Ahoj, 

my jsme PAQ Research a historicky – poslední cca tři roky – jsme se věnovali hlavně mobilitě dolních 25 procent. V Česku se trestuhodně dědí chudoba, můžou za to nerovnosti ve vzdělávání, nedostupné oddlužení nebo zašmodrchaný systém dávek, který nedokáže doručit podporu potřebným. Naše výzkumy hodně problémů nasvítily, s lecčím dokonce pomohly pohnout. Všechno to má ale omezený dopad ve společnosti, která neprosperuje jako celek. To se děje Česku v posledních letech. Spotřeba domácností zůstává pod úrovní roku 2019, máme i jeden z nejhorších vývojů reálných příjmů domácností i HDP. Nedobré. 

I proto rozšiřujeme bitevní pole. Přibíráme témata, která mají vliv na celkovou prosperitu. Patří sem chytřejší daňový mix, který místo drcení nízkopříjmových pracujících může mnohem víc podporovat růst, a reforma samospráv. Máme 6 258 obcí, z nichž více než polovina má méně než 500 obyvatel. Ve své rozdrobenosti nezvládají zajišťovat kvalitní služby – od škol přes doktory po byty –, nedokážou pořádně investovat, tlačit místní rozvoj. Reformě samospráv se proto budeme intenzivně věnovat. A vypustili jsme první vlaštovku. 

Ze studií PAQ™

Máme 3 519 obcí, které zřizují mateřskou nebo základní školu. Zřizovatelé mají obrovsky důležitou roli: vybírají ředitelstvo, hodnotí ho, měli by mít odpovědnost za kvalitu škol. Máme jich ale tolik, že většina obcí na svou práci z podstaty nemá prostředky a kapacity. Vede to k velkým rozdílům ve kvalitě škol a vršení administrativy. Papírování padá na vedení škol, kterým tráví nejvíc času v Evropě, nemá čas na svou reálnou práci – začarovaný kruh. 

Navrhujeme proto reformu. Využijme nové společenství obcí, které stojí na půdorysu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Máme jich 203 (bez tří největších měst), mnohem spíš by proto v místní školské samosprávě – tak tomu říkáme – mohly vznikat týmy odbornictva, které zaručí, že žádná škola nebude zaostávat.

Kde jsme promluvili

Reforma samospráv musí stát na mikroregionální spolupráci. To se nezrodí z mlhy. Nejvíc pochopitelně motivují dětské úsměvy, hned potom ale peníze. Tady se jedná o tzv. rozpočtové určení daní (RUD), skrze nějž teče ročně samosprávám 400 mld. Kč ročně. Nemá v sobě však téměř žádné motivace, aby samosprávy spolupracovaly, investovaly nebo zlepšovaly vzdělávání. Proč by to mělo být téma, popsal Prokop pro Seznam Zprávy. (A má k tomu pochopitelně i vlákno.)

Média nadále pudí danění slazených nápojů. Ekonom Jakub Komárek smysl daně ještě jednou vysvětloval ve společném komentáři s epidemioložkou Eliškou Selinger, následně o ní debatoval v Pro a proti Českého rozhlasu Plus. V neposlední řadě připomínkoval vládní Hospodářskou strategii, jejíž úvod publikoval ve svém nutno-odebírat-newsletteru David Klimeš, Jakub mu následně sepsal, co ve strategii podle něj chybí. 

Máme nové zastupitelstva v krajích. Předvolební práce datařstva Českého rozhlasu ale zůstane patrně relevantní ještě dlouhé měsíce. Životní podmínky se totiž moc rychle nemění. Dejte si svůj. (Odkazy kopírujeme z druhého zásadního newsletteru – Datažurnálu). Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Olomoucký, Jihomoravský, Zlínský, Moravskoslezský. V každém článku se objevují i naše indexy destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění, a proto shout-out naší vrchní datařce Aleně Šindelářové.

Mimochodem nás můžete podpořit

Přes Darujme to máte raz dva.

