Ochota k posilující dávce roste. Výdej za ní zaostává o 20 procentních bodů

Posilující dávku očkování chce 73 % očkovaných

Ochota k očkování navíc roste. Od září do 10. listopadu stoupla ze 67 na 73 % v rámci očkovaných a nyní může být ještě vyšší.

Ve věku 60 a více let chce booster 86 % očkovaných

Vysoký zájem je také ve věku 40 až 59 let, kde se pohybuje těsně pod 70 %. S nižším věkem zájem klesá. Klesá také skupina již plně očkovaných, kteří tvoří bázi zájemců.

Graf: Pokud by pro Vaši věkovou skupinu bylo doporučené přeočkování třetí dávkou vakcíny a tato vakcína pro Vás byla zdarma k dispozici, nechala byste se přeočkovat?

Výdej boosterů je 20 procentních bodů pod úrovní ochoty

Z oficiálních dat vyplývá, že posilující dávku zatím dostalo 64 % lidí ve věku od 60 let, kteří již mají na booster nárok (plně očkovaní do 27.5. – tedy před 6 měsíci s tolerancí 2 dní na zajištění očkování). Výdej boosterů tedy o 22 procentních bodů zaostává za mírou ochoty, která navíc od 10. listopadu mohla vzrůst. Podobná je situace u lidí mezi 50 a 59 lety, kde míra výdeje boosterů o 20 procentních bodů zaostává za mírou ochoty.

Výdej je zpomalený ….

Výdej boosterů je celkově mírně zpomalený – řada lidí se zájmem o posilující dávku se k ní dostává až týdny poté, co na ni má nárok. To může být důsledkem nedostatku kapacit v některých oblastech, ale také příliš složitého systému registrace, který navíc není otevřen dopředu, ale až v době vznikajícího nároku na posilující dávku.

... a může narazit na vysoký zájem od 1.12.

Zaostávání výdeje posilujících dávek za ochotou může být klíčovým problémem pro zvládnutí epidemie do Vánoc a konce roku. V prosinci navíc problém může zesilovat. Díky zkrácení doby odstupu na 5 měsíců v systému jednorázově přibude až 1,8 milionů nových potenciálních žadatelů o posilující dávku, kteří byli doočkováni v červnu 2021. Zhruba 1,2 milionu může mít zájem o posilující dávky.

Graf: Ochota k posilující dávce mezi lidmi, kteří na ni mají nárok, a její skutečné využití

66 % rodičů by naočkovalo děti od 12 let, u mladších je ochota omezená

V přístupu k očkování dětí a mladistvých se velmi liší postoje podle věku – děti nad 12 let by nechalo očkovat 66 % rodičů (vč. již očkovaní), děti pod 12 let v případě schválené vakcíny jen 31 %. Roste ochota k očkování dětí ve věku od 12 let a nelze vyloučit, že při schválení vakcíny pro děti mezi 5 a 11 lety vzroste ochota i u mladších kategorií.

Očkovat děti a mladistvé by nechali výrazně častěji rodiče, kteří jsou sami naočkovaní. Je tak pravděpodobné, že se společnost rozdělí na domácnosti, v nichž jsou očkované všechny generace a na ty, které jsou napříč generacemi nechráněné.

Graf: Byl/a byste ochotný/á nechat naočkovat proti koronaviru Vaše děti?

Policy závěry: Nutné navýšení očkovacích kapacit

Počátkem prosince v systému očkování naráz přibude necelý milion lidí ve věku 60 a více let a s chronickými onemocněními, kteří získají nárok díky zkrácení intervalu na 5 měsíců. Okolo 800 tisíc z nich bude mít zájem o 3. dávku. Zároveň na booster bude čekat až 350 tisíc zájemců, kteří ho ještě nedostali. V průběhu prosince pak postupně přibude dalších zhruba půl milionu lidí ve věku do 59 let, kterým uplyne 5 měsíců a mohou mít při současné úrovni ochoty zájem o očkování.

Stát by tedy měl mít kapacity vydat během prosince přes 1,6 milionu posilujících dávek. Navíc však vydává 25 až 35 tisíc prvních a druhých dávek očkování denně a zájem o ně může narůst s otevřením očkování dětí ve věku 5 až 11 let.

Z uvedeného vyplývá, že stát musí v kooperaci s dalšími aktéry zajistit kapacitu očkování až na 150 tisíc dávek denně, maximálně zpřístupnit očkování bez registrace a zjednodušit registraci – například ji udělat v předstihu či automatickou (opt-out) – a zapojit do očkování maximum center, ambulantních i jiných specialistů. Jinak bude v klíčové době epidemie výdej očkování výrazně zaostávat za ochotou a možnostmi dobrovolného očkování.