Třetina rodičů chce pro své dítě všeobecnou střední. Reálně teď pojmou necelou pětinu deváťáků

To nejpodstatnější:

• Rodiče mají mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol, než kolik jich dnes kraje nabízí. Za ideální volbu je pro své dítě považuje 32 % rodičů, současný podíl přijatých ale činí jen 18 %. 
• Poptávka po všeobecných oborech by mohla dosahovat až 50 %, pokud by měly školy vyšší kapacity, rodiče nemuseli taktizovat a překonávat strukturální bariéry.
• Nabídka nematuritních oborů naopak výrazně převyšuje poptávku. Ideálně by je volilo jen 12 % rodičů, reálně na nematuritní učební obory odchází 29 % deváťáků.
• Místa na všeobecných oborech chybí ve všech krajích. Poptávka rodičů nejvíc převyšuje nabídku v Karlovarském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Místa výrazně chybí také v Praze, kam se hlásí řada žáků ze Středočeského kraje.
• Do rozhodování vstupuje dosažené vzdělání rodičů, jejich příjmy i gender potomstva. Rodiče volí méně všeobecné obory pro chlapce. 
• Zvýšení kapacit všeobecných oborů na 40–50 % odpovídá poptávce rodičů, kapacitám vysokých škol, kam vstupuje 50–60 % kohorty, i záměrům MŠMT. K dosažení cíle může pomoci lepší motivace krajů, lepší analýzy chybějících kapacit, úprava přijímacího řízení a zvýšení podpory znevýhodněného žactva na základních školách.
• Metodologii najdete v závěru studie.

Nabídka středních škol neodpovídá poptávce ani vysokoškolským aspiracím

Na středních školách chybí místa na všeobecných oborech. Zejména v posledních dvou letech naráží středoškolské kapacity na své limity kvůli demograficky silným ročníkům deváťáků. Sledovali jsme přetlak v některých regionech a na některých typech středních škol, jako jsou gymnázia. To představuje problém ze dvou důvodů.

Zaprvé někteří kvůli tomu volí méně preferované školy, než by chtěli nebo než na jaké mají studijní předpoklady. Skutečný rozsah taktizování a ‚‚přihlášek na jistotu‘‘ jsme dosud ovšem neznali. Neexistuje přehled ideálních voleb, skutečné přihlášky reagují na omezenou nabídku v daném regionu. [1]

Zadruhé všeobecné obory chybí i vzhledem k vysokým školám. Všeobecné obory mají připravovat na studium na vysoké školy (VŠ). Nejsou jedinou možností, poskytují ale nejširší přípravu – umožňují pokračování na většině oborů. Na všeobecné střední pokračovalo v roce 2024 18 % deváťáků, z čehož 13 % mířilo na gymnázia a 5% na lycea. Dalších 9 % šlo na víceletá gymnázia z pátého a sedmého ročníku. Na všeobecných oborech máme v součtu okolo 30 % studujících. 

Na vysoké školy ovšem míří přes polovinu ročníků. V roce 2023 šlo o 57 %. Na všeobecné střední školy chodila jen polovina z nich. Druhá polovina přichází z odborného vzdělávání. V něm ale máme řadu úzce profilovaných oborů, které mají připravovat spíš pro vstup na trh práce. To může přispívat vysoké neúspěšnosti ve vysokoškolském studiu. Na bakalářském stupni dosahuje 40 %. 

Všeobecnou střední poptává 32 % rodičů

Abychom zjistili reálný zájem o všeobecné střední školy, udělali jsme šetření mezi rodiči. Mezi květnem a srpnem 2024 jsme se ptali rodičů celkem 6 800 dětí od 5 do 16 let na MŠ a ZŠ, zejména se zaměřením na rodiče dětí v posledních dvou ročnících ZŠ. Můžeme také odhadovat, jak by mohly preference vypadat, pokud by rodiče a jejich děti nemuseli tolik taktizovat a překonávat systémové bariéry.[2]

Jako první volbu pro své dítě uvádí všeobecné středoškolské vzdělávání 32 % rodičů. To je o 14 procentních bodů víc než současný podíl přijatých. V příštích letech přijdou na střední školy slabší demografické ročníky, čímž se podíl přijatých na všeobecné obory zvýší. Ani to ale nebude zdaleka odpovídat poptávce rodičů a žactva. 

Výuční list nebo jen ZŠ preferuje naopak jen menšina rodičů – celkem 12 %. V roce 2024 přitom pokračovalo na nematuritní obory 30 % žactva.

Nabídka středních škol neodpovídá zdejší poptávce. Máme příliš nematuritních oborů a málo všeobecných oborů. Vycházíme sice pouze z poptávky rodičů, 70 % z nich nicméně uvádí, že se jejich výběr shoduje s výběrem dítěte. U dětí v 8. a 9. ročníku shoda dosahuje až 90 %, u mladších dětí evidujeme soulad menší, protože o střední škole často ještě nepřemýšlejí.

