Nový dashboard Život během pandemie

Epidemie koronaviru v posledních dnech nabývá na síle. I proto spouštíme datový dashboard longitudinálního výzkumu Život během pandemie, ve kterém zatím můžete sledovat dvě témata:

1. vývoj chování Čechů, které souvisí s epidemií a opatřeními pro její řešení - míra mezilidských kontaktů a protektivních aktivit

2. ekonomické dopady - jak situace dopadá na pracovní život respondentů, jak jsou ekonomicky zasaženy domácnosti, a jak chtějí situaci řešit

Dashboard naleznete na webu www.zivotbehempandemie.cz. Každých 14 dní ho budeme aktualizovat o novou vlnu výzkumu Život během pandemie. V něm od března sledujeme panel stejných respondentů (ve většině vln odpovídá 2300 až 2500).

V dasboardu lze vidět celkový vývoj ukazatelů, ale také to, jak se chování a ekonomické dopady vyvíjí v různých skupinách respondentů. Co dnes mimo jiné data ukazují?

Kontakty – nárůst v průběhu léta zejména v rizikových skupinách:

Restrikce veřejného života a sociální distancování na jaře snížily počet významných osobních kontaktů (min. 5 minut trvajících) u průměrného respondenta ze 23 na 7 týdně. Nárůst kontaktů od polovina dubna byl pozvolný. K dosažení původní míry kontaktů (přes 20 týdně) tak došlo až koncem června. Riziko šíření ale mohlo být nižší, protože značná část kontaktů probíhá venku. Na podzim ale tyto bariéry ustupují a počet kontaktů spíše roste (otevření škol, návrat do práce).

Naše data navíc ukazují, že nadprůměrné množství kontaktů měli v srpnu a září lidé, kteří alespoň nepřímo (přes další osobu) přišli do styku s někým nakaženým. Míra kontaktů více stoupala u osob do 55 let, ale ani u většiny starších není tak nevýznamná, aby zabránila komunitnímu přenosu.

Vysoká míra kontaktů vytváří zcela jinou situaci pro trasování, než která panovala v době jarní karantény. Průměrný člověk přichází nyní do třikrát více osobních kontaktů a nakažení mají nadprůměrné množství kontaktů, které je třeba vytrasovat.

Protektivní aktivity – pokles opatrnosti zejména u sociálně aktivních lidí:

Ostražitost populace se v průběhu posledních měsíců výrazně mění. Během jarní vlny epidemie dělaly dvě pětiny respondentů všechny či takřka všechny ze 13 zkoumaných protektivních aktivit (nošení roušky, pečlivé mytí rukou, omezování fyzických kontaktů a pobytu na přelidněných místech, atd.). Dnes to je jen okolo desetiny respondentů. Naopak více než polovina přijímá v současnosti menšinu těchto ochranných opatření.

Míra protekce nejvíce klesla v mladších věkových skupinách, a také ve skupinách s mnoha sociálními kontakty. Lidé, kteří mají přes 10 kontaktů týdně tak dnes v 63 % případů dodržují menšinu opatření a lidé, kteří mají velmi málo kontaktů většinou dodržují většinu z nich. Výrazně více než na jaře dnes ovlivňují míru protekce subjektivní obavy respondentů, které se v různých skupinách obyvatel výrazně liší.

Ztráta práce – kromě ztrát práce je 13 % podzaměstnaných a prekarizovaných

Důsledky epidemie se stále promítají do života více Čechů, než ukazují statistiky nezaměstnanosti. Kromě 2 % původně pracovně aktivních respondentů, kteří zcela ztratili práci (souhlasí s oficiálními daty), další 1 % původní práci ztratilo a vykrývá ji dočasnými a sezónními pracemi, a dalších 12 % je podzaměstnaných – mají zkrácené úvazky, mzdy či přišli o příjmy na dohodu či na ruku. Sem patří lidé participující na Antiviru B, část OSVČ i dalších zaměstnanců.

Analýza dat ukazuje, že nejvíce byli postiženi lidé, kteří částečně pracovali na dohody či měli příjmy na ruku. Nějaké pracovní omezení se dodnes týká 38 % z nich, ale „jen“ 12 % zaměstnanců, kteří pracovali výhradně na smlouvu. I díky omezování nestabilních úvazků krize pracovně nejvíce dopadla na respondenty, kteří byli už před ní pod hranicí chudoby.

Dopady na domácnosti – desetina těžce zasažená, nejčastěji chudí před krizí:

Zhruba 10 % respondentů žije v domácnostech, které byly výrazně zasaženy krizí. Reportují pokles příjmů o 30 a více procent a zároveň mají úspory maximálně na 2 měsíce. Další zhruba čtvrtina byla zasažena lehce – příjem jim poklesl aspoň o desetinu a nemají velké úspory. Dopady jarní krize tak dodnes pociťuje asi třetina respondentů, ale situace se oproti jarním měsícům zlepšuje – tehdy se jednalo o 40 % respondentů.  Výrazně častěji byly zasaženy domácnosti, které již před krizí byly pod hranicí příjmové chudoby, domácnosti OSVČ a lidí pracujících na dohody či s příjmy na černo.

Strategie a řešení – osmina problémy se splátkami, čtvrtina chce šetřit:

Plán omezovat výdaje na potraviny, spotřební zboží, restaurace či cestování dnes deklaruje necelá čtvrtina respondentů. Na jaře to přitom bylo přes 40 %. Výrazně stabilnější jsou větší ekonomické problémy chudších a výrazně zasažených domácností. Přes 13 % respondentů říká, že jejich domácnost má problémy se splátkami (úvěry, hypotéky, složenky) či vážně zvažuje půjčku. Mohou sem patřit i ti, kteří dosud využili moratoria, ale na splátky by neměli.

Strategie domácností souvisí zejména s tím, jak byly zasaženy krizí. V rámci těžce zasažených domácností (pokles příjmů o 30 a více procent, malé úspory) necelá polovina reportuje problémy se splátkami či možné zadlužení, a 40-50 % se také snaží redukovat spotřebu. Mezi domácnostmi, které výrazně zasaženy nebyly, redukci spotřeby plánuje jen 15 %.

O výzkumu Život během pandemie:

Výzkum je reprezentativní podle základních sociodemografií i jejich kombinací – díky panelovému charakteru ale probíhá online (údaje pro starší populaci jsou jen orientační, protože nezasahujeme neuživatele internetu). Na projektu se kromě PAQ Research podílí vědci okolo iniciativy IDEA Anti-Covid a data sbírá agentura NMS.