Jirka Münich a jeho zajíci vyráží na datové dobrodružství
I tenhle PAQletter obsahuje fotografie zvířátek.

Ahoj,
my jsme PAQ Research a máme různá data. To je ale samo o sobě trochu zívačka. Data má kdekdo. Kdo se navíc touží brodit tabulkami a ošklivými grafy, aby z nich vyrýžoval šupiny reality — já ne.
Vytáhnout z dat skutečně důležité sdělení a předat jej jednoduše, to je kumšt.
Avšak i cesta k jednoduchosti může být zdánlivá. Často jí předchází potřeba vzít věc jednoduchou, a z ní udělat něco docela složitého. Zatřást zavedenými očekáváními, pravdami, předpoklady a radovat se nad tím, do jakých nových míst nás problematizace vede.
A pak zase zhoupnout kyvadlo k jednoduchosti. Jak na to, ukazuje Jiří Münich, hlavní hrdina měsíční připomínky, že tady stále něco dává smysl.
Ze studií a inzerátů PAQ™
Školky zlepšují šance na dobré vzdělání, snižují genderový pay gap a vůbec přináší dobro. Česko však neví, kde tisíce dětí místo mateřinek zůstávají doma. My to teď spočítali a vizualizovali. Našli jsme celkem 263 oblastí, kde by děti mimo školku zaplnily alespoň dvě třídy. Co s tím? Navážeme brzy!
🧃
Sněmovna schválila „superdávku“. My ji celou dobu připomínkovali a vydali k ní řadu věcí. Před posledním čtením jsme rozebrali problémy, které se pojí s nízkým životním minimem a hloupým souběhem dávek a exekucí. Dokument teď nabídneme ku pozornosti velebnému Senátu, zejména druhá chyba systému zůstala po (ne)přijetí pozměňovacích návrhů nedotčená. (Víc níže!)

🧃
Pomáhali jsme zvládat pandemii, popisovali integraci ukrajinských uprchlíků, teď přinášíme nejdetailnější veřejně dostupná data o dopadech inflace. Pojďte na podobných projektech pracovat s námi. Hledáme analytičky/analytiky, kteří se se námi pustí do kvantitativních sběrů dat (výběrových šetření).
Kde jsme promluvili
Ženy s malými dětmi chtějí pracovat, ale nemohou, rozebírají Novinky. Chybí, jak známo, školky. Důležitou roli hraje ale i daňový systém. Máme přežitou slevu na nepracující manželku, kterou domácnost po návratu do práce ztratí, my proto v naší velké daňové studii navrhovali její nahrazení slevou na dítě.
Důvody pay gapu — a své oblíbené reality show — komentoval též Prokop, a to v Sirénách, kde vystoupil jako vůbec první muž. V rozhlasovém éteru se ponořil zase do daňových přiznání, školek či taktizování u přihlášek na střední školy. Už proboha odebírejte Život k nezaplacení v aplikacích — každý týden, 20 minut, top tier policy content, jak říkají na vlnách Radiožurnálu.
Poslanci stále neschválili novelu školského zákona (popsali jsme krátce minule), stále proto stojí za to připomínat, že se hraje též o financování sociálního pedagoga. Spojka mezi školkou a rodinami, která může snižovat neúčast, jako se to podařilo v Budišově. Píše regionální Deník.
„Čerpání dávek je dlouhodobě nízké a zaostává za nárokovostí. Nárok na příspěvek na bydlení má přibližně 30 procent domácností, ale čerpá ho kolem šesti procent.“ Michaela Röschová komentuje reformu dávek a ekonomickou situaci domácností.
Jen třetina z přibližně 70 tisíc ukrajinských mladistvých dochází na českou střední školu, ukazují data skvělé organizace Meta, která zpracovala E15. Proč to není dobře a co dělat komentuje kolega Karel Gargulák. (My se na sérii Hlas Ukrajinců v Česku už nepodílíme, stále v ní ale pokračuje Sociologický ústav AV ČR, který nedávno vydal novou zprávu.)
Prokopnictvo měsíce
Kolik dětí žije v obci a kolik z nich v ní chodí do školky? Triviální otázka, řeklo by se. Ejhle. Ve spoustě obcí školky nemají. V některých zase mají v mateřince víc dětí, než kolik jich v obci žije.
To by ale pořád šlo spojit, říká si člověk. Pro každou obci najdeme sousedy… Nojo, ale obcí máme 6 254, část má nedostatek, část nic, část přebytek. Člověku se motá hlava a už mu dochází, proč stát netuší, kde děti místo školky zůstávají doma.
Jiří Münich, autor úvodních úvah o dialektice jednoduchosti a problematizování, žije pro podobná dobrodružství. Jak postupoval v tom školkovém?

