Ekonomické problémy domácností v polovině května

V rámci longitudinálního výzkumu Život během pandemie každé dva týdny oslovujeme stejné respondenty (celkem 3100). Cílem výzkumu je zmapovat vývoj chování populace v oblasti protektivních a rizikových sociálních aktivit, které mohou souviset s šířením nákazy. Také shromažďujeme data o dopadech epidemie a souvisejících opatření na ekonomickou situaci českých domácností, na jejich postoje, pocity a stres, vzdělávání a informovanost ohledně koronaviru. Na výzkumu se podílí společnost PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Do projektu se zapojili výzkumníci z různých oblastí – sociologie, ekonomie nebo biostatistika.

Podrobná výzkumná zpráva (pdf)

Zpráva je výsledkem analýzy vývoje období 2. března až 10. května.

Shrnutí hlavních zjištění:

• Počet respondentů, kteří deklarují ztrátu práce mírně klesl proti dubnu (někteří si našli jinou či obnovili činnost), ale stále je to 3 % mezi zaměstnanci a 23 % mezi OSVČ. Velká část těchto ztrát práce se může projevit v evidenci až v červenci.
• Reakce zaměstnavatelů na výpadek tržeb se dotkla velké části zaměstnanců. Více než třetina zaměstnanců (36 %) deklaruje, že u nich v nějaké době od března došlo k úpravě pracovního úvazku či aktivity. U 28 % to platí dodnes. Nejčastěji jde o zkrácení úvazku (dodnes 8 %), redukce mzdy (9 %), redukce benefitů (5 %) či redukce příjmů přes dohodu a vyplácení tzv. na ruku (4 %).
• Podíl respondentů deklarujících pokles příjmu domácnosti na 50 % či méně předkrizového stavu se drží na 12 %. Oproti dubnu se mírně zlepšila situace mezi OSVČ a samoživitelkami (příjem kompenzačního bonusu a výplata ošetřovného), ale stagnuje mezi zaměstnanci s redukcí mzdy a úvazků. Nějakým způsobem oproti době před krizí klesl příjem více než polovině domácnostem.
• Alespoň jedno z vládních opatření se dostalo ke 20 % českých domácností. Nejčastěji šlo o kompenzační bonus OSVČ, snížení pracovní aktivity s náhradou mzdy (s možnou podporou zaměstnavatele v programu Antivirus), ošetřovné a odklady splátek. Deklarovaný zásah odpovídá oficiálním údajům.

Problém ale je v cílení těchto opatření – čerpá je totiž jen třetina lidí, kteří od začátku krize někdy zažili velký propad příjmů. Opatření sice mohla zabránit tomu, aby tato skupina s propadem příjmů byla vyšší, ale projevuje se, že v mixu opatření zatím chybí ta mířící na vyrovnání příjmů zaměstnanců s velkou redukcí úvazků a mezd či ztrátou příjmů na DPP apod. Opatření se navíc dostala spíše ke středním a vyšším příjmových skupinám – právě sem z velké části mířil kompenzační bonus pro OSVČ a zaměstnavatelé zřejmě častěji využívají překážky práce a Kurzarbeit pro zaměstnance ze středních a vyšších příjmových skupin, zatímco (původně) nízkopříjmoví deklarují omezení mzdy a úvazku bez náhrad.

• Zatímco obavy z epidemie u populace výrazně poklesly, hodnocení finanční situace a obavy ze ztráty práce stagnují. Okolo 22 % původně pracovně aktivních respondentů má poměrně či velmi silné obavy ze ztráty práce. Toho se bojí třetina lidí, u kterých došlo k nějakým změnám v pracovním úvazku či zapojení. Dále také lidé s nižší kvalifikací a z chudších domácností.
• U domácností trochu „opadla“ snaha šetřit – pořád ale 19 % chce šetřit na potravinách a okolo 25 % na dalších spotřebních výdajích. Alespoň jednu z těchto forem redukce výdajů deklaruje okolo poloviny či více respondentů z rizikových skupin – tedy ti postižení ztrátou práce či redukcí úvazků, obávající se ztráty práce, z domácností s vyšší redukcí příjmů oproti předkrizové době.

• Z výzkumu tedy lze vyčíst riziko, že kombinace nedostatečného pokrytí zejména nízkopříjmových zaměstnanců a dalších skupin (dohodáři apod.) vládní pomoci a nejistoty na trhu práce dané zkracováním úvazků a mezd se přeleje do redukce spotřeby, a tím by mohla způsobit snížení odbytu firem a další zpomalení české ekonomiky.