Distanční výuka na jaře a na podzim

Tato zpráva shrnuje výsledky z našich šetření mezi rodiči s dětmi na základní škole od dubna do listopadu 2020. Šetření probíhalo online na reprezentativním vzorku rodičů a kopíruje složení rodičovské populace z hlediska pohlaví, vzdělání, ročníku dítěte (pásma 1 – 4, 5 – 8, 9), regionu. Šetření se zúčastnilo 741 rodičů v dubnu, 571 v červnu, 502 v září a 602 v listopadu. Sběr dat realizovala společnost STEM/MARK na Českém národním panelu, design šetření a analýzu realizovala společnost PAQ Research.

Podrobná výzkumná zpráva je dostupná zde (formát PDF)

Výsledky

Metody a formy výuky

• Školy komunikovaly s žáky na podzim výrazně častěji než na jaře. Výrazně ubylo žáků, kteří nebyli školou kontaktováni alespoň 1x týdně (ani ne 1 % na podzim oproti 6 % na jaře).
• Množství úkolů a látky se nejenom zvýšilo, ale i více diverzifikovalo. Více učitelů využívalo několikrát týdně k zadávání online prostředí (60 %) nebo úkoly formou projektů, videí a dalších formátů (19 %).
• Nárůst v aktivitách ale není na úkor toho, že by si rodiče častěji mysleli, že jsou děti přetěžované učivem. Podíl rodičů, který si to myslí, poklesl z jara na podzim z 39 % na 33 %.
• Učitelé na podzim častěji známkovali i užívali slovní hodnocení než na jaře. Pozitivním fenoménem je právě častější slovní hodnocení, kde sledujeme dvojnásobný nárůst, 43 % vs. 21 % žáků bylo slovně hodnoceno alespoň několikrát týdně.

Vybavení technikou a čas strávený učením

• Podíl rodin, které reportovaly, že nevlastní počítač, se od jara prakticky nesnížil. A to jak ve skupině rodičů s nižším vzděláním (3,8 %), tak mezi rodiči s vyšším vzděláním (kolem 1 %). Významně se ale snížil podíl dětí, které nemohly pracovat na počítači kvůli špatnému připojení nebo kvůli tomu, že počítač využíval jiný člen domácnosti. Pokles podílu dětí s nedostatečným přístupem k technice je zaznamenatelný u rodin s nižším vzděláním rodičů z 11 % na 6 % i u rodin s vyšším vzděláním rodičů z 6 % na 3 %.
• Oproti jaru se zvýšil celkový čas, který děti denně tráví učením, ať už sami, nebo spolu s rodiči. Posun je výrazný – z 4 hodin denně v dubnu na 5,1 hodin v listopadu. Celkový čas strávený učením vzrostl pouze u dětí rodičů s nižším vzděláváním – z 3,7 hodiny v dubnu na 5,3 hodiny denně v listopadu. U dětí rodičů s vyšším vzděláním se čas učení v dubnu i listopadu pohyboval kolem 4,5 hodin.

Duševní zdraví, soužití v rodinách a názory rodičů na protiepidemická opatření

• Pandemie výrazně ovlivnila duševní zdraví rodičů. V našem šetření průměrně reportovalo příznaky středně těžké deprese a úzkosti mezi dubnem a listopadem 27 % rodičů. Častěji se příznaky objevovaly mezi ženami než muži (31 % vs. 22 %). Podobně rodiče bez maturity reportovali častější příznaky v porovnání s rodiči s maturitním nebo vyšším vzděláním (28 % vs. 23 %).
• Během pandemie se zvýšil počet konfliktních situací v rodinách, a to především v těch s dětmi na prvním stupni. Tyto výsledky posilují domněnku, že více než samotná distanční výuka je pro vytváření konfliktních situací podstatná celková situace v domácnosti – daná např. ekonomickou situací rodiny, omezením volnočasových aktivit, dlouhodobým pobytem doma a dalším faktory.
• Rodiče v zářijové a listopadové vlně šetření byli často proti většině protiepidemických opatření zavedených ve školách. Většina rodičů (58 %) chtěla, aby základní školy zůstaly otevřené i při vysokých denních přírůstcích přesahujících 10 tisíc nových případů denně. Tyto výsledky nelze chápat jako argument pro nebo proti otevírání škol bez ohledu na epidemiologickou situaci. Ale ukazují, že uzavření škol a restrikce volnočasových aktivit dětí má skryté náklady, které časem vybublají. A měli bychom v dalších sektorech dělat maximum,aby školy mohly být brzo otevřeny.