Prokopnictvo měsíce

Karel Gargulák má ve svém životě jeden cíl. Seznámit se s každým člověkem v Česku. Neúnavně proto objíždí republiku s datovými semináři, kde s místním aktérstvem vymýšlí, jak pomoci znevýhodněnému či nadanému žactvu, nezahálí však ani na osobních setkáních. Člověk chvilku nedává pozor – a najednou vždy empatickému Karlovi vypráví, kam chodila babička na základní školu. Karel by ji nejspíš nepotkal, chce ji proto znát alespoň zprostředkovaně. A nic mu toho neřekne tolik, jako přehled navštěvovaných vzdělávacích institucí. Na druhé straně taky ale platí, že málokdo v téhle republice toho ví o zdejších školách tolik jako Kája.

Včera měl velký den. Konečně jsme vydali studii, jak reformovat správu základních a mateřských škol. Jeho srdcové téma. Jak zná všechny školy v Česku, ví, že jejich výsledky v současném systému nemůžeme nikdy plošně zlepšovat. „Když mají za školu odpovědnost starostové, kteří často mohou dělat svou práci jen po večerech, nemůžeme se divit, že máme tak velké rozdíly v kvalitě a neumíme všude doručovat reformy. V úspěšných zemích to chápou. Zřizovatelé zodpovídají za větší území s víc školami, mají na svou práci dostatečné kapacity, takže žádná škola výrazně nezaostává. Mikroregionální spolupráci potřebujeme zavést i u nás,“ říká Kája.

Každého ale nejspíš zajímá, v jakém koutu země má Kája srdéčko. 

„Hodně vnímám dva mimořádné regiony, kde dochází k velkým posunům. První je Ústecký kraj. Ať už jde o Kadaňsko či Litvínovsko nebo další místa, intenzivně tam řeší záškoláctví, kvalitu škol, doučování, volnočasové aktivity pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. To je velká inspirace pro celé Česko.

Druhé centrum pedagogického dobra leží na severu Olomouckého a v Moravskoslezském kraji. Pokud se chceme učit, jak nastavit spolupráci školství a sociálních služeb, jak propojovat ředitele škol, budovat učící se komunity, musíme pozorně sledovat Jesenicko, Zábřežsko, Krnovsko, Šternbersko, Vítkovsko, Hlučínsko a další.“

Kája je náš největší kýčař. Mluví o dobru, objímání nazlobených lidí, všechny oslovuje zdrobnělinou. „Čerpám z výborných lidí. Když víš, že v terénu pracují lidi, kteří milují děti, posouvají je ve výsledcích i životě. To mě drží. Od Handlířů z Krnova po Hendrichové z Karlových Varů – celá republika. Všechny je jednou poznám a propojím.“

Pohnulo se

Vláda schválila finální návrh rozpočtu na příští rok. Nás pochopitelně zajímalo MŠMT. První návrhy vypadaly divoce, nakonec má resort hospodařit s téměř 291 mld. Kč. Rozpočet na vzdělávání zůstává na relativní úrovni posledních dvou let, dokáže pokrýt provoz škol, oproti roku 2020 ale propadl o 0,36 % HDP – téměř 29 mld. Kč. Už tehdy jsme přitom zaostávali za průměrem OECD, na němž máme podle programového prohlášení být. Mírné navýšení proto oceňujeme, do závazků vlády ale stále chybí desítky miliard.

My jsme v srpnu popsali potřebné investice, teď na ně ale patrně nedojde. Chybí peníze na kariérní systém učitelů a ředitelů, měření výsledků, rozvoj vysokých škol. Víc píše Karel na LinkedInu či Facebooku.

Co ještě umí DataPAQ

Hrozně moc věcí. Jak se mění počty obyvatel v okresech? A jak to vypadalo v roce 2002?

Nebo třeba podíl samoživitelek/samoživitelů. (Vláda schválila dávkovou reformu, teď půjde do Sněmovny, snažíme se na příslušných místech mj. vysvětlit, že by do kategorie tzv. ohrožených domácností měly patřit i samoživitelky se staršími dětmi, vydáme k tomu brzy víc.)

A tak. Hodně věcí. Projděte si. Užijte.

Sledujete nás mimochodem na Instagramu? Chystáme videa. Zábava i poučení. Jej to bude sláva, jako když Mikeš s Pašíkem vyrazili společně na pouť a Pašík tam spolknul frkačku.

Tady zase za měsíc, mává PAQstvo