Indikátory: jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému

Pouze těžko můžeme řídit vzdělávací systém, aniž bychom věděli, co se v něm děje. Monitorovací data nám proto pomáhají pochopit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání – a dobře se rozhodovat. Jedině na základě kvalitních informací můžeme efektivně podpořit potřebné žáky, učitele, ředitele a školy jako celek. Přinášíme stručný úvod, jak a proč měřit výsledky vzdělávacího systému. Celou publikaci si můžete stáhnout jako PDF.

V Česku zatím komplexní monitorovací systém pro předškolní a základní vzdělávání chybí. To by se ale mělo změnit. Ministerstvo školství chce takový systém vytvořit v rámci Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Zatím se ale zaměřilo na oblasti a data, která již sbírá.

V našem přístupu kombinujeme současný stav a data, která by se podle našeho názoru měla začít sbírat, případně sbírat jinak nebo lépe.

Naše studie je tak komplementární k monitorovacímu systému ministerstva. Vytvořili jsme ji pro sdružení Partnerství pro vzdělávání 2030+. Studie představuje užší výběr indikátorů, které umožní jednotlivým organizacím monitorovat a vyhodnocovat vývoj vzdělávacích výsledků, well beingu a rovných šancí dětí, žáků a studentů v České republice.

Současný stav

Výsledky vzdělávání se dnes měří ze dvou zdrojů – mezinárodních šetření a národních zjišťování. Mezinárodní šetření mají výhodu, že umožňují sledování výsledků v čase a porovnání se zahraničím. Nevýhodou je nízká periodicita (jednou za 3–4 roky) a nemožnost nastavení vzhledem k národním cílům a specifikům. Národní zjišťování a  testování jsou zatím nejednotná a jejich primární účel není monitorování vzdělávacího systému, ale zpětná vazba o výsledcích vzdělávání konkrétní škole.

Strategie 2030+ uvažuje o výrazné změně. Přijít by mělo národní testování žáků v 5. a 9. třídách.  Testování by mohlo být low-stakes, tedy nemít vliv na výsledky žáků. Zahraniční zkušenost ukazuje, že vytvoření špičkových testovacích institucí a nástrojů je běh na dlouhé roky, ovšem s vysokou návratností.

Měření výsledků vzdělávání by se podle nás mělo zaměřit na výsledky všech žáků, ale zvláštní pozornost by měla být věnována žákům se slabšími výsledky a znevýhodněným žákům. Měli bychom zahrnovat žáky s různými formami znevýhodnění a komplexně zmapovat jejich zázemí a příčiny znevýhodnění.

Prioritou by mělo být vytvoření jednotného identifikátoru žáka (tedy nástroje, který umožňuje sledovat žákovu cestu vzděláváním - od mateřské až po vysokou školu). Na jednotný identifikátor by měly být napojené další nástroje (např. identifikace sociálního znevýhodnění a indexové financování, které žákům cílenou pomocí pomůže naplnit jejich potenciál). Ve studii také otevíráme téma wellbeingu, které je v Česku narozdíl od námi analyzovaných zemí prozatím marginální.

Specifika České republiky

Vycházíme z analýzy Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích, která popisuje, jak svou vzdělávací soustavu monitorují ve Finsku či Estonsku.  V naší interpretaci ale zohledňujeme následující specifika českého školství. Na základě nich doporučujeme několik principů, které jsou pro situaci v České republice důležité.

V monitoringu celkových výsledků vzdělávání doporučujeme vycházet z mezinárodních šetření (TIMSS, PISA) a stanovení referenční skupiny zemí, které patří k socioekonomicky a kulturně srovnatelným státům, na jejichž výsledky chce Česká republika aspirovat (např. Estonsko, Polsko, Rakousko).

Sběr dat

Pokud má docházet ke zlepšování učení dětí ve školách, musí k tomu místní aktéři mít dobrou datovou základnu. Existují 3 možnosti, jak řešit sběr dat (zaměřený na výsledky vzdělávání, systémové nerovnosti a wellbeing) na mikroregionální úrovni.

1. Plošné šetření jednou ročně

+ Možnost zkoumat rozdíly uvnitř regionu

+ Zpětná vazba školám

+ Pravidelnost, vývoj

- Náklady

- Ovlivnění vzdělávací soustavy - školy mohou omezit rozvoj netestovaných kompetencí žáků

- Zátež škol

2. Plošné šetření v 1/3 náhodně vybraných škol

• Alternativou je plošné testování s nižší periodicitou (např. 2-3 roky)

+ Nižší zátěž škol a náklady

+ Robustnost výsledků oproti výběrovému šetření

- Nižší reprezentativnost

3. Výběrová šetření s omezenou reprezentativitou na úrovni ORP (např. pět škol v ORP)

+ Významně nižší náklady na realizaci šetření

- Nemožnost měřit zaostávání a nerovnosti v rámci ORP

Konkrétní oblasti indikátorů

V závěru představíme vybrané příklady indikátorů, které jsou ovšem komplexněji popsané ve studii, kterou naleznete na začátku článku.

Indikátory označené kurzívou se již sbírají

Výsledky vzdělávání - ČR v mezinárodní optice

• Průměrné výsledky matematické a čtenářské gramotnosti
• Matematická a čtenářská gramotnost u dětí s nízkým socioekonomickým statusem
• Výsledek nejhoršího kvintilu škol proti skupině referenčních zemí let, sbírá se)
• Kolik procent variace vysvětlují rozdíly mezi školami

Výsledky vzdělávání - mikroregionální úroveň

• Pokrok mezi 5. a 9. ročníkem
• Podíl žáků s nízkou a excelentní úrovní výsledků
• Výsledky dětí s nízkým socioekonomickým statusem
• Kompetence sociální, personální, k učení
• Výsledky spodního kvintilu škol
• Podíl žáků opakujících ročník a předčasně odcházejících

Wellbeing - mikroregionální úroveň - národní zjišťování

• Index psychického zdraví, aspirace žáků, vztah ke škole
• Index šikany, sociálního života ve škole

Systémové nerovnosti a faktory wellbeingu a vzdělávacích výsledků

• Podíl sociálně znevýhodněných žáků
• Podíl žáků ohrožených destabilizující chudobou
• Počet segregovaných škol
• Podíl žáků ve speciálních školách a třídách

Další indikátory v nekognitivní oblasti navržené v diskusi s externími experty

• Vzdělávací aspirace žáků – % žáků ZŠ, kteří se hlásí na maturitní obory
• Wellbeing žáků a učitelů
• Indikátory v oblasti občanského vzdělávání, digitálního občanství
• Schopnost společně řešit problémy
• Schopnost tvořivého myšlení (creative thinking)