Ukrajinské děti chodí do školy, neučí se tam ale česky. Organizovaná výuka jazyka výrazně poklesla

Na všech stupních vzdělávání vzrostla s novým školním rokem docházka dětí uprchlíků z Ukrajiny. Polovina dětí mezi šesti a 16 lety se ovšem neučí organizovaně česky. Na konci minulého školního roku to byla jen třetina. Může za to hlavně pokles češtiny jako druhého jazyka ve školách. Děti si přitom jazyk ještě plně neosvojily. Mezery zůstávají také v začlenění do českých kolektivů, což souvisí s překážkami pro účast na volnočasových aktivitách. Celou studii stahujte jako PDF.

Zkušenosti uprchlíků ukazuje čtrnáctý výzkum ze série Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Výzkum vychází z rozhovorů s N=1202 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=3133 uprchlíků včetně 1059 dětí ve věku 3–17 let. Z toho 213 ve věku MŠ (do něho zařazujeme děti 3–5 let a 6leté navštěvující MŠ), 642 ve věku ZŠ (zde jsou 6–14letí a 15letí chodící na ZŠ) a 204 ve věku SŠ (15–17letí mimo 15letých chodících na ZŠ). Dotazování probíhalo od 23. 10. do 7. 11. 2023. Studii podpořil finančně UNICEF ČR, který byl ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR i konzultantem obsahu.

Docházka roste. I v MŠ

Do mateřských škol chodí 84 %, na základní dokonce 97 %, deklarují rodiče. Podíl narostl hlavně u MŠ, kde byl v červnu na 69 %. 

Účast dětí ve školkách se téměř rovná české populaci. “Častěji do školek chodí dětí z domácností s vyšším příjmem z práce. To souvisí s tím, že absence místa ve školce či dětské skupiny je bariérou pro možnost pracovat,” vysvětluje vedoucí výzkumu Kateřina Šafářová.

Graf: Školní docházka s novým školním rokem vzrostla

Reálná školní docházka bude pravděpodobně mírně nižší na všech stupních, protože vzorek nepokrývá uprchlíky příchozí v roce 2023 a mladistvé, kteří přišli bez doprovodu. (Víc k omezením ve studii.)

Výuka češtiny propadla

Výrazně poklesla organizovaná výuka češtiny ve škole či kurzech. Češtinu jako druhý jazyk (ČDJ) má ve škole aktuálně 40 % dětí a mladistvých, zatímco v červnu to bylo 61 %. “Nedá se přitom říct, že by si ukrajinské děti již češtinu plně osvojily a dále se učit česky už nepotřebovaly,” upozorňuje socioložka Šafářová.

Graf: Většina dětí na základní škole se česky již neučí

Okolo třetiny dětí, které se neučí na ZŠ česky, má dle deklarací rodičů nízkou jazykovou úroveň (do A2). Téměř polovina má dle hodnocení rodičů úroveň B1. Ostatních 25 % má podle rodičů úroveň B2.

Graf: Na ZŠ a SŠ se česky většinově domluví. Dětí v předškolním věku umí česky minimum

“Jazykové úrovně by bylo vhodné ověřit standardizovanými testy. Žákům se slabou úrovni češtiny následně poskytovat výuku českého jazyka až do dosažení jazykové úrovně B2," navrhuje sociolog Daniel Prokop. 

I žáci s ČDJ se učí většinou česky v nízké intenzitě (pod 5 hodin týdně). Intenzivněji se se podle rodičů učí česky dívky. To může být vysvětlením jejich lepších jazykových znalostí. Česky se jich ve věku 6-14 let v běžných situacích odmluví 70 %, zatímco u chlapců je to 60 %.

Chtějí zůstat, proto jazyk

Pro dobrý průběh integrace je klíčové zintenzivnit výuku češtiny na všech stupních vzdělávání. "Předškolním dětem s nejnižší úrovní jazyka by pomohlo, kdyby se čeština vyučovala povinně v mateřských školách ve všech ročnících, nikoliv v posledním jako nyní. Výuka by samozřejmě měla probíhat hravou formou s důrazem na wellbeing dětí,” říká Prokop.

“Výhledově vnímáme jako důležité také podpořit začlenění ukrajinských asistentů pedagogů mezi běžné školní asistenty. Intenzivně prohlubovat znalosti českého jazyka proto musíme i u nich. Z druhé části výzkumu Hlas Ukrajinců zaměřeného na dospělé víme, že 58 % uprchlíků se kloní k tomu v Česku setrvat, i proto je začlenění ukrajinských dětí do vzdělávání velmi důležité,” doplňuje výzkumnice Šafářová.

Aktivity i pro chudší

Polovina dětí je podle rodičů dobře začleněna do kolektivu českých dětí. Oproti červnu jde o mírné zlepšení. I v této oblasti panují velké rozdíly mezi dívkami a chlapci. Dobře začleněných je 61 % dívek a jen 39 % chlapců.

Výrazně lépe jsou začleněné děti studující na českých školách a děti, které se účastní volnočasových aktivit. Z nich je dobře začleněných 64 %, zatímco u dětí, které nemají žádnou volnočasovou aktivitu, jde jen o třetinu.

Graf: Polovina dětí není zatím podle rodičů dobře integrována do kolektivu českých dětí

Dětí s volnočasovými aktivitami mírně přibylo. Účastní se jich 54 % dětí ve věku od 4 let. Naopak se od června se z 44 na 32 % zmenšila skupina dětí, která volnočasové aktivity nemá, ačkoliv o ně má zájem. 

Volnočasové aktivity častěji nemají, ačkoliv by je chtěly, děti mezi třemi a pěti lety a děti z domácností v příjmové chudobě. “Je potřeba zajistit, aby volnočasové aktivity mohly využívat i děti zasažené chudobou. Ukrajinské i české, prostě všechny děti,” uzavírá sociolog Michael Škvrňák.