Navrhujeme chytřejší danění zaměstnanců. Pomůže pracovnímu trhu, rozvoji chudších regionů i omezení chudoby

Shrnutí: 

• Česko nadměrně daní práci, hlavně nízkopříjmovou a částečné úvazky. PAQ Research přináší komplexní reformu, která zatížení snižuje. Navrhujeme zvýšení slevy na poplatníka a děti a lepší čerpání slev v daňovém bonusu, pro což se inspirujeme v daňových reformách Ronalda Reagana. Reforma zároveň omezuje nesystematické odpočty, slevy a limity.
• Nižší zdanění nízkopříjmové práce by dostalo zhruba 30 tisíc lidí nad hranici chudoby. Vyšší čisté příjmy by posílily spotřebu, která v Česku stále zůstává pod rokem 2019. Posílení domácí poptávky by podpořilo ekonomiku a znevýhodněné regiony, které ke svému rozvoji potřebují lokální kupní sílu. 
• Nižší zdanění podpoří i růst menších firem a celkový trh práce. Reforma by motivovala až 50 tisíc lidí, aby místo dohod, švarcsystému, šedé ekonomiky či neaktivity přecházeli na hlavní pracovní poměr. Trvání efektu vyšších slev by zajistila automatická valorizace.
• Snížení zdanění částečných úvazků a vyšší sleva na děti do tří let (místo slevy na nepracující/ho manžela/ku) by zlepšila podmínky pro rodiny. Návrat rodičů do práce, v Česku zejména žen, by pro ně byl výhodnější než dosud.
• Přinášíme dvě varianty reformy. Hlavní varianta snižuje odvody 78 % zaměstnanců, v průměru o 5 až 7 tisíc Kč ročně. Nejvíc by danění kleslo u spodní pětiny zaměstnanců, mezi něž často patří lidé s částečnými úvazky. Zdanění by mírně vzrostlo pouze pětině zaměstnanců s nejvyššími příjmy. Reforma by částečně vyvážila změny posledních 15 let, z nichž těžili hlavně vysokopříjmoví. 
• Státní rozpočet by reforma vyšla na 16 mld. Kč ročně, úsporná varianta na 4 mld. Kč. Státu by se část peněz vrátila na silnějším trhu práce, posílení spotřeby a menším tlaku na dávkový systém. Propad příjmů lze nahradit ekonomicky méně škodlivými daněmi, jako jsou spotřební či majetkové daně. Daňový mix musíme řešit v celku. 
• Návrh podporuje řada odborníků a odbornic, celou studii stahujte jako PDF.

Nízkopříjmové zatěžujeme víc než v zahraničí

Zdanění zaměstnanců – včetně pojistného – v Česku tvoří přes polovinu státních příjmů. V mezinárodním srovnání mají místní zaměstnanci odvody vysoké. Platí to hlavně pro nízkopříjmové.

Zaměstnanec s částečným úvazkem a čtvrtinou průměrné mzdy – okolo 11 000 Kč – má vůči protějškům ze západních zemí odvody vyšší až o 14 procentních bodů. Zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy odvádí o 5 p.b. víc. Můžou za to vysoké sazby na pojištění, na které se nevztahují daňové odpočty a slevy.

„Zdanění nízkopříjmových zaměstnanců v Česku navíc nenápadně roste. Zastarává hodnota slevy na první dítě a na poplatníka, jejíž valorizaci slibovala současná vláda ve svém programovém prohlášení,“ popisuje ekonom PAQ Research Petr Vilím. Od roku 2009 vzrostla sleva na poplatníka o 24 %, což je výrazně méně než 84% růst mezd, na které se sleva uplatňuje. 

Reformy posledních let pomáhaly hlavně středně a vysokopříjmovým. Největší roli hrálo zrušení tzv. superhrubé mzdy v roce 2020. V součtu změn si vysokopříjmoví s dvojnásobkem průměrné mzdy měsíčně polepšili o 2 500 Kč. Nízkopříjmový s polovinou průměrné mzdy naopak dnes platí o 500 Kč měsíčně více, než pokud bychom ponechali výši zdanění z roku 2009.

