Obědy zdarma mají prokazatelné výsledky. Ukazujeme, jak systém nastavit v Česku

Obědy zdarma ověřeně fungují. V zahraničí zlepšují školní docházku, výsledky i zdraví žactva. Opatření známe i v Česku. Existující programy se ale topí ve složité administrativě a nedokážou obsloužit všechny potřebné děti. 

Česko by mělo zavést stabilní financování ze státního rozpočtu, alespoň pro ty nejvíce potřebné děti. V hledání řešení se můžeme inspirovat v severských zemích nebo na Slovensku, kde obědy zdarma dostávají všechny děti. V Německu nebo Portugalsku zase obědy navazují na existující sociální podporu. Nevytváří se proto nová administrativa. 

V Česku můžeme bezplatné stravování navázat na čerpání sociálních dávek, ukazuje PAQ Research v následující analýze. Stát by mohl podpořit děti, jejichž rodiče čerpají příspěvek na živobytí nebo přídavek na dítě. Takové řešení nemusí být složité ani drahé. Reálné náklady vychází na 700 mil. Kč až 1,1 mld. Kč. Podílově se bavíme 0,35 až 0,55 % rozpočtu regionálního školství, což zajistí stravování pro všechny potřebné děti. 

Aby byla správa opatření efektivní, měli bychom kompetence sloučit pod jedno ministerstvo – Ministerstvo školství (MŠMT), nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Třetí variantu představuje odpovědnosti obcí. Dnes máme programy na obědy zdarma roztříštěné mezi resorty, administraci navíc zajišťují neziskové organizace, které nedokážou distribuovat všechny určené peníze.

Navázání obědů na sociální systém představuje oproti současnosti výrazně jednodušší a stabilnější systém. Pomohl by 180-300 tisícům dětí v mateřských a základních školách. Dlouhodobě můžeme uvažovat i o bezplatném stravování pro všechny děti po vzoru severských zemí. Tento model předchází riziku, že podmínky přidělování povedou ke stigmatizaci části žactva a rodičů.

Lepší výsledky, docházka i zdraví

Obědy zdarma (a jiné stravování) mají pozitivní dopady na různé oblasti vzdělávání i života dětí. Existuje řada výzkumně podložených argumentů, proč opatření podporovat.

1. Mají pozitivní vliv na školní výsledky

Obědy zdarma pro všechny kauzálně zvyšují výsledky chudého i ekonomicky stabilního žactva, ukazuje studie Let Them Eat Lunch na vzorku 150 tis. studujících. 

Pozitivní dopady bezplatného stravování na výsledky žactva ukazují i další studie ze Spojených států, ke zlepšení došlo hlavně v matematice. Podpora totiž zvyšuje účast dětí ve škole, zároveň umožňuje rodičům nejen snižovat stres a nejistotu, ale také věnovat více prostředků na aktivity podporující vzdělávání dětí. Efekt podpory na výsledky je silnější v oblastech mimo města a také u žactva, které žádnou jinou podporu nevyužívá.

Žactvo s obědy zdarma dosáhlo oproti podobným studujícím bez obědů pokroku ve výsledcích, které odpovídají čtyřem až osmi týdnů výuky, uvádí zpráva anglického ministerstva školství.

2. Děti častěji chodí na obědy

Obědy zdarma souvisí s nárůstem počtu dětí, které chodí na školní obědy. Potvrzuje to metaanalýza studií o bezplatném stravování, která potvrdila vztah téměř u všech 47 zkoumaných prací. 

Na vzorku 150 tis. studujících to potvrdila studie z New Yorku, kde vzrostla účast chudého žactva o 5,4 % a ostatního žactva od 11 %.  

Přes většinový podíl výzkumů z USA se objevuje evidence i např. ze Skotska. Podle tamního vládního reportu stoupla účast na obědech u znevýhodněného a dosud nepodporovaného žactva o 28  procentních bodů. U žactva bez znevýhodnění pak o 22 procentních bodů.

3. Snižují výchovné problémy

Zavedení obědů zdarma v Jižní Koreji mělo vliv na snížení potyček na základních školách o 35 %, ukázalo dlouhodobého pozorování. Podobné pozitivní výsledky se objevily v USA, kde se u škol zapojených do bezplatného stravování snížilo vylučování ze škol o 17 %.

