Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování
V této studii zkoumáme dosud pozoruhodně neprobádané téma, a sice, do jaké míry místní výdaje na základní a předškolní vzdělávání reflektují intenzitu místních sociálních a vzdělávacích problémů. Klíčovým zjištěním je, že tato reflexe je minimální.
Podrobná výzkumná zpráva je dostupná zde (formát PDF) (od strany 72)
Naše unikátní empirická analýza na úrovni regionů obcí s rozšířenou pravomocí (ORP) potvrzuje, že sociální a vzdělávací problémy v ČR spolu úzce souvisejí. Pro rozšíření vzdělávacích problémů je výrazně určující míra destabilizující chudoby v regionu, která se projevuje exekucemi v rodinách a nestabilním, nebytovým bydlením.
Financování škol a podpůrných pozic z obecních rozpočtů není nastaveno primárně tak, že by jeho cílem bylo snížení sociálních a vzdělávacích problémů v obcích.
- Neidentifikovali jsme silnější vazbu mezi intenzitou obecního financování škol a mírou sociálních a vzdělávacích problémů obcí. To potvrzuje domněnku, že způsob financování školství neakcentuje sociální znevýhodnění žáků.
- Intenzita financování platů pedagogických pracovníků je v obcích s vyšší nezaměstnaností a menší vzdělaností vyšší pouze mírně.
- Výše státní dotace na platy pedagogických pracovníků škol nesouvisí s lokální mírou destabilizující chudoby (míra exekucí, bytová nouze, atp.). Právě ta přitom více dopadá na život dětí a regionálně výrazně silněji souvisí se vzdělávací neúspěšností.
- Investiční výdaje do škol jsou o něco nižší v oblastech s vyšší mírou sociálního znevýhodnění. Chudší a menší obce vykazují menší intenzitu investic do oprav, výstavby a vybavení škol atd.
Analyzovali jsme také, jak s mírou destabilizující chudoby (exekuce, bytová nouze) a vzdělávacími problémy souvisí financování škol. Souvislost je velmi malá. Neinvestiční výdaje obcí na fungování škol souvisí s nižší vzdělávací neúspěšností jen v bohatších ORP.
Kvalitativní příklad ORP Krnova a Ostravy ukazuje, že efektivní alokace prostředků v rámci území ORP spojená s dalšími opatřeními měkčího typu (koordinace a komunikace aktérů v území) může zlepšovat přístup všech žáků ke kvalitnímu vzdělávání a snižovat vzdělávací nerovnosti.
Doporučení
Klíčové pro řešení vzdělávacích nerovností je nejen výše prostředků, ale i jejich efektivní zacílení. Důkladnější analýza je nicméně potřeba pro lepší pochopení, jak spolu finance a nerovnosti souvisejí. Pokud budou výdaje na vzdělávání předvídatelnější, lze je efektivněji cílit například díky indexování škol. Mezi úspěšná a v zahraničí vyzkoušená opatření pro snižování vzdělávacích nerovností dále patří investice do předškolního vzdělávání, řešení vzdělávacích a sociálních problémů současně ve spolupráci všech dotčených resortů (v ČR především MŠMT, MPSV a MZ), podpora lokálních aktérů a inovativních řešení (např. Místní akční plány). Na úrovni škol je důležitá podpora společného vzdělávání, která umožní další vzdělávání pedagogických pracovníků tak, aby například uměli pracovat s heterogenními žákovskými kolektivy, a také zajištění podpůrného týmu ve škole. To zahrnuje podporu pozic sociálních pedagogů, asistentů pedagoga nebo školních psychologů, kteří dokážou lépe pracovat s žáky, jejich rodinami a celými komunitami. V tomto je finanční předvídatelnost zcela zásadní.