Neúspěšnost ve škole souvisí i s exekucemi. Nová mapa ukazuje, které obce s ní umí bojovat

Spouštíme novou interaktivní Mapu vzdělávacího ne/úspěchu! Najdete ji na mapavzdelavani.cz. Hlavní zjištění a interaktivní mapy představujeme v tomto článku,

Tým okolo sociologa Daniela Prokopa spojil data o mikroregionech a ukazuje, že vzdělávací neúspěšnost (propadání, nedokončování ZŠ či absence) není jen problémem Karlovarska či Ústecka. Trápí i periferie Plzeňského a dalších bohatších krajů. Míra neúspěšnosti úzce souvisí se sociálními problémy v regionu – nejvíce s exekucemi, bytovou nouzí a dalšími problémy, které destabilizují rodiny. Některým obcím se ale daří se sociálními podmínkami bojovat a neúspěšnost je zde mnohem menší, než bychom předpokládali. Ve snížení neúspěšnosti ale nepomáhá systém financování škol. Nedává více peněz školám a obcím, které musí kompenzovat znevýhodnění žáků. I proto některé oblasti naopak za očekáváním zaostávají.

Proč je vůbec nutné neúspěšnost v českém vzdělávání zkoumat? Česko patří dlouhodobě mezi státy, v nichž úspěch ve vzdělávání nejvíce závisí na tom, v jak motivované a zajištěné rodině a v jakém regionu se narodíte. Děti z chudších rodin a oblastí zaostávají více než je běžné i v dalších post-komunistických zemích.

„Důvody lze hledat v obrovské decentralizaci, rozdílné kvalitě škol a přístupu zřizovatelů, v obrovském zatížení některých mikroregionů sociálními problémy i v neefektivním financování. Reálně ale vliv různých faktorů detailně zmapován není, což chceme změnit.“ říká ředitel PAQ Research Daniel Prokop.

Mapa vzdělávacího ne/úspěchu – jejíž vznik podpořila Technologická agentura ČR a Nadace České spořitelny – přináší hned několik inovací. Je interaktivní. Můžete v ní přímo zkoumat vzdělávací a sociální problémy, jejich vztah či roli obcí a financování v dané lokalitě.  Výzkumníci spojili různé projevy vzdělávacích problémů či sociálních problémů do celkových indexů. Mohou tak jednoduše ukázat jejich vztahy a regionální rozložení. A to na úrovni všech 206 obcí s rozšířenou působností (ORP).

„Tyto mikroregiony se reálně velmi liší i v rámci jednoho kraje. V mapě jsou i speciální funkce, jako je srovnání s podobnými ORP. Nemá cenu porovnávat neúspěšnost v chudých regionech s Prahou. U nás uživatel vidí, zda vzdělávací neúspěšnost či financování školství v jeho lokalitě nezaostává za těmi, které mají podobné sociální složení.“ říká jeden z hlavních autorů Mapy ekonom Václav Korbel z PAQ Research.

Jaká jsou hlavní zjištění, která z mapování vzešla?

1/  Míra propadání a nedokončování základních škol se v různých částech Česka liší až desetinásobně. Řada studií vzdělávací neúspěšnost přisuzuje především Karlovarskému a Ústeckému kraji. Jde ale o rozsáhlejší problém. Výrazně zaostávají periferie bohatších krajů jako je Plzeňský, Jihočeský ale i části Pardubicka. V chudším Moravskoslezském kraji se některým částem naopak výrazně daří.

„V rámci Libereckého, Královehradeckého či Moravskoslezského kraje existují naprosto odlišné vzdělávací světy. Vedle sebe leží ORP z nejlepší i nejhorší pětiny vzdělávací neúspěšnosti. Soustředit se tak při zvyšování kvality školství na celé kraje je zjednodušující a zanedbává to lokální problémy,“ dodává Korbel.

2/ Vzdělávací neúspěšnost je silnější v regionech zatížených sociálními problémy. Ty je ale potřeba rozdělit na dva typy. Prvním je destabilizující chudoba rodin. Projevuje se mimo jiné vysokou mírou exekucí a bytovou nouzí rodin s dětmi. Za vzdělávací neúspěšnost v regionech může především tento typ chudoby. Druhým, pro vzdělávání méně významným typem, je obecné socioekonomické znevýhodnění - dlouhodobě vyšší nezaměstnanost a nižší vzdělání omezující rozvoj regionu.

