Levice zmizela, ANO volí ve městech, nejvíc zastupitelů mají Lidovci. Analyzujeme komunální volby

Shrnutí

• V téměř třetině obcí si voliči v komunálních volbách nemohou vybrat – u voleb dostanou jen jednu kandidátku. V polovině takových obcí nelze ani kroužkovat, u druhé poloviny mají v nejlepším případě o dva kandidáty víc než míst v zastupitelstvu. 
• V obcích bez soutěživé komunální demokracie žije přes 700 tisíc lidí. Jejich počet se od roku 2010 víc než zdvojnásobil.
• V Česku máme přes 61 tisíc obecních zastupitelů. Chybí víc než 17 tisíc kandidátů, aby si mohl každý občan v komunálních volbách vybrat alespoň ze dvou na mandát. V posledních volbách v roce 2022 chybělo o 4 tisíce kandidátů více než v roce 2010.
• 62 % kandidátů není nominováno stranou. Nestranickost je dlouhodobý fenomén nejmenších obcí. Podíl nestranických kandidátů roste už i v obcích s nízkými tisíci obyvatel, nejvíc na Plzeňsku, Vysočině a v Jihočeském kraji.
• Stranám patří pouze 1 z 5 obecních zastupitelů, i tak reprezentují na komunální úrovni zhruba polovinu obyvatel. Mandáty totiž mají hlavně ve městech, zatímco nezávislí slaví hlavně na venkově.
• Nejvíc obecních mandátů v Česku má KDU-ČSL, dominuje hlavně na Moravě. Lidovci jsou nejsilnější v malých obcích, v těch do 8 000 obyvatel mají dvakrát víc mandátů než STAN či ODS. Kvůli slabším výsledkům ve městech ale zastupují v součtu méně lidí než ANO nebo ODS.
• ANO se volí ve městech. Hnutí má méně než 1 % zastupitelů v obcích pod 8 000 obyvatel. Ve větších městech je zdaleka nejsilnější stranou a zastupuje nejvíc lidí.
• Levici se nedaří ani v obcích – KSČM a ČSSD [[01]] ztratily od roku 2002 88 % svých zastupitelů. Mají nejstarší kandidáty, ti komunističtí jsou o 14 let starší než průměr. 

Mnoho obcí, nedostatek kandidátů

Místní samospráva je v Česku rozdělena mezi 6 258 obcí. To je o 200 více než součet všech obcí na Slovensku a v Maďarsku. [[10]] To v evropském kontextu vede k unikátně malým obcím. 

Rozdrobenost samospráv má vliv na kvalitu služeb, které dokážou obce nabídnout svým občanům, určuje to ale i podmínky komunální demokracie. Malé obce trpí demokratickým deficitem. 

V každé třetí obci nejsou volby soutěž. Do urny hodí voliči jedinou kandidátku, kterou dostanou. Chybí dostatek lidí se zájmem kandidovat do jejich zastupitelstev.

V Česku máme přes 61 tisíc obecních zastupitelů. To znamená, že každý 140. dospělý občan zastupuje svou obec. Na každé místo v zastupitelstvu dnes připadá 2,44 kandidáta. Jenže kandidáti jsou rozloženi velmi nerovnoměrně.

Ve velkých městech má voličstvo na výběr z vícero kandidátek. Na většině z nich má ještě k tomu možnost kroužkovat. V menších obcích, hlavně v Čechách, bývá kandidátů stejně jako míst. V téměř dvou tisících obcí je jen jediná kandidátka – za plentou už člověk nemá, koho vybírat, může jen potvrdit seznam.[[20]] 

V takových volbách voličský hlas nic nemění. Víc než 700 tisíc lidí žije v systému, kde hlas neovlivní složení zastupitelstva. Mluvíme o takzvané „nepluralitní obecní demokracii“.

