Ztráta příjmu a (de)motivace k sebeizolaci a testování: analýza

Summary: Česká republika má jednu z nejnižších náhrad v prvních 14 dnech nemoci v OECD. Při souběhu karantén / izolací obou vydělávajících členů se k hranici chudoby propadá i rodina s dvěma mediánovými mzdami (30k). To může velké části pracujících odrazovat od testování, karantén a sebeizolace. Testováním prochází jen okolo 1/3 rizikové populace a v trasování je v průměru hlášeno okolo 0,8-1,2 kontaktů místo očekávaných 3-4 z anonymního dotazování. Za podmínky dorovnání příjmů se přitom deklarovaná ochota k testování zvyšuje, a to zejména mezi nízko- a středně-příjmovými respondenty. Zahraniční analýzy (USA) ukazují, že odstranění bariér v karanténách a sebeizolaci může pomoci k redukci šíření covid-19. Obava ze ztráty příjmů není zřejmě jedinou barierou a efektivita opatření (navýšení náhrad mzdy) závisí na jejich rozsahu a nastavení - tedy nakolik skutečně vedou k dorovnání příjmů klíčových segmentů a zároveň redukují náklady zaměstnavatelů.

Od podzimu 2020 probíhá diskuse posílení odstraňování bariér, které pracující odrazují od sebeizolace, karantén a testování při riziku nákazy covid-19 a mohou souviset i omezeným reportováním kontaktů. Následující text shrnuje, proč je jednou z klíčových bariér riziko ztráty příjmu a co s tím lze dělat:

Co jsou problémy: Jen třetina rizikových prochází testy, hlášen zlomek kontaktů Podle výzkumu Život během pandemie cca jen třetina rizikových lidí, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají specifické příznaky, prochází testováním. Menší je tento poměr mezi pracujícími, kteří nemohou pracovat z domova. Tomu, že vidíme jen zlomek epidemie (25 - 35 %), odpovídají odhady tzv. ascertainment rate matematičky Lenky Přibylové (MUNI) vycházející z toho, kolik hospitalizovaných COVID je diagnostikováno až při hospitalizaci.  Zároveň ve výzkumech pouze třetina pracujících lidí říká, že by se určitě chtěla nechat testovat (str. 7-10), pokud by byla v kontaktu či měla lehké specifické příznaky. Nižší ochota je obecně mezi pracujícími s nízkými příjmy a lidmi, kteří nemohou v karanténě na home office.

Pozn: Míra otestovaných v rámci rizikových se ve většině doby pohybuje okolo 30 %.

Míra hlášení kontaktů v hygienických stanicích (oscilace 0,8 – 1,2) neodpovídá tomu, že lidé v anonymních výzkumech reportují 5-6 kontaktů týdně (str. 19) bez roušky a na dobu 15 a více minut. Část rozdílu může být způsobena tím, že hygienické stanice zkoumají kratší dobu než jeden týden. Na druhou stranu v částí populace, která ve výzkumu Život během pandemie přichází do kontaktu s nakaženými a měli by být předmětem trasování, je míra kontaktů vyšší. Lze odhadovat, že v trasování by měly být reportovány v průměru alespoň 3-4 kontakty. To potvrzuje, že vyšší míra kontaktů byla reportována v dobrovolném online reportingu. Jedním z výsledků nižší efektivity trasování je velmi nízký a v čase klesající počet testů s epidemiologickou indikací, který se dělá v posledních týdnech pouze okolo 6 tisíc denně. Celková čísla testů sice zvyšuje dobrovolné Ag testování, které se ale velmi omezeně podílejí na pozitivních záchytech.

Výraznější neochota k testování a podreportování kontaktů u pracujících naznačují, že jedním z důvodů je obava ze ztráty příjmu a neochota do této rizikové situace přivést své kontakty. Mohou existovat i jiné důvody a vliv financí ještě prozkoumáme.

