Jak Míša Röschová uspořádala třídní sraz

Ahoj, 

jsme PAQ Research a přinášíme unikátní a důvěryhodná data. Opírá se o ně kde kdo. Česká národní banka, NERV a čerstvě také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, známá hlavně jako OECD. 

Včera vydala svůj bienální Hospodářský přehled České republiky, kde nás potěšilo několik zmínek. OECD upozorňuje na ztráty spojené se segregací, z DataPAQ si tahá vztah mezi podílem středoškoláků na všeobecných oborech a počtem obyvatel s titulem, vzpomíná naši studii k odvodům OSVČ (brzy navážeme!) a upozorňuje na problém fragmentace českého vzdělávání.

OECD celkově předpokládá pro letošek růst HDP o 2,1 %, příští rok o 2,5 %. Zároveň upozorňuje na řadu dlouhodobých problémů. Kdo se necítí na PDF o 120 stranách, doporučujeme článek Karolíny Blažkové v E15, kde dokument komentují Petr Janský z Centra pro veřejné finance a náš ekonom Jakub Komárek. Vzdělávací nerovnosti, roztříštěné samosprávy, málo peněz na výzkum, bídné podmínky pro ženy s malými dětmi — pěkné počtení. Aspoň že venku začalo vykukovat sluníčko.

Ze studií a výletů PAQ™

Ekonomická situace českých domácností se po energetické a inflační krizi stabilizovala, ukazujeme v nové vlně Života k nezaplacení. Po zaplacení všech výdajů ale zůstává většině z nich méně než v roce 2021. Nad tehdejší úroveň se dostala jen zajištěná střední třída, kterou si můžete pamatovat z nestárnoucího výzkumu Rozděleni svobodou.

🌲🏔️🦆

Vyjeli jsme do Českého ráje. A potkali při výšlapu dva corgíky! Mega cute.

Kde jsme promluvili

Pět let od covidu: vzdělaným zůstala práce z domova, kinům a divadlům prázdné sedačky, všem vyšší ceny. Český rozhlas udělal parádní přehled, cituje i naši práci. 

Náš výzkum o přelivu voličů žije i měsíce po vydání. Lucie Stuchlíková na Seznam Zprávách si jím pomáhá ve své předvolební analýze.

Když OSVČ fakturuje 90 tisíc a zároveň má minimální náklady, protože pracuje v kancelářské pozici, odvádí čtyřikrát méně než zaměstnanec na stejné pozici. Nikde v okolí není rozdíl tak velký. Petr Vilím připravil pro Novinky.

Reforma dávek míří do třetího čtení, kde poslanectvo rozhodne o pozměňovacích návrzích — a tak i o úspěchu revize, kterou nadále trápí řada problémů. Některé z nich komentuje náš Samuel Galan pro iDnes.

Co dostalo do rozpaků Dana Prokopa a co na sebe práskl? A co dojalo Denisu Barešovou? Náš ředitel přijal pozvání do zábavního pořadu, jaké to bylo, nevíme, už z titulku jsme se začali ČERVENAT. Veřejnosti ale pochopitelně doporučujeme.

Vystoupil také ve Fokusu Václava Moravce, kde ctihodní lidé diskutují před zraky středoškoláctva, Dan to jediný vracel na zem, když mladým lidem říkal, že nemusí starší zase tak poslouchat, někdy může být lepší protestovat. (A pak jít zkoumat, jak funguje RUD.)

Prokopnictvo měsíce

Vypadá to jako věčnost, kdysi ale býval rok 2019. Hořela katedrála Notre-Dame, Milion Chvilek svolal rekordní demonstraci, na HBO běžel Černobyl, zemřel Karel Gott. Všemu se, minimálně v naší paměti, vyrovnalo vydání výzkumu Rozděleni svobodou. Na stránkách a vlnách Českého rozhlasu ukázal, že se nedělíme na dva tábory, ale mnohem spíš na šest socioekonomických tříd. (Rozřazovací kalkulačka stále běží!) Výzkum připravily agentury MEDIAN, STEM/MARK, Centrum pro výzkum veřejného mínění a tehdy teprve vznikající PAQ Research.  

Teď jsme uspořádali třídní sraz. A na něm pochopitelně každého zajímá, jak se komu daří. Mohli jsme to zjistit díky našemu dlouhodobému výzkumu Život k nezaplacení, ve kterém spolu s Českým rozhlasem sledujeme už šestým rokem hospodaření Čechů a Češek. Nejvíc práce na něm odvádí naše kolegyně Michaela Röschová. 