Obce s jedinou možností volby najdeme po celé republice. Nejčastěji se nachází v Plzeňském a Středočeském kraji, kde se to tyká 40 % obcí. Situace není dobrá ani v Jihočeském, Královéhradeckém kraji a na Vysočině, kde absentuje volba v každé třetí obci. 

Co má těchto pět krajů společného? Mají malé obce. Přes 80 % jejich obcí má méně než 1000 obyvatel, zbylé kraje takových obcí mají mezi 47 a 72 % (nepočítáme Prahu). 

Soutěživé volby v malých obcích existují. Ve Velemyšlevsi s 343 obyvateli postavili šest plných kandidátek. Jedná se nicméně o výjimku. Průměrné město s šesti plnými kandidátkami má 5,7 tisíc obyvatel. 

Nedostatek kandidátů se týká stále víc obcí

V posledních komunálních volbách v roce 2022 chybělo k soutěživosti voleb přes 17 tisíc kandidátů. Tolik lidí bychom potřebovali, aby měl každý občan možnost vybrat si na každé místo v zastupitelstvu alespoň ze dvou jmen. Oproti roku 2010 došlo k zhoršení – tehdy chybělo 13 tisíc kandidátů. 

Problém nesoutěživosti voleb se od malých obcí rozšiřuje i k těm středním. V obcích mezi 500 a 2000 obyvateli se počet kandidátů bez protivníka zdvojnásobil. Mezi roky 2010 a 2022 jsme proto viděli prudký nárůst počtu obyvatel, kteří na komunální úrovni žijí v nepluralitní demokracii. 

Přes 700 tisíc lidí vybírá z jediné kandidátky. Třetina z nich může aspoň někoho zakroužkovat. Ve 400 obcích mají kandidáta navíc, v 500 mají navíc dva. Necelých 500 tisíc občanů už má jedinou volbu. Počet kandidátů je stejný jako míst v zastupitelstvu. Občané tím ztrácí možnost ovlivnit složení své politické reprezentace skrze svůj hlas.[[30]]

Většina nezávislých dále roste

Až 80 % kandidátů není členy žádné politické strany. Část z nich ale kandiduje za politické subjekty – strany je nominují, i když nejsou jejich členy.

To známe i z celostátní politiky. Alena Schillerová kandidovala v roce 2021 jako nestranice za ANO, nestraníka Jana Lipavského letos nominovala ODS na kandidátku SPOLU. V naší analýze proto hodnotíme stranickost podle nominujícího subjektu, ne podle členství kandidáta.

V posledních obecních volbách bylo bez stranické nominace 62 % kandidátů. A jejich podíl dál stabilně roste. Od roku 2010 narostl relativně až o třetinu. Nejvíc právě v obcích do 8 000 obyvatel, kde lidé kandidáty často znají osobně a stranická příslušnost pro ně nehraje velkou roli.

Nezávislí přibývají i ve větších městech, ale pomaleji. Strany v nich stále dominují. V posledních volbách nominovaly 84 % všech kandidátů. Od roku 2010 se počet nezávislých nicméně téměř ztrojnásobil.

Straníků je pětina, vliv mají větší

Dnes jsou čtyři z pěti zastupitelů nezávislí. Za posledních šest komunálních voleb narostl jejich počet z 34 tisíc až na 48 tisíc a nahradili zastupitele ze všech politických stran. Počet obyvatel reprezentovaných politickými stranami ale neklesl tak výrazně – je to proto, že straníci získávají mandáty hlavně ve větších obcích.

Růst nezávislých a přesný vývoj politických zastupitelů ukazuje následující Sankeyův diagram. Sleduje nominující stranu všech zastupitelů (nezávislí označeni SNK) od roku 2002. Pro každý tok určujeme počet zastupitelů a jejich mediánový věk. Speciální kategorie mimo zastupitelstva (Mimo-zast.) představuje osoby, které ze zastupitelstva odcházejí nebo jsou naopak nováčky. Meziroční přelivy u osob mimo zastupitelstva nezobrazujeme pro lepší čitelnost grafu. 

