Proč se Prokop nestal ekonomem a kudy vedou cesty k desegregaci

PAQletter posíláme vždy se sirénou. Hezká připomínka, že něco tady stále funguje.

Tady je první vydání. Dejte vědět, jestli vám něco chybí / přebývá.

Ze studií a článků PAQ™ 

Po dvou letech od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Česku přibližně 310 tisíc uprchlíků. Přes polovinu z nich chce zůstat minimálně další dva roky, obrovsky důležitá proto zůstává aktivní práce na úspěšné integraci. Co se daří a kde máme mezery, shrnujeme ve výročním reportu ze série Hlas Ukrajinců v Česku. 

🟨

Vydali jsme Dobrou praxi – katalog inspirativních příběhů ve vzdělávání. Od Kadaně přes Bruntál po Ostravu dělají dobří lidé věci, které většinou známe jen z knih či strategií. Teď jejich zkušenosti popisujeme, aby se jimi mohli inspirovat ostatní. Pozadí přibližují samotní strůjci a strůjkyně úspěchu. Dejte si původní web se zatím 24 případy, vydařil se!

🟨

Proč máme tak rozdílnou kvalitu vzdělávání? I protože české základní školy řídí 2635 obcí-zřizovatelů, z nichž 90 % zřizuje pouze jednu školu. Až ⅔ zřizovatelů tak nemají vzhledem k velikosti potřebnou odbornost a dostatečné kapacity, aby řídili kvalitu vzdělávání. Problém fragmentace vysvětlujeme na blogu. Návrh řešení – zapamatujte se si spojení střední článek – přidáme brzy.

🟨

Nic ze svých měsíčních příjmů neuspoří 34 % domácností. Symptomy depresí a úzkostí hlásí 17 %, častěji chudší. Integraci Ukrajinců nadále hodnotí kladně okolo poloviny populace, nejvíc se Čechům pozdává zapojení na trh práce. Vyšel nový Život k nezaplacení, dlouhodobý výzkum, který děláme s Českým rozhlasem. Vždy cenný datový dashboard tady.

Kde jsme promluvili

Mladá analytická puška Samuel Galan hodnotil v rozhovoru pro TV Noe reformu dávek, kterou chystá MPSV. Brzy k ní vydáme i vlastní encykliku. 

Integraci Ukrajinců komentovala Kateřina Šafářová, šéfka výzkumné série. Mluví např. pro iDnes. 

Edulidi byli na roztrhání. Jan Zeman na TN.cz připomínal, že za nedostatečnou kapacitu žádaných středních škol nemohou populační ročníky, ale liknavé kraje (rozhovor od 9:45). Václav Korbel na Seznam Zprávách vyhlíží lepší budoucnost vzdělávání na zaostávajícím Tachovsku. Karel Gargulák v rozhovoru pro Info.cz uvažuje o rozporech mezi představou takzvaného štíhlého státu a rozvojem vzdělávání.

Daniel Prokop z TetraPak Research se objevil ve Šťastném pondělí Jindřicha Šídla, který glosoval mj. vládní tanečky okolo danění alkoholu. Ředitel nadále chodil i do Českého rozhlasu, kde každou středu mluví o Životě k nezaplacení (možné odebírat i jako podcast).

PAQ – Prokop Answers Questions

Ptejte se, na co chcete, Prokop na něco z toho odpoví. Příště třeba i vám. Dnes uvažuje nad svou oborovou identitou.

Nejste vy vlastně ekonom? Když vás poslouchám v rádiu, mluvíte o daních, dávkách, mezních užitcích. To nejsou obvyklá témata pro sociology. Tak mě zajímá, jestli jste se neminul povoláním nebo aspoň vzděláním.

Je pravda, že se hodně zabýváme modelováním dávek nebo exekucí, na čemž nás zajímají právě ekonomické aspekty. Když s někým spolupracujeme, bývají to častěji ekonomové. I v NERVu jsem vlastně sám sociolog. Ale spíš bych to interpretoval tak, že se česká sociologie málo zabývá veřejnými systémy, které mají obrovské sociální dopady. To mi přijde škoda. Zároveň ekonomové dnes hodně používají sociologické metody jako experimenty a dotazníková šetření. Když tým Vojtěcha Bartoše publikoval v Nature článek o informačních intervencích a ochotě k očkování, bere se to jako ekonomický projekt, přitom má hodně sociologický rozměr. 

Beru to jako výzvu, jestli sociologie neustrnula. Hodně se zabývá sama sebou, historií, metodou. Na druhé straně česká ekonomie se zase zaměřuje na makro, finance atd. Ani v ní není moc lidí, co by se zabývalo veřejnou politikou. I protože se to tady nikde moc neučí. Kdyby tady byl obor, co spojuje sociologii a ekonomii, vyberu si ten.

Hýbe se

Ministerstvo školství představilo své plány spojené s ostudnou segregací. Česko tak konečně reaguje na rozhodnutí a apely Evropského soudu pro lidská práva. Připomeňme: máme na 130 segregovaných základních škol, romské děti také častěji posíláme do speciálních škol. Popisujeme ve společné studii se STEM. 

MŠMT chystá lepší podporu škol spojenou se změnou financování, reformu poradenského systému (odtud vede cesta do speciálních škol) a reálnou desegregaci škol, která závisí např. na úpravách spádových oblastí. Na plánu i jeho naplňování se podílíme, viz metodiky na našem portálu Desegregace.cz.

Desegregační opatření konzultujeme i na konkrétních místech, ať už jde o Brno nebo Prahu 3. Tamní situace ukazuje, že cesta ke vzdělávání všech romských dětí v majoritních školách není jednoduchá, nicméně ministerstvo se konečně vydává dobrým směrem. Díky tamním lidem, kteří na desegregaci pracují. 

Co taky umí DataPAQ 

DataPAQ, naše datová prohlížečka a vizualizační nástroj, aktuální nabízí přes tři stovky různých údajů. Máme mezi nimi i naději dožití. Mapka plná zajímavostí hezky rozčísne nudnou rodinnou oslavu a třeba se hodí na vaše vážnější projekty.

(Koho téma smrti zajímá víc, Jan Boček z datařstva Českého rozhlasu loni napsal vyfutrovaný článek o českých nádorech a moravském srdíčku.)

Dobrou chuť k obědu a hezký zbytek týdne přeje PAQ Research