Obyvatele Prahy 1 trápí vliv turismu a tranzitní doprava. Chtějí parkování pro místní i zóny bez aut
Celková spokojenost s životem v Praze 1 je nižší než ve zbytku Prahy.
Obyvatelé Prahy 1 oceňují na své domovině komunitní život a dostupnost většiny služeb, mají však problém s dopady turismu, přehlcením tranzitní dopravou a nedostupností parkování. Většina podporuje regulaci krátkodobých pronájmů, dražší parkování pro nerezidenty či víc zón bez aut. Vyplývá to z reprezentativního výzkumu, který pro městskou část zpracoval PAQ Research ve spolupráci s NMS Market. Celou studii najdete na webu Praha 1 očima občanů. Data pochází z března 2022.
Celková spokojenost s životem v Praze 1 je nižší než ve zbytku Prahy. Na 80 % obyvatel chce v Praze 1 sice zůstat, stěhování do městské části by ale známým doporučila jen necelá polovina. Na druhé straně vyloženě nespokojena je pouze pětina lidí. Spíš než odliv stávajících obyvatel by proto měla městská část řešit kvalitu života, udržení vyrůstající generace a zvýšení atraktivity pro nově příchozí rodiny.
Graf: Spokojenost s lokalitou bydliště a její doporučení ostatním
Obyvatelé Prahy 1 na místě svého bydliště oceňují:
- Velikost a kvalitu bytů
- Sounáležitost s lokalitou a vztahy se sousedy. Příslušnost ke štamgastské, sousedské či zájmové komunitě hlásí 12–14 % respondentů, dvojnásobně oproti zbytku Prahy. Sociální kapitál a podpora komunity výrazně souvisí se spokojeností s životem v Praze 1
- Dostupnost většiny běžných služeb a kvalitu zdejších škol, kterou hodnotí výrazně lépe než ve zbytku Prahy
- Veřejnou dopravu – spokojeno s ní je na 85 % obyvatel
Naopak se jim nelíbí:
- Rozšířenost Airbnb ubytování a další dopady turismu. Patří mezi ně obchody se suvenýry, alkoholem, cukrovinkami, strip bary, vizuální smog a hluk
- Nedostupnost školek a předškolních zařízeních pro děti do 2 let
- Tranzitní doprava, parkování nerezidentů, parkování na chodnících, množství aut. Všechno to nevadí specificky lidem, kteří by byli proti automobilové dopravě, ale i 75 až 85 % těch, kterým současně chybí parkování pro rezidenty
- Znečištění ovzduší: nadpoloviční většině se často stává, že jim zplodiny špiní okna a parapety, 15 % má problémy s dýcháním po delším pobytu na ulici
- Pocit malého vlivu na politické rozhodování a směřování městské části
- Rostoucí náklady na bydlení. Čtvrtina lidí dává na bydlení více než 35 % příjmů, velká část by měla mít nárok na příspěvek na bydlení, který ale čerpá pouze 6 %
Většina je pro regulaci Airbnb i reklamního smogu
Hodnocení kvality života paradoxně zlepšila pandemie.
Graf: Kvalita života během pandemie covid-19
Ubylo totiž turistů a některých provozoven. Obyvatelům většinou nevadí luxusní podniky, mnohem spíš prodejny se suvenýry, alkoholem, cukrovinkami či masážemi. Velké většině se nelíbí alkoholový turismus a celkové přizpůsobování ulic turistům.
Graf: Názory na vybrané druhy turismu
Velmi palčivě obyvatelé vnímají problém s krátkodobými pronájmy. Podle téměř poloviny dotázaných provozuje někdo ze sousedů Airbnb. Podobné služby by vůbec neregulovalo pouze 8 % lidí, naopak 27 % by bylo pro úplný zákaz. Třetina by byla pro vyšší zdanění či zavedení poplatků, podobný podíl pro omezení počtu pronájmů na vlastníka.
Graf: Názory k přístupu Prahy ke krátkodobým ubytováním / Airbnb v sousedství
Spojuje odpor k tranzitní dopravě a parkování nerezidentů
Jedním z klíčových zjištění výzkumu je, že neplatí mediální zkratka o sporu mezi zastánci automobilismu a pěší či cyklistické dopravy. Většinu obyvatel spojuje odpor vůči tranzitní dopravě a parkování nerezidentů. Platí tak mnohem spíš dualita „místní“ versus „cizí a zatěžující“, kdy “cizí” – tranzitní doprava a parkování nerezidentů – vadí chodcům i řidičům.
Graf: Názory na jednotlivé položky individuální automobilové dopravy
Automobilová doprava není dostatečně přizpůsobená pro místní, soudí dvě třetiny obyvatel. Dramaticky se v tom liší od zbytku Prahy, kde si to myslí jen třetina lidí.
Velké většině chybí místa k parkování (před domem i v podzemních garážích), zároveň se jim nelíbí celkový počet aut, zácpy, auta parkující na ulicích a příliš parkujících nerezidentů.
Graf: Dostatek parkování a pěších zón v Praze 1
Většina respondentů by navrhovala zvýšit poplatky za parkování v modré zóně pro auta ambasád a úřadů (66 %), velká část i pro podnikatele s provozovnou (47 %) a druhé a další automobily domácností (42 %). Dvě třetiny by omezily parkování zdarma pro auta carsharingu.
Pětina by jezdila na kole, ale bojí se
Drtivá většina obyvatel Prahy 1 využívá pravidelně MHD i chůzi po městě. Autem jezdí 21 % denně či takřka denně a dalších 35 % minimálně několikrát měsíčně.
Na kole jezdí několikrát měsíčně 18 % obyvatel.
Podíl cyklistů by se mohl zvýšit. Necelá pětina na kole aktuálně nejezdí, ale ráda by, kdyby to bylo snazší či bezpečnější. S podporou cyklistů je spokojená jen necelá třetina, ve zbytku Prahy necelá polovina.
Mírná většina (58 %) by podpořila víc zón bez aut (jen pro chodce, nebo chodce a MHD a cyklisty). Že by bylo zón bez aut příliš, si myslí jen každý osmý.
Celou studii včetně její metodologie najdete na webu Praha 1 očima občanů.