Počet zastupitelů stran

Strany s méně než 1500 zastupiteli v daném roce jsou shrnuty v „Jiné strany“

Počet obecních mandátů ale neukazuje přesně rozložení sil v obecní politice. Pokud se na data podíváme podle počtu obyvatel, které zastupitelé jednotlivých stran reprezentují, vychází výsledky jinak. Nezávislí mají sice většinu mandátů, ale reprezentují jen asi polovinu populace.

Strany mají mandáty primárně ve větších obcích, kde je zastupitelstvo relativně menší oproti počtu obyvatel. Hodnoty jsme získali vydělením počtu obyvatel obce počtem mandátů. Tento podíl přisoudí každému mandátu takovou hodnotu, kolik reprezentuje lidí. Jeden mandát v obci kolem 500 obyvatel je rovný asi 55 obyvatel, zatímco jeden mandát v Hradci Králové reprezentuje 3,7 tisíc Hradečáků a Hradečaček.

Výsledek? I když je stranických zastupitelů 4krát méně než těch nezávislých, mají celkově podobný nebo vyšší vliv. Zasedají totiž ve větších obcích.

Počet reprezentovaných občanů

Strany reprezentující méně než 200 000 obyvatel jsou shrnuty v „Jiné strany“

Levice končí i v obcích

Za posledních dvacet let levice přišla o devět z deseti svých zastupitelů. Úpadek, který zasáhl ČSSD i KSČM v celostátní politice, se naplno projevil i na komunální úrovni.

Zatímco ostatní strany přišly v průměru o polovinu zastupitelů, levicové strany se téměř vytratily. Od roku 2002 se počet zastupitelů za KSČM snížil o 93 %, u ČSSD o 89 %. Komunisté mizí stabilně už od roku 2002. ČSSD vyklidilo pozice skokově. Jejich pokles začal až v roce 2014 a hned v dalších volbách ztratili polovinu jejich zbývajících zastupitelů. 

Levice klesá ze dvou důvodů: stále méně lidí za ni kandiduje, zároveň jsou méně úspěšní ve volbách. Počet kandidátů KSČM klesl na čtvrtinu, u ČSSD na šestinu původního stavu. Jejich úspěšnost se propadla podobně silně. Zatímco v roce 2002 získal mandát každý čtvrtý kandidát, v posledních volbách uspělo jen 16 % kandidujících za ČSSD a marginálních 6 % u KSČM.

Levici chybí i generační obměna. Průměrný věk kandidátů do obecních zastupitelstev je 47,6 let. U ČSSD je to o pět let víc, u KSČM dokonce o 14 let. Znamená to, že levicové kandidátky stárnou a mladí nepřicházejí.

Vývoj zastupitelů KSČM a ČSSD

Strany s méně než 1500 zastupiteli v daném roce jsou shrnuty v „Jiné strany“

Městské strany ANO a ODS 

ANO a ODS jsou městské strany, každá ale jiným způsobem. ANO má v komunálních volbách výraznou převahu ve větších městech. Ve městech od 8 do 32 tisíc obyvatel má téměř pětinu zastupitelů, ve velkých městech a krajských centrech až třetinu. Silné pozice drží i v Praze.

Převaha mandátů ve městech není pro ANO ničím novým. Hnutí sice dokázalo od svého vzniku v roce 2013 značně obměnit svůj sněmovní elektorát, v komunálních volbách si ale udržuje podobně silnou městskou reprezentaci, v krajských městech spíš posiluje. 

V menších obcích naopak ANO téměř nefiguruje. V obcích pod 8 000 obyvatel získalo méně než 1 % zastupitelů. Hnutí se tak profiluje jako jasně městská formace, která v komunální politice staví primárně na větších městech.