Poptávka může růst k 50 %

Do preferencí rodičů stále vstupuje řada překážek – nedostatek míst, taktizování, náklady na přípravu na přijímací zkoušky. Bariéry ze systému ale můžeme odstranit. Z odpovědí rodičů proto odhadujeme tzv. optimální volbu, kterou očišťujeme strategizování a bariéry. 

Všeobecné obory by pak volila asi polovina rodičů. Odborné střední školy s maturitou 41 % rodičů, učiliště 8 %. 

Jedná se o horní hranici poptávky po všeobecných oborech. Počítáme do ní všechny, kteří chtějí pokračovat na vysokou školu, mají mezi třemi přihláškami na SŠ všeobecný obor a nemají pro tento výběr nějakou zásadní bariéru.

Ve většině krajů zájem dvojnásobně převyšuje počet míst

Většina krajů by měla oproti současnosti zřídit přibližně dvojnásobek míst na gymnáziích a lyceích, aby uspokojily deklarované preference rodičů. V Olomouckém, Královéhradeckém a Jihočeském by potřebovali vzhledem k současným nízkým kapacitám asi 2,5 násobek  míst, v Karlovarském dokonce téměř čtyřikrát víc. V Praze je situace komplikovaná tím, že se na tamní školy hlásí také značná část žáků ze Středočeského kraje. To graf nezohledňuje.[3]

Optimální volba rodičů, tedy bez systémových bariér a nedostatku kapacit, převyšuje kapacity ve všech krajích dvoj- až trojnásobně. V Karlovarském by potřebovali dokonce 5 násobek míst. 

Výrazný nárůst zájmu vidíme i v Praze. To může naznačovat vysokou míru taktizování v současném vysoce konkurenčním systému. Poptávka by výrazně narostla také v krajích s nejnižším podílem míst na gymnáziích a lyceích – Libereckém, Plzeňském a Karlovarském. 

Vliv má vzdělání rodičů, příjem i systémové bariéry

Do výběru vstupuje socioekonomický status rodičů, vidíme na rozdílech v první volbě. Přes polovinu rodičů s vysokoškolským vzděláním by za současného systému volilo všeobecný obor, u rodičů s vystudovanou střední školou jen necelá třetina. 

Záleží i na příjmu. Mezi vysokoškoláky s vyššími příjmy volí všeobecnou střední školu 56 %, u těch s nižšími příjmy jen 45 %. 

Rozdíl v aspiracích rodičů nemusí odrážet předpoklady dětí. Chudší rodiče mohou méně často volit všeobecný obor kvůli finančním bariérám nebo obavám, že nedokážou dětem poskytnout dostatečnou podporu při studiu. Roli může hrát také vlastní skepse – vysokoškolské vzdělání jim nezaručilo dobré příjmy. To může negativně ovlivnit aspirace žactva s dobrými předpoklady, avšak méně zajištěnými rodiči. 

U rodičů s nižším vzděláním převažuje odborná škola. U rodičů s nižším vzděláním a příjmy by asi pětina volila učiliště bez maturity. 

Roli hraje i gender potomstva. Rodiče mají větší aspirace u dívek. Všeobecnou SŠ si u nich přeje 38 % rodičů, u chlapců jen 26 %. To může reflektovat skutečnost, že dívky dostávají v průměru lepší známky než chlapci, i když mají ve standardizovaných testech výsledky podobné (Münich a Protivínský, 2022). Chlapci i proto častěji míří mimo všeobecné SŠ i VŠ.

Systémové překážky víc omezují chudé

Systémové bariéry a nedostatečné kapacity omezují o něco výrazněji nízkopříjmové rodiče. Ukazuje to porovnání optimální a deklarované volby. 

Volba všeobecného vzdělání bez systémových bariér a strategizování rodičů by se zvýšila u všech příjmových skupin, nejvýrazněji u nízkopříjmových vysokoškoláků (o 26 p. b.). 

U rodičů s vyššími příjmy a vysokoškolským vzděláním je čtyřikrát větší šance, že budou pro své dítě i při zvážení současné nabídky a poptávky preferovat všeobecné vzdělání, než u rodičů s nízkými příjmy i vzděláním. Platí to i při kontrole dalších proměnných (gender rodiče a dítěte, kraj, shoda mezi rodičem a dítětem). 

U rodičů dívek je i při kontrole dalších faktorů téměř dvakrát vyšší šance na volbu všeobecného vzdělání než u chlapců. U dětí z vyšších ročníků ZŠ je naopak o něco nižší šance, že budou volit středoškolské vzdělání. 

