Pavel uspěl i v malých obcích a chudších regionech. Politická reprezentace by měla mandát využít
Nový prezident Petr Pavel dokázal mobilizovat i v obcích, kde Jiří Drahoš před pěti lety výrazně ztrácel. Uspěl s 55 % hlasů v nejmenších obcích, přes polovinu hlasů dostal i v nejchudších sídlech.
Petr Pavel získal v druhém kole prezidentských voleb v místech s nejmenšími potíži s chudobou bezmála 65 %. Hlasovalo pro něj ale i 51,5 % voličů z nejchudší třetiny obcí. Drahoš v nich v roce 2018 získal pouze 42,8 %. Výsledek Pavla nicméně s mírou chudoby, exekucí, vzdělání a rozvoje regionů výsledky pořád silně souvisí. Mezi chudými a bohatými regiony je u Pavla rozdíl přes 13 procentních bodů.
"Dělící linie zůstává podobná. Politická reprezentace by proto měla využít, že má mandát i v chudších regionech – a pomoci jim. Aby další volby nebyly zase o boji proti kandidátovi, jehož rodí nedůvěra k establishmentu," říká sociolog Daniel Prokop.
"Propojení částí společnosti nezávisí pouze na rétorice, ale i na tom, co dělá politická reprezentace pro chudší regiony. Pokud by Pavel apel ze svého prvního projevu udržel, bylo by to velmi přínosné," doplňuje Prokop.
Pavel byl podle něho od začátku silný kandidát. "Babiš byl naopak přijatelný pro 35 % populace. To nemohlo podobně jako u Karla Schwarzenberga v roce 2013 dát většinu. Podporovatelé Pavla by ale neměli usnout na vavřínech. Téma polarizace a mobilizace proti elitám může se silnějším protikandidátem vést k jiným výsledkům," dodává Prokop.
Zisky kandidátů v různých typech obcích ukazujeme ve spolupráci s Českým rozhlasem.
Vycházíme z našeho původního Indexu destabilizující chudoby, který v sobě zahrnuje míru exekucí, bytové nouze, sociálního vyloučení a nejnižších úrovní vzdělání. Problém je silnější v Ústeckém, Karlovarském a částech Moravskoslezského kraje. Vyskytuje se ale i v periferních regionech dalších krajů a větších městech.
Náš druhý index – socioekonomického rozvoje – ukazuje obecnější socioekonomické podmínky, které vychází ze vzdělání v regionu či dlouhodobé míry (ne)zaměstnanosti. Nižší socioekonomický rozvoj je kromě chudých oblastí i v některých chudších, byť stabilních vesnických regionech. Naopak vysoký je ve městech (byť i zde existuje chudoba).
V třetina nejchudších obcí narostla účast z 61 % při druhém kole v roce 2018 na skoro 66 %. Tolik lidí v chudších regionech asi nevolilo dekády.