Význam rizika šíření na pracovištích je však v lednu zesílen relativně vysokou mobilitou na pracovištích a omezeným využíváním home office. Na něm v předposledním týdnu ledna bylo pouze okolo 15 % pracujících (data budou zveřejněna v úterý zde), ačkoli realistické maximum v ČR je okolo 30 %. Důležitým kontextem je také fakt, že na rozdíl od některých dalších zemí Česko nepřistoupilo k regulaci provozu pracovišť ani v nejvyšší úrovni PES (např. přítomnost pouze essential workers v provozech, povinnost testování, jasněji definovaná role home office se zavedením motivací k němu). V kontextu "neregulovaných pracovišť" jsou ještě důležitější motivace pracovníků a firem k dodržování karantén a sebeizolaci.

Vysoký propad příjmů spojený s COVID karanténou a izolací

V rámci OECD je pouze několik málo zemí stejnou či nižší mírou náhrady mzdy v nemoci jako ČR (tedy 60 a méně %). Přinejmenším tři z těchto zemí – USA, Kanada a Korea – ale na COVID reagovaly specifickou podporou a zvýšením náhrady u COVID nemocenských a karantén. Specifické programy podpory při COVID pozitivním testu či karanténě existují i v Austrálii, Hong Kongu a na Novém Zélandu. Většina skandinávských zemí, Irsko, Slovinsko, Francie a pobaltské země rozšířily politiku nemocenských – např. vyšším pokrytím OSVČ,  zvýšením náhrad na 100 % a zrušením čekacích a karenčních dob. Ve Velké Británii funguje od podzimu podpora nízkopříjmových při pozitivním testu (500 liber) a aktuálně je diskutováno jeho rozšíření.

Celkově je tedy Česko v rámci OECD velmi výjimečnou zemí, kde je nízká náhrada mzdy v nemocenské a chybí specifická opatření. Zároveň je bohužel jedním ze států s nejvyšším počtem nadúmrtí (excess deaths) v době pandemie nad standard let 2015-2019.

Pozn: non-mandatory employer sick pay jsou ve statistice OECD zobrazeny u zemí, kde je jimi díky kolektivním smlouvám pokryta většina zaměstnanců.

Ďábel je v detailech. Výrazný vliv na motivace má také systém výpočtu náhrady mzdy v nemocenské a souběh karantén / izolací covid-19 v rodinách. Náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci činí 60 % redukovaného základu hrubé mzdy. Ten do jistého příjmu tvoří 90 % hrubé mzdy a pak klesá. Reálně pracující tedy dostávají v nemocenských či karanténách COVID většinou jen 45 - 54 % své hrubé mzdy. Nízkopříjmoví a manuálně pracující lidé s dětmi přitom často mají díky slevám na děti apod. čistou mzdu relativně blízkou hrubé. Nemocenská tedy u nich vede k zásadním propadům čistého příjmu.

V případě správného reportingu by navíc mělo často docházet ke karanténě a izolaci obou pracujících rodičů (v případě nákazy jednoho z nich či člena rodiny, společném kontaktu s nakaženým, sdílení pracoviště atd.). Efekt propadu příjmů se pak v rodinách kombinuje.

Pro příklad: Rodina s dvěma rodiči s minimální mzdou má v karanténě / izolaci příjem dohromady 750 Kč na den. Rodina se mzdou obou rodičů na úrovni 20 tisíc hrubého zůstane necelých 1000 Kč na den. To jsou pro rodinu s dětmi příjmy hluboko pod hranicí příjmové chudoby. Dokonce i středně-příjmová rodina s dvěma mediánovými mzdami 30 000 Kč se v souběhu karantény / izolace obou rodičů propadá na příjem 1500 Kč denně, což je pro rodinu s dvěma dětmi těsně nad hranicí příjmové chudoby (přepočet na měsíc a spotřební jednotky domácnosti dle definice Eurostat). Pro celou řadu domácností je tedy souběžný přechod do karantény ekonomicky extrémně zatěžující a odrazující.

Pomůže finanční motivace?

Finanční demotivace je zřejmě jen jednou z příčin neochoty k testování / karanténám a hlášení kontaktů. Avšak nezanedbatelnou. V našich testech se skupina 33 % pracujících určitě ochotných k testování (bez další motivace) zvyšuje na 41 % při jednorázovém doplatku 3000 Kč při pozitivním testu a na 47 % při doplatku 5000 Kč (strana 7). Vyšší efekt je mezi lidmi s příjmem do 1,5násobku mediánu, vliv má taky mezi OSVČ (nemají náhradu mzdy zaměstnavatelem).