4. Zlepšují zdravotní stav

U obědů zdarma se těžko zkoumá dopad na zdravotní stav účastníků programu, protože na zdraví má vliv spousta dalších faktorů. Gundersen a kol. však dokázali dopad stravování zdarma identifikovat a potvrdil pozitivní efekt na zdraví žactva, zejména u obezity, jejíž riziko snížil program obědů zdarma nejméně o 38 %

Jak to mají v zahraničí

Obědy pro všechny 

Finsko, Švédsko a Estonsko poskytují obědy zdarma pro veškeré žactvo základních a středních škol (ve Finsku včetně mateřských škol). Lotyšsko hradí univerzálně obědy pouze žactvu 1. stupně ZŠ. Litva kromě prvního stupně dotuje obědy také v mateřských školách.  

Univerzální distribuce obědů předchází riziku, že podmínky přidělování povedou ke stigmatizaci části žactva a rodičů. Většinou se v selektivních mechanismech objevují kritéria na pobírání různých příspěvků spojených s hmotnou nouzí, bydlením nebo nízkou mzdou. Obtížnou tvorbu přijatelných podmínek popisují studie z Litvy před plošným zavedením obědů, kde se potýkali s diskriminaci žactva s nárokem na oběd zdarma od jejich spolužáků nebo zaměstnanců školy. Podobný efekt zaznamenali v Maďarsku. Tamní rodiče mluvili o studu a obav z kritiky okolí, že se nedokážou postarat o své děti. 

Obědy jen pro znevýhodněné

Některé evropské země proplácí školní stravování jen rodinám s nízkým příjmem. Kritériem mohou být i jiné formy státní podpory, jako jsou příspěvky na bydlení, na dítě nebo podpora v době pracovní neschopnosti. 

Pozn: Terminologie názvů sociální podpory různých států se může v překladu lišit v pojmech typu „příspěvek, doplatek, podpora, příplatek…” 

Slovensko

• Slovensko má od roku 2023 dotované obědy pro všechny děti v posledním ročníku mateřské školy a pro všechny žáky ZŠ. Rodiče bez rozdílu příjmu si mohou zažádat o příspěvek na stravné.
• Rodiče dětí v nižších ročnících MŠ mohou zažádat o příspěvek na obědy, pokud jsou v hmotné nouzi nebo jejich příjem dosahuje nejvýše hodnoty životního minima (v roce 2023/24 to bylo pro jednoho rodiče s dítětem 391 eur a pro dva rodiče s dítětem 456 eur).
• Nárok na dotované obědy má také dítě navštěvující jakéhokoliv ročníku MŠ, kde je nejméně 50 % dětí poskytována pomoc v hmotné nouzi.
• Rodiče si o příspěvek na obědy zažádají při přihlašování obědů (formulář Návratka). Ta je na MŠ 1,4 eur, na 1. stupni ZŠ 2,1 eur a na 2. stupni 2,3 eur. Tato částka je vypočítaná tak, aby pokryla náklady za nákup potravin. Rodiče mohou i nemusí platit tzv. režijní náklady podle rozhodnutí zřizovatele školy. 

zdroje: UPSVR – Dotácia na podporu výchovy k stravovacím návykom dieťaťa, 

Německo

• Obědy zdarma jsou jsou součástí tzv. vzdělávacího balíčku, na který mohou žádat rodiny pobírající příspěvek na živobytí (Bürgergeld), příspěvek pro nezaměstnané, příspěvek na dítě nebo příspěvek na bydlení. 
• Vzdělávací balíček obsahuje kromě podpory školního stravování také příspěvek na školní potřeby (195 eur za rok). Dětem se hradí také exkurze, výdaje na výlety nebo kulturní akce.  
• Pokud rodiny pobírají jinou sociální podporu, podání žádosti je jednodušší. Stačí si zažádat u úřadu, od kterého již dávky pobírají.

zdroje: Informace o vzdělávacím balíčku, služby vzdělávacího balíčku, souhrn o přijímání a službách vzdělávacího balíčku

Portugalsko

• Na finanční podporu školního stravování mají nárok příjemci tzv. rodinné dávky, kteří jsou rozděleni do různých stupňů podle ročních příjmů. Plné hrazení obědů získávají rodiny v nejvyšším stupni podpory, jejichž roční příjem nepřesahuje 3564 eur. Rodiny v druhém stupni podpory platí za obědy 50 % ceny.
• Příjemci rodinné dávky se mohou přihlásit do školního sociálního programu, který zahrnuje obědy zdarma. Přihlášku získávají ve škole nebo u sociální služby. K přihlášce je třeba přiložit potvrzení o výši rodinné dávky, které je dostupné online nebo na úřadě.
• Školní program zahrnuje nad rámec obědů také ovoce, mléko, podporu nákupu školních pomůcek nebo placení exkurzí.

