Jen odsoudit rasistický výrok nestačí. V Ostravě dělají i vzorovou práci

Ahoj, my jsme PAQ Research a chceme, aby vzdělávání sloužilo dobře každému dítěti v Česku. To se dnes neděje. I kvůli rasové segregaci. Máme tady na 130 segregovaných škol, kde tvoří Romové minimálně třetinu žactva. Romské žactvo také častěji posíláme do speciálních tříd a škol. Česko porušuje právo na vzdělávání, jak už v roce 2007 konstatoval Evropský soud pro lidská práva, a odsuzuje spoustu lidí k chudobě.

Poslední roky se věci začaly konečně hýbat. Máme tady příklady skvělé desegregační praxe, jakou předvádí třeba v Krnově (dejte si čerstvý rozhovor tamního starosty s Čestmírem nebo ředitele školy na Seznam Zprávách!). Ministerstvo školství připravilo akční plány, jak ostudu Česka vyřešit po celé zemi.

Do toho přišel rozhovor, který jste patrně zaznamenali. „Mentalita Romů se od 13. století nezměnila, protože jsou geneticky vybaveni úplně jinak,“ prohlásila místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu pro regionální portál Okraj.cz. Následovala důvodná vlna kritiky, na kterou Alena Pataky (ANO) reagovala svou rezignací.

Naše pozornost by ale neměla skončit pouze u nepřípustného výroku, upozorňuje kolega Karel Gargulák, šéf projektu Desegregace.cz, který zná situaci na Ostravsku přímo z terénu. 

„Městský obvod spravuje školy v jednom ze sociálně nejkomplikovanějších míst v Česku. Lidé se potýkají s velkou chudobou, hodně se jich tam stěhuje, za čímž stojí nezřídka i ostatní městské obvody, byznys a obchodníci s chudobou. Často se jedná právě romské rodiny.

Ostrava i samotný městský obvod však nejsou jen místem vzdělávacího neúspěchu. Naopak tam vidíme i skutečné vzory. Mateřská škola Špálova právě na Přívoze ukazuje celé republice, jak mohou instituce zapojovat Romy jako pedagogy, jak mohou získávat důvěru rodičů. Píšeme o tom víc v Dobré praxi. Stejně tak stojí za pozornost, že Ostrava dokáže lépe než většina míst u nás zajišťovat podpůrné pozice speciálních či sociálních pedagogů a pedagožek. 

Tudy vedou skutečné cesty k desegregaci. Musíme se je naučit rozšiřovat, vyhodnocovat, přesvědčovat aktéry o jejich smysluplnosti. My v PAQ jsme nedávno společně s MŠMT a Národním pedagogickým institutem začali spolupráci na desegregaci se šesti městy, jedním je právě i Ostrava. Všichni si z téhle zkušenosti musíme odnést lepší metodické nástroje, poznání o finančních i legislativních potřebách. Potřebujeme zabrat, jak připomněl nepřijatelný výrok. Zároveň právě Ostrava v lecčem ukazuje, jak smysluplnou práci na řadě míst odvádí. 

Nejlépe o tom ale píšou místní. Čtěte je. Ať už v reportážích Okraje nebo komentáři Jana Husáka, který má na ostravských snahách o desegregaci velký podíl.“ 

Ze studií PAQ™

Máme hrozně moc zřizovatelů škol, fragmentace působí často nedobré věci, psali jsme několikrát. Teď jsme podrobně popsali jedno z možných řešení — svazkování! Povinnosti spojené se zřizováním školy podělí víc obcí, které mohou obyvatelstvu zajistit kvalitní výuku. Funguje to, říkají na blogu lidé přímo z praxe.

Kde jsme promluvili

Vašek Korbel podporuje na Seznam Zprávách snižování odkladů, zároveň volá po dostatečné podpoře.

Potřebujeme sbírat víc dat o vzdělávání, víc s nimi pracovat při cílení podpory, být zkrátka chytřejší, vybízí na velké EDU konferenci Strategie 2030+ Nina Fabšíková. 

Život k nezaplacení na Českém rozhlase pokračuje — tentokrát se mluvilo o dírách v danění, ekonomické náročnosti studia na vysoké školy či důležitosti sociálního pedagoga. Odebírejte jako p-o-d-c-a-s-t.