„Život k nezaplacení patří mezi panelové výzkumy, které jsou pro sociology i ekonomy jedním z nejcennějších zdrojů informací. Jsou jednak dlouhodobé, jednak sledují stále stejnou skupinu osob. Díky tomu umožňují zkoumat dopady společenských a ekonomických změn na životní osudy,“ popisuje Míša.  

V roce 2020 přitom Míšu & kolektiv napadla chytrá věc. Zeptali se respondentů z Českého národního panelu i na extra otázky, které vycházely právě z Rozděleni svobodou. Víme proto, do jaké třídy kdo patří. „Teď nastal čas podívat se, jak všechny turbulentní změny posledních let zasáhly různé společenské třídy. Díky kombinaci obou výzkumů vidíme, že z energetické a inflační krize se dosud zvládla vzpamatovat jen ta nejlépe postavená část společnosti.“

Míša pracuje také v Sociologickém ústavu Akademie věd, kde se od roku 2014 stará o výzkum České panelové šetření domácností. V minulosti působila také jako národní koordinátorka výzkumu dovedností dospělých PIAAC v Národním pedagogickém institutu. (Poslední várku dat jsme popsali v lednovém PAQletteru.)

Ve volném čase zkouší nové recepty a suroviny, aktuálně se pokouší osvěžit alespoň začátečnickou znalost společenských tanců.„O víkendech mám ráda výlety do přírody, ale odpoledne u Xboxu mě také hodně láká. Teď hraju potřetí Zaklínače 3 a netrpělivě vyčkávám vydání čtyřky.“

A ještě jedna věc. Míša chce poděkovat všem respondentům a respondentkám, bez kterých bychom měli houbelec. Děkujeme 🫂

Mimochodem nás můžete podpořit

Přes Darujme to máte raz dva.

Hýbe se

Už v pátek by se na programu jednání Sněmovny měla objevit ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší velké množství změn. Na některých z nich jsme se podíleli a budeme vám je podrobněji představovat.  Základ všeho tvoří zavedení tzv. indexového financování, které velmi podporujeme. Školy se znevýhodněným žactvem by měly dostávat více peněz na pomůcky, doučování či podpůrné pozice, jako jsou speciální pedagožky a psychologové. 

V původním návrhu bohužel chyběl sociální pedagog, který může mít velmi důležitou roli. Pomáhá se snižováním absencí, řeší konflikty ve třídě, šikanu nebo obstarává spolupráci s poradnami nebo úřady. Všechno to zabírá hodiny práce týdně, na což běžní vyučující nemají kapacitu. Zároveň to nese ovoce, jak ukazují školy z Bíliny, Mostu nebo Krnova.

Školy si sociální pedagogy chválí, mohou o ně však přijít. V září 2025 končí projekt Podpora rovných příležitostí, ze kterých školy platí podpůrné pracovnictvo a různá opatření. Původní návrh novely na ně, jak už bylo řečeno, nemyslí. Doufáme proto, že projde pozměňovací návrh, který sociálního pedagoga doplní  k speciální pedagožce a psychologovi a přidá i možnost ho financovat pro všechny základní školy.

Co ještě umí DataPAQ

Odkouzlit tajemný RUD, jak Rozpočtové Určení Daní nazval ve své analýze kolega Jiří Münich. Ve studii pro EDUin společně s Danielem Münichem vysvětlují, jak funguje RUD v otázce financování škol. RUD má ale neskonale víc rozměrů — vždyť přes něj každoročně teče téměř 400 miliard korun. Mechanismus však nefunguje moc dobře. 

• Chybí v něm motivace. Obce nezískávají téměř žádný příjem, když na jejich území někdo začne podnikat. Kraje zase nic neponouká, aby konečně začaly navyšovat počty míst na všeobecných středních školách. 
• Dává hodně velkým městům. Až 45 % dostávají čtyři největší města, hlavně Praha, které nemusí řešit další příjmy, jako jsou daně z nemovitostí či parkovné. V chudších regionech naopak musí roky šetřit, aby si mohli dovolit investice, vzniká proto infrastrukturní dluh.

A co ten DataPAQ? Umí příjem obce či ORP na hlavu, ať to každý vidí!

Lepší než doomscrolling, říkáte? Tož opečujte i své kamarádstvo a přepošlete mu náš digest ✨skutečně podstatného, přitom konstruktivního✨. Vždy se sirénou. Však víte.

Máváme, PAQ