zdroje: informace o žádosti a podmínkách školního sociálního programu, podpořené oblasti školním sociálním programem

Slovinsko

• Od roku 2027 bude mít veškeré žactvo přihlášené ke školnímu stravování nárok na plně dotované obědy. Do té doby stát zavedl dotační programy, aby se jídelny mohly připravit na zvýšený počet zájemců.
• Od ledna 2024 mají nárok na oběd zdarma všechny děti z rodin, jejichž příjmy na člena rodiny nepřesahují hranici 4. příjmové třídy (516 eur v roce 2023). Děti z rodin v 5. příjmové třídě mají nárok na 50% příspěvek na obědy.

zdroje: příjmové třídy a přídavek na dítě, článek o zavádění obědů zdarma od roku 2027 (rtvslo.si)

Obědy zdarma v Česku: složité a subjektivní

V České republice existují tři rozdílné dotace a programy na hrazení obědů. Liší se podmínkami a někdy také zprostředkovatelem. Podrobněji rozebíráme dva největší programy: Podpora školního stravování žáků základních škol od MŠMT a Obědy do škol od MPSV. 

Podpora školního stravování žáků základních škol (MŠMT) 

• Peníze rozdělovány od roku 2017 do současnosti.
• Zdrojem financí je státní rozpočet. Koordinátoři rozdělování financí jsou vybráni ve výběrové řízení. V roce 2024 byly vybrány neziskové organizace Women4Women (W4W) a Patron dětí. Většinu financí rozděluje W4W. V roce 2023 bylo W4W přiděleno 92 mil. Kč a Patronu dětí 8 mil. Kč.
• Největším problém přidělování obědů organizací W4W je nastavení podmínek, které může bránit dětem v přístupu k obědům, pokud jejich rodiče nesplňují kritéria. Pravidla mají nekonkrétní podobu a mohou být posuzována subjektivně.
• Nejnovější počty podpořených hovoří o 14 tisících dětech v roce 2022 za W4W. Patron dětí do výzvy vstoupil v roce 2023, v němž podpořil 1250 dětí.
• V roce 2023 bylo na výzvu alokováno 100 milionů Kč. V roce 2024 činí částka 60 milionů Kč. 

Žádost o podporu u organizace W4W: 

Škola vybere děti, které podle ní mají na oběd nárok a přihlásí je do systému. O přihlášení (výběr) do programu se mohou hlásit i sami rodiče a školy tuto nabídku často zveřejňují na svých stránkách. Škola uzavře s rodiči smlouvu o GDPR. Následně škola podá elektronickou žádost v aplikaci na stránce obedyprodeti.cz. Žádost nahrazuje písemný souhlas zákonného zástupce.

Kritéria přidělování obědů podle W4W s doplněním komentáře PAQ Research

MŠMT má podobný projekt pro předškolní děti, který také spravuje W4W s podobnými podmínkami. Dotace byla v roce 2023 celkem 20 milionů Kč a v roce 2024 celkem 10 milionů Kč. V roce 2023 bylo podpořeno necelých tisíc dětí. 

Obědy do škol (MPSV) 

Rodič osloví vedení školy a zeptá se, jestli je škola zapojená. Pokud ano, tak se dostaví na úřad práce, kde získá po vyplnění formuláře „Potvrzení o zapojení do Operačního programu potravinové a materiální pomoci“. Rodič ve škole následně podepíše písemný souhlas, který má škola pro rodiče k dispozici, se zapojením dítěte do stravování, 

Souhrn projektu:

• Od roku 2023 s pokračováním v roce 2024.
• Program disponuje částkou 150 mil. Kč na školní rok a financuje se z OPZ+ (finance z Fondu evropské pomoci nejchudším rodinám). Prostředky se rozdělují přes kraje a úřady. 
• V roce 2023 bylo podpořeno přibližně 10 tis dětí.
• Dříve měly nárok na bezplatné obědy pouze rodiny s dětmi v určitém věkovém rozpětí pobírající dávky v hmotné nouzi. Od března 2023 došlo k rozšíření o nízkopříjmové rodiny, které jsou těsně nad hranicí hmotné nouze nebo v těžké životní situaci. 
• Podmínky pro podpoření dítěte – zákonný zástupce je splňuje některé z kritérií:
  • je příjemce dávek hmotné nouze, 
  • pobírá dávky pěstounské péče, 
  • má probíhající exekuci či insolvenci, 
  • o podpoře rozhodla třetí strana na základě posouzení sociální a ekonomické situace. 
• Další podmínky jsou, že každá nepřítomnost dítěte ve škole musí být řádně omluvena a peníze na obědy nejdou do rukou rodičů, ale jsou hrazeny přímo škole.