ODS si udržuje postavení rovněž ve městech, ale s výrazně širším záběrem napříč velikostními kategoriemi obcí. Na rozdíl od ANO se vyskytuje i v maloměstech – ve městech mezi 2 a 8 tisíci obyvatel má zhruba třikrát více mandátů než ANO. V žádné jiné velikostní kategorii měst ale ANO nepřekonává, celkově proto ODS zaostává. 

Počet zastupitelů ODS je od roku 2014 stabilní, za posledních dvacet let avšak ztratila polovinu zastupitelů, více v menších obcích. V krajských centrech si drží významnou pozici díky koalici SPOLU, která jí umožňuje konkurovat ANO i v Praze, Ostravě nebo Plzni.

Lidovci na venkově poráží STAN

V posledních volbách získali nezávislí v menších obcích a maloměstech (pod 8 000 obyvatel) až 84 % všech mandátů. Ze stran je nejúspěšnější KDU-ČSL, která má 2 560 zastupitelů – to je přibližně 5% zastoupení.

Vedle lidovců má v malých obcích významné zastoupení ještě STAN. Získal zde přes tisíc mandátů, tedy zhruba poloviční počet oproti KDU-ČSL. Přesto je to v prostředí, kde drtivě převažují nezávislí, významný výsledek.

Lidovci bodují zejména díky Moravě, kde mají dvě třetiny svých mandátů. Ve velikostní struktuře jsou nejkonzistentnější – od nejmenších sídel po menší města dosahují 2–7 % zastoupení. Ve všech kategoriích jsou nejsilnější stranou. 

KDU-ČSL dlouhodobě drží pozice proti nezávislým a zvládá i generační obměnu. Od roku 2010 jim v malých obcích klesl počet zastupitelů jen o necelou pětinu, zatímco u jiných stran v průměru až o polovinu. Průměrný věk kandidátů KDU-ČSL je 47,6 let, přesně celorepublikový průměr. 

Díky této stabilitě jsou od roku 2014 nejúspěšnější českou stranou podle počtu obecních mandátů. Kvůli slabším výsledkům ve středních a větších městech jsou však až třetí nejsilnější stranou podle počtu zastupovaných obyvatel – za ANO a ODS.

Metodika

Data jsou z webu Volby.cz spravovaném ČSU. Nepoužíváme volby do magistrátů měst, pokud existují v dané obci volby do městských částí. Předpokládáme, že kandidát se stejným jménem kandidující v stejném zastupitelstvu, který zestárl o věk odpovídající odstupu voleb, je stejný kandidát. 

Politickou příslušnost přidělujeme kandidátům dle nominující strany – ne dle jeho členství ve straně.[[99]]

U vybraných analýz jsme přidělili každého kandidáta/zastupitele všem členům koalice, která ho nominovala – snažíme se tak reflektovat reálné rozdělení moci. 

Limitem analýzy je, že pokud se kandidát přestěhuje, nejsme schopni mapovat jeho politický vývoj, vidíme odchod a příchod nového kandidáta. 

[[01]]: Od roku 2023 SOCDEM, ale ve všech námi zkoumaných volbách kandidovaly ještě pod značkou ČSSD.

[[10]]: Slovensko má 2 927 obcí a Maďarsko jich má 3 155 (Eurostat, 2024). Obě země mají srovnatelnou strukturu osídlení a dokonce ještě nižší hustotou obyvatel.

[[20]]: V případě varianty, kdy má každý kandidát vlastní kandidátní listinu a zároveň součet kandidátů odpovídá počtu mandátů, je počítáme jako obec s jedinou volbou.

[[30]]: Aby ovlivnili obecní zastupitelstvo, zůstává jim jen možnost kandidovat, kterou využívá stále méně občanů.

[[99]]: Od roku 2002 mělo ze skoro 600 tisíc kandidátů nominovaných nestraníky jen 6,5 tisíc členství v politické straně. Obráceně bylo z více než milionu kandidátu bez členství ve straně nominována skoro polovina politickou stranou či koalicí obsahující politickou stranu.