„Tyhle problémy se často slučují. Ale s neúspěšností ve vzdělávání reálně souvisí právě destabilizující chudoba rodin, protože děti stresuje, ničí jejich vzdělávací aspirace a likviduje sociální a kulturní kapitál rodičů,“ popisuje Prokop.

3/ Prosperující oblasti Česka nemají nutně vyhráno, chudší zase nejsou odsouzeny k neúspěchu. Podstatnou roli hraje totiž také to, jak se v jednotlivých obcích daří rozvíjet potenciál znevýhodněných dětí. Výzkumníci zjistili, že v řadě ORP je vzdělávací neúspěšnost – propadání, nedokončování ZŠ a absence – vyšší než odpovídá sociálním problémům. V dalších, které se znevýhodněným dětem cíleně věnují, je zase výrazně nižší.

„ORP, které zaostávají za svými možnostmi, často leží na periferiích krajů, jsou podfinancované, neumí si poradit se specifickými problémy či mají horší přístup k řízení škol a restriktivní sociální systém. Opakem jsou obce jako Krnov a další, které se znevýhodněním bojují dobrou předškolní výchovou, zaměstnáváním podpůrných pracovníků či doučováním. A v datech je vidět efekt na úspěšnost dětí,“ vysvětluje Korbel.

Mapa má v tomto ohledu i překvapivá zjištění – například v zaostávajícím Karlovarském kraji neúspěšnost ve vzdělávání odpovídá vysokým sociálním problémům. „Ne vše můžeme házet na školy. V některých regionech je až 35 % rodičů v exekucích – nejedná se zdaleka jen o vyloučené Romy. Spolu s problémy to tvoří takovou míru zátěže a rezignace, kterou jen vzdělávání těžko vyřeší,“ doplňuje Prokop.

4/ Klíčovým zjištěním mapy je, že financování českého základního školství příliš nepomáhá regionům, které musí se znevýhodněním bojovat. ORP zasažené vysokou destabilizující chudobou dokonce dostávají dohromady od státu, zřizovatelů a dotací v průměru na žáka méně než ty bohaté. Výzkumníci taky zjistili, že právě ORP, kde vzdělávání zaostává za sociální situací, jsou často podfinancované.

„Problém financování škol je v tom, že stát dává všem zhruba stejně. Obce a města s vysokou mírou chudoby jsou chudší – často nedokáží tak podporovat svoje školy. A ředitelé v těchto oblastech mají nižší míru podpory a výrazně těžší pozici dohnat absenci financování z šíře dílčích dotačních programů,“ popisuje Korbel.

Výzkumníci PAQ Research mapu připravili ve spolupráci s Nadací České spořitelny, na výzkumu spolupracují s analytiky České školní inspekce a se projektem Partnerství 2030+. Nejde o jednorázový projekt. V dalších měsících budou mapu obohacovat o informace o personálním zajištění škol, předškolní výchově a dalších výsledcích.

„Nadace České spořitelny dlouhodobě podporuje inovace ve vzdělávání. Mapa vzdělávání proto skvěle doplňuje téma (ne)úspěšnosti a rovných šancí ve vzdělávání, které jsme společně se sociology a ekonomy otevřeli v loňském roce," uvádí ředitelka Nadace České spořitelny Dana Petrova s odkazem na loňskou rozsáhlou studii PAQ Research a think-tanku IDEA Nerovnosti jako zdroj neefektivity.

Daniel Prokop na závěr dodává: „Náš cíl je udělat jednotné místo pro datové analýzy a mapování vzdělávání. A na základě toho i pomáhat ORP či krajům se zlepšováním vzdělávání v jejich mikroregionech. Chceme také iniciovat změny ve financování škol a ukázat, že s vzdělávací neúspěšností je potřeba bojovat. Jedno nedokončení střední školy stojí stát na ušlých odvodech a dávkách 2 až 3 milion korun. Kvůli neřešení problémů a zaostávání části vzdělávání navíc můžeme ztrácet konkurenceschopnost ve stále modernizující se ekonomice.“