Co nám vláda ještě dluží, ptají se Seznam Zprávy. Prokop, člen NERV, odpovídá, že minimálně následujících pět věcí.

• Investice do vědy a vzdělávání – a reformy v nich
• Prorůstová reforma daní – menší danění aktivity, ucpání děr a výjimek
• Reforma RUD, aby motivoval obce k investicím
• Posílení zdravotní prevence – omezení nemocnosti
• Reforma III. důchodového pilíře

Bez reforem se mezi top 10 ekonomik Evropy, jak plánuje vláda, patrně nedostaneme. Co ještě chybí a jak vůbec přemýšlet o roli státu, hovoří Jakub Komárek pro E15. 

Karel mluvil pro Okraj o segregaci na Ostravsku. Fakt to stojí za pozornost.

Prokopnictvo měsíce

Kdo je šikovnej kluk? Kdo je šikovnej? Fredy! Fredy je šikovnej kluk! No pocem!

Fredy žije většinu času v Bratislavě. Občas ale vyrazí do babky měst Prahy, aby pobyl u Niny. „Na služobky do Prahy a s tým spojené chodenie do kancelárie a mítingy sa vždy teší,“ říká Nina. „Len je často rozpačitý z Dana, možno preto, že si myslí, že PAQu by mal šéfovať on.“

V kanceláři vyvádí drobná alotria, ňafe na nově příchozí, dělá všem hodně radosti. Dny s Fredym bývají zářivé jako psí miska vylízaná po nejdelikátnější lahůdce. Všechny proto potěšilo, že se svým ranečkem dorazil právě teď, na začátku ledna, kdy se člověk na pracoviště vrací zmožený vánočním cukrovím a výjezdy po příbuzenstvu. 

Fredy, nejšikovnější kluk, se zaslouženě stává Prokopnictvem měsíce. Má proto i právo na požadavek. „Najdôležitejší pracovný skill je podľa neho analýza dát jednou rukou. Aby bola druhá voľná na škrabkanie,“ tlumočí Nina.

Podstatná data

Čtvrtina českých dospělých se potýká s velmi nízkými základními dovednostmi. Komplikuje jim to zapojení na trhu práce nebo účast na občanském životě. Čtenářskou gramotnost, numerickou gramotnost a adaptivní řešení problémů měřil druhý cyklus mezinárodního výzkumu PIAAC. Podílela se na něm i naše kolegyně Michaela Röschová.

Číst a řešit problémy umíme průměrně, mírně nadprůměrně má naše země inženýrů numerické dovednosti. Neplatí to ale pochopitelně pro všechny části veřejnosti stejně.

Nízké dovednosti často trápí absolventstvo učebních oborů bez maturity. V testovaných dovednostech mají blíž k lidem se základním vzděláním než těm s maturitou. „Výsledky z výzkumu nenasvědčují, že by učební obory dobře připravovaly své absolventy na současný svět,“ říká Míša Röschová.

Graf: Čtenářské dovednosti podle vzdělání v České republice. Procento (%) obyvatel od 25 do 65 let na jednotlivých úrovních dovedností

Dodává zároveň, že i tady hrají podstatnou roli vzdělávací nerovnosti. Patříme mezi země, kde schopnost řešit problémy i jiné základní dovednosti velmi silně závisí na vzdělání rodičů a sociálním původu. Právě to v Česku velmi ovlivňuje vzdělávací dráhy. „Příběh naší schopnosti čelit moderním hrozbám i modernizovat ekonomiku se rozhoduje právě ve školách,“ shrnuje Míša.

Co ještě umí DataPAQ

Ukázat všemu zvědavstvu, jaký podíl domů a bytů mají obce připojených na veřejný vodovod.

Co vidíš, Jindřichu? Větší obce nad 8 tisíc obyvatel mají připojených 90 a víc procent bytů. Mezi menšími obcemi pod 2 tisíce obyvatel panují velké rozdíly, velká část obyvatelstva nemá k vodovodu vůbec přístup. I tady patrně hraje roli rozdrobenost samospráv.

(Umíme i připojení na plyn a kanalizace, byť zatím pochopitelně jen datově.)

Všechno dobré do roku 2025

Mává PAQstvo