Vysoké zdanění nízkopříjmových není efektivní

Vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců má řadu negativních ekonomických a společenských dopadů: 

• Omezuje motivace k práci. Výzkumy ukazují, že nízkopříjmoví jsou citlivější na výši zdanění při rozhodování o ekonomické aktivitě. Vysoké zdanění je motivuje k práci v šedé ekonomice, švarcsystému, pobírání dávek či pracovní neaktivitě. Omezuje i rozvoj firem, které mají vyšší náklady na práci. Ekonomika tak přichází o pracující a stát o výběr odvodů. 
• Snižuje kupní sílu. Nízkopříjmoví mají vysoký sklon ke spotřebě. Zvýšení čisté mzdy by proto pomohlo stagnující ekonomice. Většina z dodatečné kupní síly by zůstala v chudších regionech Česka, což by podpořilo lokální služby a ekonomiku.
• Posiluje chudobu. Třetina všech domácností ze svých měsíčních příjmů nic neušetří, ukazuje náš výzkum Život k nezaplacení. Finanční tíseň zhoršuje duševní zdraví, zdravotní systém, produktivitu i vzdělávání dětí. Stát dnes vysoké zdanění práce částečně kompenzuje dávkami, na které má nárok většina domácností z dolní pětiny pracujících. „Stát tak složitě a neefektivně přerozděluje peníze, přitom by mohl jen snížit zatížení práce,“ vysvětluje Vilím. 

NERV doporučuje snížení zdanění nízkopříjmových jako jedno z prorůstových opatření. 

Navrhujeme reformu inspirovanou i Reaganem

Cílem navrhované reformy je snížit zdanění nízkopříjmovým a opravit nesystematické slevy, odpočty a limity. Reformu navrhujeme ve dvou variantách.  

• Vyvážená (hlavní) varianta snižuje podíl práce v daňovém mixu a vyvažuje ho tak vzhledem k ostatním daním;
• Úsporná varianta menším nárůstem slev omezuje fiskální dopad všech návrhů téměř na nulu. 

Inspirací pro navrhovanou reformu je americký earned-income tax credit (EITC), který formou daňové slevy a bonusu snižuje zdanění nízkopříjmovým pracujícím. Spojené státy zavedly EITC v roce 1975, později ho výrazně rozšířil republikánský prezident Ronald Reagan. „Šlo o nejlepší nástroj proti chudobě, pro rodiny a pro tvorbu pracovních míst, který kdy vzešel z kongresu,“ řekl o něm.

„Pozitivní dopady slev potvrzují desítky studií. V kalifornských okresech měly daňové úlevy 1,4 násobnou návratnost na HDP. Samoživitelky mohly začít víc a stabilněji pracovat, chudoba dětí klesla o čtvrtinu,“ popisuje sociolog Daniel Prokop, ředitel PAQ Research a člen NERVu. 

Návrhy PAQ zahrnují:

• Zvýšit slevu na poplatníka z 30 840 až na 37 196 Kč. Výše této slevy by se snižovala pro pracující s nadprůměrným příjmem.
• Zvýšit slevu na první dítě na 19 846 Kč a sladit slevy na další děti na tuto hodnotu.
• Zavést dodatečné slevy na děti do tří let. U nich mají rodiče nejvyšší omezení možnosti pracovat. Navrhujeme naopak zrušit slevu na nepracující/ho manžela/ku, která demotivuje od návratu do práce.
• Umožnit nízkopříjmovým, lidem na částečném úvazku či vracejícím se na trh práce lépe vyčerpat základní slevy. To by dovolil daňový bonus ze slevy na poplatníka a zrušení současné podmínky pro čerpání bonusu na děti. Daňové bonusy by byly limitované odvedeným sociálním a zdravotním pojištěním tak, aby nikdo od státu v bonusu nedostal více, než odvedl ze své práce.
• Automaticky valorizovat základní slevy dle růstu mezd.
• Zrušit selektivně čerpatelnou slevu na hypotéku či ji reformovat, aby podporovala nízko- a středněpříjmové prvovlastníky nemovitostí.
• Omezit nesystémové prvky selektivně podporující hlavně vysokopříjmové (např. zavést slevu na příspěvky do penzijního spoření místo odpočtů nebo lépe nastavit limit sociálního pojištění).

Jak reforma pomůže konkrétním lidem

Navrhované změny by pomohly nízkopříjmovým a omezily nesystémovost. Pro ilustraci dopadu vyvážené varianty ukazujeme několik modelových příkladů zaměstnanců.