Na kolik vyjde opatření napříč EU

Evropská komise vypracovala analýzu, ve které autoři zjišťovali náklady na školní obědy pro žáka ZŠ z „průměrné nízkopříjmové rodiny“. Dotázali se národních expertů a následně vyčíslili náklady pro různé varianty podpory. Analýza zahrnuje data za 27 zemí.

Česká republika by podle analýzy musela investovat 0,3 % státních výdajů na vzdělávání (24 593 400 eur, cca 623 mil. Kč) pro zajištění obědů zdarma během školního roku. Hodnoty jsou počítány za rok 2020. 

Na kolik obědy vyjdou v Česku podle nového systému dávek

Bezplatné školní stravování pro potřebné představuje dobrou investici, ukazuje zahraniční evidence. V této části proto vypočítáváme, jaké by byly náklady na jejich zavedení. Potřebné děti identifikujeme pomocí nároku na státní sociální podporu, podobně jak to dělá řada zemí. MPSV přišlo tento rok s návrhem, jak systém sociální podpory reformovat. Náklady proto odhadujeme podle nově navrhovaných parametrů.

Hlavní myšlenkou reformy je sloučení dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi do jedné kombinované dávky státní sociální pomoci. Nová dávka měla mít čtyři takzvané komponenty – živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě. O dávku tak domácnosti budou podávat jen jednu žádost (změny jednotlivých parametrů detailně pojednává naše studie). 

Předpokládáme, že by na plné nebo částečné proplacení školního stravování měli nárok děti, jejich rodiče by měli nárok na komponentu živobytí nebo dítě. Děti v mateřské školy by měly nárok na bezplatné celodenní stravování, žáci základních škol pak na oběd zdarma. To je systém diskutovaný mezi odbornou veřejností.  

Předpoklady výpočtu

Předpokládáme, že by nárok na školní stravování zdarma měly všechny děti a žáci MŠ a ZŠ z domácností:

• pobírající komponentu živobytí (dříve příspěvek na živobytí) – proplácelo by se 100 % nákladů 
• pobírající komponentu na dítě (dříve přídavek na dítě)  – proplácelo by se 75 % nákladů (případně 50 %; v našem modelovém scénáři počítáme s variantou 75 %)

Odhady počtu domácností a dětí, které by v novém systému měly nárok a čerpaly jednotlivé komponenty podpory, vychází z interních výpočtů PAQ Research na základě dat ze Života k nezaplacení. Detailní analýzy lze nalézt v publikované studii.

V analýze používáme parametry, které jsme diskutovali s MŠMT a MPSV. Detailní metodologie je obsažena na konci této studie v části Příloha – Metodologie. V analýze předpokládáme následující zájem o školní stravování a účast v předškolním vzdělávání:

Mateřské školy:

• ve věku 3-5 let chodí do předškolního vzdělávání 55 % dětí z domácností pobírajících komponentu živobytí a 90 % dětí z domácností pobírajících komponentu na dítě
• z domácností čerpajících sociální podporu má zájem o proplácení obědů 70 % z komponenty živobytí a 60 % z komponenty na dítě

Základní školy: zájem o proplacení obědů zdarma má 70 % z komponenty živobytí a 60 % z komponenty na dítě.

Roční náklady na plné proplácení celodenního školního stravování na 11 160 Kč u dítěte v MŠ a na 8084 Kč v případě obědů u žáků ZŠ. Předpokládáme náklady na celodenní stravování v MŠ na 60 Kč, náklady obědů v ZŠ v průměru na 43 Kč. To vychází z jednotkových cen výzvy MPSV na stravování zdarma ve školách. 