Tento výzkum byl realizován v prosinci 2020. Zkoumal jen efektivitu doplatků k nemocenské při pozitivním testu, nikoli celkově při karanténách bez testu. Efekt těchto opatření může být vyšší. Naopak ale lze předpokládat, že nespolupráce se státním aparátem v boji proti COVID se částečně přesunula z racionálních motivací do internalizovnaných norem - oddalování motivačních opatření může jejich efekt snižovat. Je si také třeba uvědomit, že pracující, kterých se naše analýza týká a kteří mají tyto typy de(motivací), tvoří pouze cca polovinu populace. I s těmito limitacemi ovšem může být odstranění bariér podstatné.

Každopádně však test citlivosti ukazuje, že efekt výrazně záleží na výši dorovnání příjmů.   Velmi omezené opatření, které slouží k dorovnání příjmů pouze lidí s mzdou okolo 15-18 tisíc Kč nemusí mít kýžený efekt.

Jako zřejmě vhodnější se zdá politika, která plně či většinově saturuje výpadek lidem s příjmy přinejmenším do mediánové mzdy a pak její efekt vyprchává. Lze zvážit podmínění podpory tím, že pracující pracuje v oboru neumožňujícím práci z domova. Vhodné by naopak bylo rozšíření opařené na OSVČ. Právě OSVČ, které tvoří velkou část pracovní síly v ČR, totiž v jejich případě zažívají nejvyšší propad příjmů a mohou být silně motivovány se netestovat a netrasovat.

Pomohlo zvýšení nemocenské v zahraničí k redukci COVID? Některé analýzy dávají do souvislosti vyšší nemocenskou ve skandinávských zemích a jejich schopnost lokalizovat výskyty na pracovištích. Nemohou však potvrdit jejich přímý vliv. Efekt odstranění bariér v sebeizolaci a karanténách je spíše než v zemích, kde je vyšší nemocenská dlouhodobě, třeba hledat tam, kde byla posílena během epidemie COVID.

Analýza amerických a švýcarských vědců na státech USA, které v různé době zaváděly politiku placené nemocenské a karantén COVID metodou dif-in-dif, ukazuje, že s nemocenskou lze asociovat v pokles zhruba o 400 - 450 výskytů COVID denně v rámci průměrného státu. Výrazný vliv na redukci úmrtí COVID ukazují také analýzy z asijských zemí jako Filipíny.

Prakticky ke stejným závěrům jako Život během pandemie – tedy že nedodržování sebeizolaci je zčásti motivováno finančně a odstranění finančních bariér by mohlo dodržování opatření zvýšit – došly rozsáhlé panelové výzkumy ve Velké Británii.

Je nutno přiznat, že efekty v některých zemích mohou být větší než v ČR, protože zavádějí programy placené nemocenské v prostředí, kde je pro některé pracující náhrada mzdy běžně ještě menší než v ČR. Ale naznačují, že i v České republice – kde je nemocenská v rámci OECD podprůměrná - by mohlo mít odstranění bariér k sebeizolaci pozitivní efekt. Zvlášťě pokud se nacházíme v situaci, kdy v opatření PES úrovně 5 už nezbývá příliš dalšího prostoru pro zpřísňování, a přitom redukují reprodukční číslo na 0,9 a plně se zřejmě neprojevil efekt nových variant viru.

Sekundární vliv může posílit to, že v době klesající compliance s existujícími opatřeními může být odstranění bariér  k sebeizolaci komunikováno jako pozitivní motivace a redukovat legitimitizaci porušování karantén a izolací apod. finančními dopady. Tento vliv mají dostatečné kompenzace obecně. Výzkumy totiž ukazují, že k nejvyššímu nárůstu odporu k opatřením docházelo už na podzim mezi lidmi, kterým v druhé vlně koronaviru klesl příjem.