Reforma posílí trh práce a chudší regiony

Reforma by stála veřejné rozpočty 15,8 mld. Kč ve vyvážené variantě a 4,3 mld. Kč v úsporné variantě. Fiskální a distribuční dopady odhadujeme na základě dat z reprezentativního šetření domácností EU-SILC a modelu TAXBEN. Dopad srovnáváme se stavem v roce 2024. 

„Snížení výběru by částečně zmírnila změna chování populace, kterou náš model nezahrnuje. Můžeme počítat s nárůstem odvodů díky vyšší pracovní aktivitě, nárůstem nepřímých daní díky vyšší spotřebě a poklesem vyplacených dávek,“ popisuje Michal Šoltés, ekonom z IDEA při CERGE-EI, který se na návrhu také podílel.

Úsporná varianta by při zahrnutí těchto dopadů mohla mít téměř nulový dopad na veřejné rozpočty. Vyvážená varianta by snížila současné zdanění práce o 1,3 % z celkových odvodů a pomohla mírně vyrovnat daňový mix, který dnes příliš spoléhá na práci.

Reforma by (ve vyvážené variantě) snížila zdanění 78 % ze všech zaměstnanců. Nejvýrazněji by reforma snížila míru zdanění pětině zaměstnancům s nejnižšími příjmy.

Nízkopříjmové pětině zaměstnanců by klesly celkové odvody o 7 tisíc Kč ročně, jak ukazuje levý (tmavší) sloupec v jednotlivých sekcích grafu níže. Naopak horní pětině zaměstnanců by vzrostly o 8 tisíc ročně. 

Návrh reformy je možné vnímat jako snahu o vyrovnání dopadu zrušení superhrubé mzdy, které pomohlo hlavně vysokopříjmovým. Jak ukazuje pravý (světlejší) sloupec v jednotlivých sekcích grafu, v porovnání se systémem roku 2020 by si na reformách v absolutních odvodech stále nejvíce polepšili zaměstnanci s vyššími příjmy.

Na základě odhadů z několika českých i zahraničních studií odhadujeme, že by nižší zdanění mohlo přivést na trh práce dodatečných 37–⁠⁠⁠⁠⁠⁠54 tisíc lidí. Jednalo by se zejména o nízkopříjmové (z šedé ekonomiky a neaktivity), ženy s dětmi a důchodce. 

Odhadujeme, že reforma by v důsledku vyšších příjmů mohla podpořit spotřebu v ekonomice o zhruba 10 mld. Kč. Peníze by zůstaly hlavně v chudých regionech. Vyšší příjem nízkopříjmových rodin by taky pomohl dostat se 29 tisícům osob nad hranici chudoby. 

Potřebujeme i revizi celého mixu

Česká ekonomika poslední roky stagnuje. „Spotřeba domácností zůstává pod úrovní roku 2019, nikdo na tom v Evropské unii není takhle špatně. Máme i jeden z nejhorších vývojů reálných mezd domácností a HDP. Nad to nedostatečně investujeme do lepší budoucnosti. Podíl výdajů do vzdělávání a výzkumu je pod průměrem OECD,“ vyjmenovává ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Prosperitu omezuje i hloupý a demotivující daňový systém. Vyžaduje komplexní reformu. 

Chytrý daňový mix podpoří rozvoj regionů, pracovní trh, zdraví populace i firemní investice. Oprava největších nesmyslů a výjimek navíc přinese dostatek peněz na klíčové investice do vzdělávání, vědy a výzkumu nebo obrany, aniž bychom museli zvyšovat strukturální schodek. 

V minulosti jsme publikovali studii, jak zalepit díry ve zdanění alkoholu, v příštích měsících přineseme studie věnované zdanění OSVČ a nemovitostí. Nestačí řešit jednotlivé daně, musíme brát v potaz celý systém – a chytřejším daněním posílit českou ekonomiku. 

Detaily kalkulací uvádíme v příloze studie v PDF. Dopady odhadujeme modelem TAXBEN ve vlastnictví think-tanku IDEA na datech EU-SILC. Dopady neberou v potaz nepřímé dopady, budoucí dynamiku mezd či dopad reforem na OSVČ. Studie prošla peer review od ekonoma Filipa Pertolda.

Studie vznikla z obecného donorského financování PAQ Research – bez podpory konkrétních donorů či veřejných grantů.