Výsledky

Vypočítáváme tři varianty počtu dětí a žáků, kteří by měli nárok na bezplatné školní stravování. Následně počítáme nároky na státní rozpočet. Nejdříve ale uvádíme definice variant, kdo by měl nárok na bezplatné školní stravování:

1. Čerpání dávek jako dnes – V této variantě předpokládáme, že v novém systému by komponenty dávek čerpal podobný podíl domácností, které na ně mají nárok. V reformovaném systému to znamená 44 % čerpajících komponentu na živobytí a 22 % čerpajících komponentu na dítě ze všech, kteří na ně mají nárok.
2. Zvýšené čerpání dávek – V této variantě by se zvýšil podíl čerpajících o polovinu, čímž by se zvýšil i počet dětí s nárokem na bezplatné stravování. Vyšší čerpání by mohlo nastat kombinací dvou efektů. Zaprvé je nový systém administrativně jednodušší a měl by stačit jeden formulář. Zadruhé může proplácení obědů dětem motivovat rodiny přihlásit se k čerpání dávky. Varianta je podle našeho expertního názoru horní hranice, jak by se mohlo zvednout čerpání sociální státní pomoci.
3. Dávky čerpají všichni s nárokem – Varianta ukazuje maximální možné náklady na státní rozpočet bezplatného stravování, pokud by sociální státní pomoc čerpaly všechny domácnosti s dětmi, které na ni mají nárok. Ačkoliv nepředpokládáme, že by tato varianta nastala, udává maximální možné náklady na státní rozpočet.

Tabulka níže ukazuje odhad počtu dětí, které by v reformovaném systému měly nárok na jednotlivé komponenty sociální státní pomoci. To znamená i nárok na bezplatné školní stravování. Odhadujeme, že v novém systému by mělo nárok na dávky necelých 160 tisíc dětí ve věku předškolního vzdělávání a 585 tisíc ve věku základního vzdělávání. 

Zdaleka ne všechny domácnosti, které by měly nárok na sociální podporu, by ji ovšem čerpali. Naše výpočty ukazují, že pokud se nezmění čerpání oproti současnému stavu, v reformovaném systému by stravování využívalo 44 tisíc dětí ve věku předškolního vzdělávání a 133 tisíc žáků ve věku základního vzdělávání. 

Tabulka 1: Počet dětí s nárokem na bezplatné školní stravování

Zdroj: Život k nezaplacení

Tabulka níže ukazuje náklady bezplatného školního stravování jednotlivých variant podle toho, kolik rodin by reálně nejen čerpalo sociální státní podporu a kolik by si jich zažádalo o školní stravování. 

• Varianta 1 – Čerpání dávek jako dnes ukazuje, že náklady na proplácení školního stravování by činily 711 milionů Kč. Většinu nákladů tvoří proplácení 75 % stravy dětem z rodin, které čerpají komponentu sociální podpory na dítě. 
• Varianta 2 – Zvýšené čerpání dávek pracuje s předpokladem, že by se zároveň zvýšil podíl čerpajících domácností o polovinu. Náklady by pak vzrostly mírně přes jednu miliardu KČ . 
• Varianta 3 – Dávky čerpají všichni s nárokem: Pokud by podporu využily všechny rodiny s dětmi, které mají nárok na jednu ze dvou komponent sociální podpory, pak by nároky bezplatného školního stravování na státní rozpočet mohly dosáhnout přibližně 3 miliard Kč. 

Varianta 3 je ovšem velmi málo pravděpodobná a reálné náklady zavedení proplácení školního stravování by se pohybovaly mezi 700 mil. Kč a 1,2 mld. Kč. Vypočítané náklady se výrazně neliší od zahraničních odhadů ani od návrhu MŠMT v nezreformovaném systému sociální podpory. Zároveň by se podle zahraničních studií uvedených v předešlých kapitolách mohly vynaložené náklady vrátit zpět do státního rozpočtu skrze zvýšenou účast dětí a žáků v předškolním a základním vzdělávání i zlepšené výsledky vzdělávání.

Tabulka 2: Finanční nároky na bezplatné školní stravování

* Podíl z částky 207 mld. Kč pro regionální školství (mateřské, základní, střední školy, konzervatoře a VOŠ) uvedené v Návrhu rozpočtu kapitoly 333 pro MŠMT na rok 2024. 

Zdroj dat: Život k nezaplacení

Doporučení na základě zahraničí praxe a českého kontextu:

Obědy zdarma představují důležité opatření, jak snižovat vzdělávací neúspěch. Zároveň se nejedná o drahé opatření. Obavy z nadměrných nákladů nebo neopodstatněného využívání podpory lze utlumit správně nastaveným systémem, který má daná kritéria a počítá s provázáním státní správy pro snížení administrativy na straně rodičů, škol i úřadů. 