„Vzali jsme algoritmus z umisťování na střední školy. Preference a testy jsme nahradili vzdáleností – jak blízko dítě bydlí ke školce. Každá školka posoudí žáky, pro které je tou nejbližší. Z nich podmínečně přijme ty, kteří jsou nejbližší jí. Proces se opakuje. V druhém kole školka posoudí neumístěné děti, pro které je druhou nejbližší možností (a tak dále).
Každé kolo přináší nové nabídky pro dosud neumístěné děti. Některé už umístěné děti dokonce mění školku, pokud se objeví bližší kandidát. Nakonec jsou všechna místa rozdělená tak, že žádné dítě si nemůže polepšit, aniž by si jiné pohoršilo. Díky tomu víme, které děti zůstaly bez místa – algoritmus jim žádnou školku v okolí nenajde.“
Tadá! Ale jak ukázat, že neumístění dítěte algoritmem není problém jediné obce, ale celého mikroregionu? Hierarchické klastrování? Dobrodružství pokračuje.
(Dopadlo to dobře! Jirka nakonec celou anabázi dokázal do veskrze přístupného videa, kde problematiku vysvětlí na několika pokojovkách.)
Jirka žije v domácnosti pěti tvorů. On, družka a tři zajíci. Nejprve se k nim nastěhovali sourozenci Karotka a Popelka. Jirka, odborník na vzdělávání, jim dával volnost, takže z nich vyrostly báječné osobnosti. „Karotka je pečující, vychytralá a poťouchlá. Ráda vítá hosty a šplhá po nábytku. Popelka je opatrnější citlivý labužník, který rád jezdí na skateboardu,“ popisuje Jiří.




Na stará kolena k sobě vzali i jejich matku Čokoládu. Čokoláda strávila většinu života v kleci, na volnost si zvyká těžko. „Naučili jsme ji alespoň vyměnit klec za koberec, na kterém vesele hospodaří,“ popisuje Jirka svou rodinnou bajku, která má důležité poučení.
„Naši zajíci jsou mi opakovanou připomínkou toho, že každý tvor může být vynalézavý, podnětný a citlivý, dostane-li prostor, jistoty a společnost, jaké právě potřebuje.“
Já nebrečím, vy brečíte.
Mimochodem nás můžete podpořit
Přes Darujme to máte raz dva.
Prošlo Sněmovnou
Superdávka. MPSV připravilo největší novelu dávek za drahno let, málokoho ale téma zajímalo — je to slo-ži-té. Nakonec to dopadlo všelijak. Minulý týden poslanci schválili rozsáhlou úpravu dávkového systému. Reforma přináší několik zjednodušení a lepší cílení, zároveň obsahuje nové demotivační pasti a posiluje některé represivní prvky.
✅ Lepší:
- Jedna dávka a jedna žádost místo čtyř – může se výrazně zvýšit čerpání oprávněnými, musí to ale podpořit i komunikace Úřadů práce.
- Lepší cílení podpory – majetkový test omezuje nárok pro domácnosti s vysokými příjmy.
- Lepší užitek z práce – domácnostem s nízkými příjmy nově zůstane z každé vydělané koruny 40 haléřů místo dosavadních 21.
- Mírnější sankce – maximální doba vyřazení z dávek se zkrátí z dosavadních šesti na tři měsíce. Pro sankci při nedostavení na ÚP bude nutné opakované porušení.
❌ Špatné:
- Tvrdá demotivace dlužníků – lidem v insolvenci se zvýšením mzdy sníží čistý příjem kvůli výpočtu dávek z hrubé mzdy před srážkami. Poslanci odmítli návrh na opravu.
- Nízké navýšení životního minima – schválený růst o 3 % neodpovídá inflaci, která od poslední úpravy dosáhla 13 %.
- Nelogické nastavení podpory na děti – chudší domácnosti dostanou méně než bohatší. Výplata podpory je navíc podmíněná prací všech dospělých v domácnosti, což trestá děti za situaci, kterou neovlivní.
- Příspěvek na bydlení klesne některým i o 3 000 Kč – nízké stropy dopadnou hlavně na jednotlivce v Praze, i když bydlí levně.
Teď zákon míří do Senátu, jehož členstvu naše výtky také představíme.
Co ještě umí DataPAQ
Až tři miliony Čechů a Češek žijí na místech, kde nemají obecní policii. Co u vás? Zřizuje ji obec samotná, nabízí ji i ostatním, spoléhá na okolí nebo se drží hesla ACAB? Ukazujeme.
Proč na tom záleží? I tady hraje roli náš fragmentovaný systém víc než 6 200 obcí. Nabízí se proto Společenství obcí, které by mohlo podobné služby pohodlně sdílet. Novelu zákona o obcích řeší Sněmovna, dáme vědět, co z ní bude.
Pokoj všem,
PAQstvo