Část domácností přestává šetřit, nůžky v životní úrovni se rozevírají

České domácnosti přestávají po dvou hubených letech šetřit, ukazují čerstvá data z panelového výzkumu Život k nezaplacení. Projekt připravujeme společně s Českým rozhlasem.

Na spotřebních věcech nyní výrazně šetří pětina domácností, stejně tak na návštěvách restaurací, kultuře a cestování. Na úspory při nákupu potravin se soustředí 16 %. Alespoň na něčem výrazně šetří čtvrtina populace. Tendence spořit klesá od loňského podzimu. Nadále ale šetří víc domácností než letech 2020 a 2021.

Méně šetření představuje dobrou zprávu pro ekonomický vývoj. Stagnaci posledních let způsobovala i omezená poptávka domácností. Politická opatření na to nicméně příliš nereagovala. Daňové změny z posledních let pomáhaly hlavně bohatším, i když inflace relativně dopadla více na chudší.

Klesá obava z drahoty, největší hrozby

Zdražování dlouhodobě považuje společnost za největší hrozbu pro Česko. Platí to aktuálně pro větší polovinu obyvatelstva, i tady obavy klesají. Nejsilněji lidé zdražování vnímali na jaře před dvěma lety, kdy se drahoty obávaly téměř tři čtvrtiny lidí. V poslední době poklesla také obava z války. 

Do trojice největší hrozeb lidé řadí ještě rozpad demokracie, kterého se obává polovina společnosti. Klimatickou krizi, migraci či epidemii prožívá jako hrozbu stabilně čtvrtina lidí.

Průměrné úspory pomalu rostou

Průměrná domácnost si ze svých měsíčních příjmů odkládá 6 500 Kč. V na podzim 2021 to bylo 8 100 Kč. O rok později už jen 5 100 Kč, nejméně za sledované období. 

Mírně se zlepšuje i situace nejohroženějších. I tak zbývá samoživitelům/samoživitelkám měsíčně okolo tisíce korun a domácnostem v příjmové chudobě 730 Kč. 

Nic neušetří stále třetina domácností

Nůžky životní úrovně se celkově rozevírají. Stagnuje podíl domácností, které ze svých celkových příjmů měsíčně nic neušetří nic nebo míří dokonce do mínusu. Je jich dlouhodobě 31 až 35 %.

Životní náklady sice rostou už jen pomalu, zastavil se ale i růst důchodů a pracovní příjmy rostou hlavně více kvalifikovanému pracovnictvu. To vidíme na růstu měsíčních úspor bohatší poloviny domácností s dětmi a vzdělanějších. 

Příznaky úzkostí a depresí nadále rostou 

Na 18 % lidí hlásí středně těžké příznaky deprese či úzkosti. Podíl lidí se symptomy dlouhodobě roste. Ani s přicházejícím létem nedochází k jeho snižování. Před rokem příznaky spojené s depresemi a úzkostí hlásilo 14 % lidí.

Nejčastěji vykazují symptomy lidé, na které dopadla nejsilněji inflace. Výrazně častěji se jedná o lidi, kteří dávají přes 40 % svých příjmů za bydlení a hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou či velmi obtížnou.

Duševní zdraví a jeho souvislost s chudobou představuje problém na řadě úrovní. Finanční stres stěžuje rozhodování, což činí obtížnější svou situaci řešit. Stres, úzkosti či deprese mají i zásadní zdravotní dopady. Až 16 % ze ztrát života ve zdraví berou duševní onemocnění. „To je výrazně víc, než kolik na duševní zdraví dáváme peněz ve zdravotnictví,“ říká pro Český rozhlas Daniel Prokop, ředitel PAQ Research. 

Prokop komentuje zjištění ze Života k nezaplacení a témata spojená se vzděláváním a sociální politikou každý týden na Radiožurnálu. Rozhovory lze odebírat jako podcast ve všech aplikacích – Spotify, Apple, Můj rozhlas.