Drahé a stresující přijímací zkoušky

Rodičů, kteří nepreferují všeobecné obory SŠ, jsme se ptali na důvody. Nejčastěji si myslí, že jejich dítě nemá na všeobecné studium předpoklady (45 %), nemá o obor zájem (37 %) nebo že všeobecné vzdělání dítě nevybaví pro trh práce a život (29 %). 

Tyto překážky považujeme za zásadní a pravděpodobně by přetrvávaly i po strukturálních změnách ve středoškolském vzdělávání a optimalizaci nabídky. Někteří minoritně zmiňovali měkké a potenciálně překonatelné bariéry, které však nesouvisí se změnou systému (např. škola to pro mé dítě nedoporučila). 

Naopak strukturální bariéry by se daly překonat úpravou systému středního vzdělávání. Do velké míry závisí na nabídce a poptávce. Patří sem stresující a drahé přijímačky či špatná pověst všeobecného vzdělávání. Strukturální bariéry uvádí lidé méně než zásadní bariéry, ale pro 7 % rodičů je přijímací řízení stresující a pro 6 % je problémem nedobrá pověst všeobecného oboru.

Chudší rodiny nejčastěji jako překážku uvádějí stresující přijímací řízení, zatímco drahá příprava na přijímací zkoušky překvapivě nebyla nízkopříjmovými rodinami explicitně uváděna jako bariéra. 

Je možné, že o nákladnosti příprav na přijímací zkoušky nemají rodiče reálné představy. V roce 2023 investovali rodiče ve Středočeském kraji do přípravy průměrně 8500 Kč, uvádí výzkum D. Gregera a kolegů.

Potřebujeme kraje-zřizovatele motivovat

Studium na gymnáziu a lyceu je v Česku málo dostupné. Navyšování míst ve všeobecných oborech je jednou z priorit Dlouhodobého záměru vzdělávání 2023–2027. Podle něho mají mít všeobecné obory až poloviční podíl. 

Rozšíření všeobecných oborů na 40–50 % tak odpovídá záměrům MŠMT. Představuje navíc i nezbytný krok pro navýšení počtu absolventů vysokých škol. V Česku máme mezi mladými stále nízký podíl vysokoškoláků (33 %) oproti evropskému průměru (43 %).

Střední školy zřizují kraje. Řada z nich přes výzvy Ministerstva školství nadále prosazuje odborné vzdělávání, byť i zaměstnavatelé poptávají širší kompetence před odborností.

Rozšíření všeobecného vzdělávání by napomohlo: 

• Úprava rozpočtového určení daní (RUD) krajů, aby motivovalo k otevírání nových míst. Aktuálně zvažovaná úprava krajského RUD předpokládá jen 4% podíl financování na základě počtu žáků na SŠ, ačkoliv výdaje na školství tvoří přibližně 15 %. RUD má potenciál stát se flexibilním nástrojem a odměňovat kraje podle toho, jaký podíl všeobecně vzdělávacích oborů mají, aby to odpovídalo poptávce a strategickým záměrům MŠMT. Navrhovaná úprava ale míří opačným směrem.
• Identifikace regionů a měst s chybějícími kapacitami gymnázií a lyceí vzhledem k poptávce a výsledkům žáků v jednotné přijímací zkoušce, podle které by mohly kraje upravovat oborovou soustavu.
• Přeměna nenaplněných a nepoptávaných oborů středních škol na kapacity lyceí, odpovídá-li tomu zaměření školy.
• Zlepšit fungování přijímacího řízení na střední školy, aby minimalizovalo strategizování. To může zahrnovat:
  • Konání jednotné přijímací zkoušky před podáváním přihlášek na SŠ, aby žactvo mělo informace o svém výsledku .
  • Povolit více přihlášek (alespoň pět), aby se snížil tlak na taktizování z obavy, že se žák či žačka nikam nedostane.
• Podpora znevýhodněného žactva na základních školách, aby mělo aspirace podat přihlášku na všeobecné obory. To zahrnuje vyšší financování podpůrných pozic (psycholog, speciální pedagog apod.) a větší provázání sociální práce a vzdělávání (např. skrze financování sociálního pedagoga).

Metodologie

Sběr dat

Data byla získána pomocí standardizovaného online dotazníku. Sběr dat realizoval NMS Market Research na Českém národním panelu a agentura MEDIAN pod vedením NMS Market Research na vlastním online panelu. Dotazování se uskutečnilo od 6. května do 21. června a od 8. srpna do 22. srpna 2024. Během srpna probíhal dosběr na rodičích dětí z vybraných krajů.