Co dalšího zvažovat? Podpora firem v testování a home office Výpadky pracovníků v rámci karantén jsou velkým nákladem pro firmy. Jednak proto, že přicházejí o pracovní sílu a ohrožují výrobní proces. A také proto, že v ČR prvních 14 dní náhrady mzdy hradí zaměstnavatel. V řadě případů sice může žádat o refundanci programem Antivirus A, ale jeho administrace pro jednotlivé případy může být složitá a navíc hradí pouze 80 % nákladů s náhradou mzdy.

Při případném zvyšování náhrady mzdy je tak třeba cílit i na celkové odstranění všech přímých nákladů zaměstnavatelů s COVID karanténami a izolacemi. Opatření by také měla být navržena tak, aby výrazně nezvyšovala administrativní náklady firem (např. v účetnictví). I tak ovšem mají zaměstnavatelé náklady výpadkem pracovní síly. Jako vhodný komplement by vláda mohla zavést vyšší podporu Ag testování ve firmách. V současnosti sice náklady testování lze odečítat z daní, ale to neznamená celé jejich pokrytí – pouze snížení základu pro DPPO. Bylo by vhodné více finančně podporovat testování ve firmách, a to včetně nákladů na mobilní zdravotní týmy apod. Po vzoru Belgie a dalších států a návrhů NERV z podzimu 2020 by vláda také mohla zejména menší podniky podporovat v zavádění home office, a to například paušálem na zaměstnance určeným na HO (na hrazení souvisejících nákladů), který bude osvobozen od daně z příjmu.

Argumenty proti: Spravedlnost vůči jiným pacientům, nákladnost a očkování

Jedním z argumentů proti navýšení náhrady mezd bývá nespravedlnost vůči onkologickým aj. pacientům. Pro dlouhodobě nemocné pacienty je ovšem zásadní výše nemocenské v druhém, třetím měsíci apod. – nikoli náhrada prvních 10 dnech, která je z jejich pohledu marginální. Pomohlo by jim zvýšení náhrady mzdy od 15. dne v nemoci. Lidé s dalšími onemocněními jsou také výrazně ohroženi v případě nákazy COVID, v některých regionech se jich může negativně dotýkat přehlcení nemocnic, omezování návštěv a obecně také snížení již omezené kvality života díky společenským restrikcím. Maximální boj proti epidemii koronaviru je tak naopak především v jejich zájmu.

Druhým argumentem je vysoká nákladnost pro státní rozpočet. Různé varianty kalkulované NERV a dalšími se ale ve svých aditivních nákladech pohybují mezi 0,2 až 0,8 miliardami měsíčně, což je zlomek nákladů, o které každý měsíc přichází ekonomika díky vysokým restrikcím. Navíc zkušenosti například z Finska ukazují, že "štědré nemocenské" a další opatření regulující rozsah covid-19 vedou kombinaci s podporou home office (ve Finsku na něm je 59 % pracujících) vedou ke snížení počtu lidí, kteří nemocenskou čerpají.

Třetím argumentem je riziko zneužívání. Tomu by se dalo zabránit v případě podmínění zvýšení náhrady mzdy pozitivním testem. To má však výrazné negativní důsledky v omezení motivace ke karanténám a celkovém zesložitění systému. Omezené riziko zneužívání nelze vyloučit. Redukováno může zastropováním podpory, aby nikdy nepřesahovala čistý příjem respondenta (či 90 % příjmu). Redukováno je také aktuálně relativně vysokými obavami českých pracujících ze ztráty práce. Redukováno může být časovým testem využití podpory (např. 1x za 2 měsíce). Je však třeba s uvědomit, že nemocenské a karantény COVID vypisuje KHS či praktický lékař. To sice plně nevylučuje zneužitelnost, ale ta je výrazně nižší než v případě podpor založených čistě na čestném prohlášení osob či deklaracích firem (kompenzační bonus, některé typy Antivirus). Častým argumentem bývá, že řešením je očkování. Jeho dostatečný pozitivní efekt však při aktualizaci vládní strategie o skutečnou rychlost očkování rizikových skupin a jeho regionální nerovnoměrnosti nelze očekávat v řádu blízkých měsíců. Strategie očkování a motivací jsou tedy ještě na dlouhou dobu komplementární a ovlivňují počet úmrtí a intenzitu restrikcí a dlouhodobě obrovsky nákladného uzavření škol v následujících měsících.