Analýza výsledků krajských voleb 2020

Jak souvisel podíl exekuovaných osob v obci s podporou jednotlivých stran v krajských volbách 2020? Mělo rozšíření covidu-19 v regionu vliv na volební účast? Kde se mobilizovali voliči a kde naopak zůstali doma? Jak se lišily zisky stran v malých obcích a velkých městech? Na tyto a další otázky ohledně krajských voleb 2020 jsme hledali odpovědi v naší analýze pro CNN Prima News, která doplňuje základní výsledky publikované ve vysílání volebního studia v sobotu 3. října.

Efekty jednotlivých proměnných jsme zkoumali tzv. logistickou regresní analýzou. Její jednotkou jsou všichni obyvatelé ČR s oprávněním volit – u všech známe údaje o jejich bydlišti. Logistická analýza se ptá, nakolik se liší šance účasti ve volbách u dvou obyvatel z obcí, které se liší daným faktorem (například mírou exekvovanosti), ale všechny ostatní faktory i kontrolní proměnné (účast v minulých volbách, kraj, výsledky stran v minulých volbách) jsou v těchto obcích srovnatelné.

Protože proměnné mají různé rozsahy hodnot – některé jsou v procentech, další v počtu nakažených na 1000 obyvatel a další v prostých počtech – používáme pro zobrazení vlivu standardizovaný ukazatel, tzv. Exp(B) při posunu z prvního na třetí kvartil. Ukazujeme, jak se liší šance na účast lidí z jinak srovnatelných obcí, pokud je tato obec například z hlediska exekvovanosti na 25. percentilu v ČR (nízká exekvovanost) a na 75. percentilu v ČR (vysoká exekvovanost). Vliv proměnných na Grafu 2.1 tak lze porovnávat mezi sebou.

Volební účast

Důležitým faktorem všech voleb druhého řádu je volební účast. Se snížením účasti na 20 až 40 % totiž struktura účasti výrazně ovlivňuje celkové výsledky voleb. Nejprve jsme prozkoumali, jak ekologické faktory jako nezaměstnanost a exekvovanost v obci, podíl VŠ vzdělaných lidí v obci, rozšíření infekce covid-19 či velikost obce měly vliv na účast.

Z analýzy vyplývá, že největší pozitivní vliv na změnu ve volební účasti měl podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v obci. Oproti minulým volbám se i v rámci krajů mobilizovala vzdělanější část populace, respektive zvýšil se rozdíl mezi účastí vzdělanějších a méně vzdělaných mikroregionů ve společnosti. Tento jev přitom není dán mobilizací velkoměstských voličů – počet obyvatel v obci má na rozdíl od míry vzdělanosti na volební mobilizaci účasti minimální vliv.

Druhým nejvíce vysvětlujícím faktorem je míra exekucí v obcí. V obcích s vysokou exekvovaností byla účast pod standardem z minulých voleb. Nejde přitom o prostý vliv „bohatosti“ regionu – míra exekvovanosti totiž s poklesem účasti souvisí i při očištění vlivu kraje jako celku, míry nezaměstnanosti a vzdělání v obcích. O volby tedy ztrácejí zájem lidé specificky z obcí s vysokou exekvovaností, s níž je spojena vyšší míra sociálního vyloučení, menší důvěra institucím a demokracii, ale i výrazně nižší úspěšnost dětí ve vzdělávání.

Analýza zároveň nenalézá žádné podložení pro to, že by rozšíření covidu-19 v regionu nějak ovlivnilo volební účast v dané obci či že by letos nastala změna v mobilizaci městských a venkovských volič.

Analogicky lze zkoumat mobilizaci voličů jednotlivých stran. V následující logistické regresní analýze analyzujeme, jak šance obyvatel na účast v aktuálních volbách souvisela se ziskem stran v krajských volbách 2016. Jinými slovy, zda se voleb účastnilo více lidí z obcí, v nichž při posledních volbách výrazně uspěli ANO, ČSSD apod. (opět zde kontrolujeme pro jednotlivé kraje).

Analýza naznačuje, že došlo k vyšší mobilizaci bývalých voličů středopravých stran a koalic (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN). Lidé z obcí, kde tyto strany v minulých volbách uspěly, svou účast oproti minulým volbám navyšovali. To přitom platí i v rámci krajů a při kontrole exekvovanosti, vzdělanosti v obci a dalších faktorů. Účast tedy nenarostla více jen mezi vzdělanějšími segmenty společnosti, ale specificky tam, kde se volí středopravé strany.

Z analýzy se naopak nezdá, že by nižší volební účast zklamala hnutí ANO 2011. Jeho voliči z roku 2016 byli zřejmě mobilizovaní i nadprůměrně, ale občas mohli volit jiné strany.

Zisky jednotlivých stran

Logistickou regresní analýzu jsme dále využili pro zkoumání vlivů jednotlivých faktorů na změnu v podpoře jednotlivých stran mezi lety 2016 a 2020. Například následující analýza ukazuje vliv jednotlivých faktorů na změnu v podpoře hnutí ANO.

Graf odhaluje, že ze sledovaných faktorů měl největší vliv podíl vysokoškolsky vzdělaných v obci. Tento relativně silný faktor byl na druhé straně částečně vyvážen pozitivním vlivem podílu exekuovaných osob v obci. Analýza tedy naznačuje, že oproti volbám v roce 2016 hnutí ANO 2011 ztrácelo hlasy zejména v oblastech s vysokou vzdělaností, a naopak získávalo v oblastech se socioekonomickými problémy.

Shrnutí závěrů analýzy

Z výsledků logistické regresní analýzy změny volební účasti v obcích lze konstatovat, že v krajských volbách se mobilizovali zejména voliči v obcích s vysokou vzdělaností. Naopak voliči v obcích se sociálními problémy (např. vysoká exekvovanost) zůstali oproti roku 2016 spíše doma. Zároveň se aktivizovali voliči v obcích, kde v roce 2016 uspěli zejména středopravé strany, Piráti a do jisté míry i ANO 2011. Naopak voliči v obcích, kde v roce 2016 uspěli ČSSD a KSČM zůstali oproti roku 2016 spíše doma. Z těchto výsledků vyplývá, že v letošních krajských volbách se opozičním stranám podařilo aktivizovat své voliče a přesvědčit je o důležitosti krajských voleb. Opačný závěr platí pro poražené v těchto volbách, tedy ČSSD a KSČM. Z výsledků též vyplývá, že oproti mnohým předpokladům rozšíření covidu-19 či velikost obce neměli žádný významný vliv na změnu volební účasti v obci.

K nejzajímavějším výsledkům logistické regresní analýzy změn podpory jednotlivých stran patří negativní vliv vzdělanosti, a naopak pozitivní vliv exekvovanosti na změnu v podpoře ANO 2011. Tyto výsledky podporují tezi o změně elektorátu ANO 2011, který se čím dál tím více podobá tradičnímu elektorátu levicových stran. Podobný závěr lze také učinit u změny v podpoře SPD. Opačný závěr platí pro středopravé strany a Piráty, kteří navýšili své zisky v obcích s vysokou vzdělaností díky úspěšné mobilizaci těchto voličů.