakota, ani kdo je senešálka. Kromě Druhé trávy mám taky rád rezignovanost Wabiho Daňka,“ říká Vašek. 

Snad si tenhle newsletter přečte až za dva týdny. Teď má dovolenou. Neleží ovšem pod celtou, napasovaný do maskáčů z mládí. Dělá jako každý rok oddílového vedoucího na táboře. Snad to značí, že to s tou rezignovaností nemyslí tak vážně. Ostatně o něm víme, že i v kanclu mu z kapsy doutná žhavej' uhlík, jistota, že všední dny člověka neumoří.

(Ne)hýbe se

Volební mapa. Kolega Michael Škvrňák o jejích věčných barvách i nových odstínech napsal pro komentář Lidové noviny. 

V každých českých volbách vidíme souvislost mezi chudobou, volební účastí a volebními výsledky. Sudetské regiony mají pravidelně jinou barvou než Praha. Nehlasují však kopce v Krušných horách, to lidé. A jejich volební chování závisí na tom, jak krušný život vedou.

A pak popisuje novinky. 

V průmyslových okresech rostla podpora euroskeptických stran. Platí to, i když se zaměříme jen na místa, kde je středně dobrá či dobrá socioekonomická situace. Nebude náhoda, že si Přísaha s Motoristy dojela pro největší volební podporu k Mladé Boleslavi a Kvasinám na Rychnovsku, kde se nachází fabriky automobilového průmyslu.

A na závěr upomíná, že zelená transformace musí mít sociálně-regionální rozměr, nebo nebude vůbec.

Dávky. Šedá ekonomika. Rozpočtové určení daní. Bytová politika. Všechno v sobě nese regionální rozměr. Mysleme na něj, pokud chceme, aby se volební mapy někdy dočkaly nových barev – a nebylo to nepříjemné překvapení.

Co ještě umí DataPAQ

Hrát si s volebními daty, duh!

Mimochodem Daniel P. country moc nemusí. Jsou to na něj moc vyprávěnky. Tak to vidíte. Ani on není perfektní člověk.

Užijte si léto, mává PAQ