Kritéria pro přidělení obědů zdarma

Obědy by měly být dětem přidělovány na základě toho, že rodič(e) splňují některé z kritérií:

• mají nárok na dávku státní sociální pomoci (složku bydlení, živobytí, dítě nebo pracovní bonus)
• spadají do skupiny lidi zasažených destabilizující chudobou (exekuce, příjmy pod hranici životního minima/minimální mzdy),

Kritéria by se měla zároveň odstupňovat tak, aby nejpotřebnějším dětem bylo hrazeno 100 % částky a ostatním dětem by se odstupňovala částka pro podporu podle jejich míry znevýhodnění. Není vhodné mít jen dvě skupiny žáků se 100% nárokem a bez nároku. 

Způsob zajištění podpory – přihlášení dětí k obědům zdarma

Žádost o příspěvek by měla být jednoduchá. Ideální stav je v co největší míře proces zautomatizovat a najít řešení, jak propojit údaje MPSV a MŠMT pro ověření nároku na podporu a následně ji přidělit. 

Prvním krokem by byl projev zájmu rodiče (a souhlas k přístupu k osobním údajům) o podporu ve školním stravování a následně by si škola vyměnila s úřady informace, zda je nárok na oběd uplatnitelný. 

Financování 

Varianty financování závisí na rozsahu podpory. V případě univerzálního přístupu ke všem dětem by bylo třeba počítat s touto položkou ve státním rozpočtu. Měly by být pevně svázány s agendou jednoho ministerstva – MŠMT nebo MPSV, případně převedeny do odpovědností obcí, ale neměla by být odpovědnost a podpora rozdělena mezi více rezortů.

V případě selektivního přístupu a hrazení stravování pouze nejpotřebnějším dětem by za hrazení nákladů mohl odpovídat i zřizovatel. Zde se varianty financování opět větví, protože lze stanovit, že zřizovatel pokryje všechny náklady z příjmů RUD (nebo jiných) a v případě většího zatížení znevýhodněnými dětmi bude podporován dotačním programem. Úprava RUD by byla předmětem dalších analýz ohledně kapacit financování (zohlednění velikosti obce apod.). 

Příloha – Metodologie

Účast v předškolním vzdělávání

• Komponenta živobytí: účast dětí ve věku 3-5 let z rodin pobírajících příspěvek na živobytí v současném systému není známa. Musíme parametr odhadnout na základě dostupných dat. Pobírání příspěvku silně souvisí s vyloučenými lokalitami. U této skupiny je účast dle posledních dat odhadována na 50 % v roce 2021. V našem modelu předpokládáme o něco vyšší účast na úrovni 55 %. 
• Kompontenta dítě: zde předpokládáme průměrnou účast jako pro celou ČR, což je 90 %.

Využití možnosti obědů zdarma

• V poskytování obědů zdarma skrze předpokládáme 60 % účast pro mateřské i základní školy u dětí z rodin, které budou mít nárok na komponentu dítě. To odpovídá zapojení v rámci škol ve výzvách OPZ+.
• U komponenty předpokládáme mírně vyšší zájem, a to 70 %. To je z důvodu větší finanční nouze, která by měla k vyššímu čerpání motivovat. Snížení parametru na 60 % by nicméně nemělo zásadní dopad na náklady, jelikož by šlo o změny v řádu nižších desítek milionů Kč. 

Počet obědů a náklady na rok

• Školní rok má 196 dní, v nichž odpočítáváme 4 dny ředitelského volna
• Průměrné zameškané hodiny v ZŠ dosahovaly podle České školní inspekce v letech 2015-2021 87,5 hodiny. Což je při 5 vyučovacích hodinách denně přibližně 16 dní. U MŠ nejsou data sbírána, předpokládáme 1,5 vyšší absence, tedy 24 dní. Předpokládáme ovšem, že jen u 25 % absencí dojde k odhlášení oběda. To znamená 186 dní účasti v MŠ a 188 u ZŠ.
• Náklady na školní stravování přebíráme z jednotkových cen uvedených ve výzvě 026 OPZ+ Potravinová pomoc dětem v sociální nouzi z roku 2023. Cena celodenního stravování v MŠ je 60 Kč. Cena oběda v ZŠ se liší podle věkových skupin, ale průměrná cena odpovídá 43 Kč.