Ekonomická situace domácností po pěti měsících trvání výzkumu Život během pandemie

Nadále pokračuje výzkum Život během pandemie, na kterém se podílí výzkumné společnosti PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Projekt již pět měsíců zkoumá ekonomické dopady krize na domácnosti, vývoj sociálních aktivit a obav, momentálně na vzorku 2200-2600 stejných respondentů.

Cílem našeho longitudinálního výzkumu je shromáždit data o tom, jak se vyvíjí chování Čechů během opatření proti šíření koronaviru, a jak epidemie a související problémy dopadají na jejich život.

Podrobná výzkumná zpráva (PDF)

Shrnutí

Ztrátu práce během koronavirové krize deklarují 4 % respondentů, kteří byli před krizí pracovně aktivní. Rozdíl proti statistikám nezaměstnanosti je dán třemi faktory: 1) naopak až třetina původně nezaměstnaných si práci našla, 2) 25 – 30 % z lidí, kteří svou práci ztratili, ji vykrývají sezónními brigádami, c) jen 45 % ze ztrativších práci se hlásilo na úřadu práce – často se zatím nehlásili OSVČ, dohodáři bez nároku na podporu a právě ti, co místo původní práce „brigádničí“. Kromě oficiálně nezaměstnaných máme vysoké desítky tisíc lidí na hraně nezaměstnanosti.

Okolo 30 % zaměstnanců deklaruje, že u nich v nějaké době od března došlo k úpravě pracovního úvazku či aktivity. U 17 % tato redukce platí dodnes. Nejčastěji jde o zkrácení úvazku (dodnes 6 %), redukce mzdy (6 %), redukce benefitů (5 %) či redukce příjmů přes dohodu a vyplácení tzv. na ruku (2 %). Reakce zaměstnavatelů na výpadek tržeb se tak dotýká zhruba šestiny zaměstnanců.

Počet respondentů deklarujících výrazný pokles příjmu domácnosti od dubna klesá – díky dosavadní stabilizaci trhu práce, konce ošetřovného a začátku nových dávek. Pokles příjmu domácnosti o 30 a více % ale deklaruje 15 % respondentů.

Kromě zaměstnanců v programu Antivirus, a menší části dalších zaměstnanců s redukcí mzdy, reportuje významný pokles příjmů domácnosti trvající dodnes asi 30 % OSVČ a lidí pracujících před krizí na dohodu či načerno (pobírajících tzv. peníze na ruku). Pokles příjmů těchto skupin přitom není vidět ve statistikách České správy sociálního zabezpečení – v rámci OSVČ díky odkladu platby záloh a ročnímu daňovému přiznání, v rámci dohodářů s podlimitní DPP a pracujících načerno díky nehlášení těchto příjmů.

Subjektivní hodnocení ekonomického stavu se od jara zlepšilo. Ztráty práce se silně obává zhruba 17 % původně pracovně aktivních (vč. 4 %, kteří ji už ztratili). Na jaře mělo silné obavy okolo 28 % lidí.

U domácností zejména v průběhu června „opadla“ snaha šetřit – pořád ale 22 % respondentů deklaruje, že chce šetřit na potravinách, spotřebním zboží či restauracích / kultuře a cestování. V ohrožených skupinách jako jsou lidé, kteří ztratili práci, přišli o část příjmů, či chudší domácnosti s dětmi je to okolo 35 až 40 %.

Respondenti v průměru odhadují, že by mohli ušetřit okolo 330 Kč měsíčně (pokud započteme i ty, kteří vůbec šetřit nechtějí). Vyšší je tato částka, která vychází z ochoty a možnosti redukovat spotřebu, mezi OSVČ, domácnosti s dětmi a nízkopříjmovými. Naopak u důchodců je riziko redukce spotřeby jedno z nejnižších.

Ve výzkumu jsme se ptali na to, kolik by domácnosti utratily z případné ničím nepodmíněné podpory ve výši 15 tisíc, respektive 5 tisíc korun. Odhad je v obou případech srovnatelný – domácnosti odhadují, že by utratili okolo 43 - 44 % z dané podpory (tedy například 6600 Kč z 15 tisíc). Ale výrazně se liší v různých skupinách obyvatel. Respondenti, kteří přišli o práci či jim byla redukována, jejich domácnost je pod hranicí chudoby a chudší domácnosti s dětmi by utratili většinu podpory (v průměru okolo 60 až 70 % z ní). Vysoko příjmoví, stabilní na trhu práce, ale i důchodci odhadují, že by utratili jen okolo 30 až 40 % a zbytek uspořili. Případnou podporu poptávky je tak zřejmě efektivnější směřovat mezi chudší domácnosti s dětmi a lidi, kteří byli pracovně omezeni během koronavirové krize.

Respondenti ve druhé půlce března redukovali osobní kontakty na méně než polovinu původního stavu. Ve čtvrtém týdnu (23.-29.3.) okolo 70 % respondentů reportovalo podstatný kontakt s maximálně 5 lidmi. V dubnu a květnu začíná docházet opět k nárůstu podstatných osobních interakcí. Na začátku června se situace dostala do původního stavu a od té doby je přibližně stejná – respondenti se průměrně týdně stýkají v průměru se zhruba 20 lidmi a 30 % dokonce s větším množstvím lidí. Tzv. komunitní šíření epidemie může tak být v současnosti rychlejší a je dočasně redukováno tím, že vyšší část kontaktů probíhá outdoor. Vyšší množství kontaktů také klade vyšší nároky na tzv. trasování – zjištění, s kým byl nakažený v kontaktu.