Pro tuto studii byli dotazováni rodiče, kteří mají alespoň jedno dítě od 5 do 16 let chodící do mateřské školy nebo na základní školu. Aby bylo možné provádět podrobnější analýzy na klíčové skupině rodičů dětí v 8. a 9. ročnících základních škol (ve školním roce 2023/2024), byla proporce rodičů těchto dětí navýšena oproti celkové populaci rodičů v ČR.

Velikost vzorku

Do analýz byly zařazeny odpovědi za celkem 6 848 dětí (rodiče s více dětmi odpovídali za každé z nich zvlášť).

Čištění a vážení dat

Před analýzou byla provedena kontrola kvality a konzistence dat. Odpovědi za respondenty s nesrovnalostmi v sociodemografických údajích rodičů a dětí, příliš rychle vyplněné dotazníky a respondenti s nekonzistentními odpověďmi u vzdělanostních aspirací (např. rodiče mají vysokoškolské aspirace, ale první volba SŠ je bez maturity) byly z analýzy vyřazeny (celkem N = 127 dětí).

Data byla dovážena a jsou reprezentativní z hlediska vzdělání rodiče, genderu a věku dítěte (využívána byla kombinace těchto tří charakteristik), dále kraje a také z hlediska základních ukazatelů v rámci krajů (vzdělání rodiče, širší věkové skupiny a gender dítěte). Pro vážení dat byly využity údaje Českého statistického úřadu z Výběrového šetření pracovních sil 2022.

Zjišťování preferovaného typu školy

Dotazování probíhalo v době, kdy za děti v 9. třídách základních škol již byly podané přihlášky na střední školy (květen až srpen 2024). Respondenti byli proto požádáni, aby si představili ideální situaci nehledě na již podané přihlášky. Během sběru o letních prázdninách (srpen) byli rodiče upozorněni, aby vypovídali o třídě navštěvované dítětem ve školním roce 2023/2024.

Očištění dat o efekt víceletých gymnázií

Ve výzkumném vzorku nebyli rodiče dětí, které navštěvují víceletá gymnázia. Abychom předešli nadhodnocení poptávky mezi rodiči mladších dětí (do 5. ročníku), která reflektovala poptávku po víceletých gymnázií oproti rodičům starších dětí (6.–9. ročník), které zůstaly na ZŠ, ponížili jsme u mladší věkové kategorie poptávku po všeobecných středních školách o podíl žáků na víceletých gymnáziích mezi všemi žáky 6.–9. ročníku (průměrně 8,5 % v ČR, v krajích rozdílně od 6–15 %) a vytvořili vážený průměr.

Reálná nabídka alias počet přijatých

Reálnou nabídku všeobecných středních škol definujeme jako počet přijatých žáků na všeobecné střední školy ze všech žáků 9. ročníku. Toto zjednodušení je opodstatněné tím, že všeobecné střední školy jsou v současné době naplněny a počet přijatých tedy odpovídá kapacitám.

Soulad mezi volbou rodiče a dítěte

Rodiče starších dětí častěji deklarují, že jejich představy o střední škole jsou v souladu s představami dítěte. Neznamená to ale větší rozpory u rodičů mladších dětí, ale častější nejistotu, protože to s dítětem doposud neprobírali.

Definice typů bariér

U rodičů, kteří jako první volbu nezvolili všeobecnou SŠ, jsme zkoumali důvody jejich výběru. Ty jsme rozlišili na:

• zásadní bariéry: pravděpodobně by přetrvávaly i po strukturálních změnách ve středoškolském vzdělání a optimalizaci nabídky (např. dítě nemá studijní předpoklady nebo zájem).
• měkké bariéry: jsou potenciálně překonatelné změnou postoje rodičů nebo žáků, ale nesouvisí tolik se změnou systému (např. škola nedoporučila všeobecný obor pro mé dítě, dítě tam nechce kvůli spolužákům).
• strukturální bariéry: daly by se překonat úpravou systému středního vzdělání a jsou determinovány z velké části nabídkou a poptávkou (např. stresující či drahé přijímačky, špatná pověst všeobecného vzdělání).

Výpočet socioekonomického statusu

Pro stanovení socioekonomického statusu byla využita kombinace příjmu domácnosti a nejvyššího dosaženého vzdělání rodiče. Čistý příjem domácnosti (tedy příjem veškerých členů domácnosti ze všech zdrojů po odečtení daní a odvodů) byl nejprve převeden na velikost domácnosti pomocí tzv. spotřebních jednotek. Při výpočtu spotřebních jednotek jsou členům domácnosti přiřazeny rozdílné váhy, které umožňují zohlednit sdílení výdajů v domácnosti a rozdílnou spotřebu členů domácnosti dle věku (první dospělé osobě v domácnosti je přiřazena váha 1, další osoby starší 13 let obdrží váhu 0,5 a děti do 13 let včetně váhu 0,3). Například domácnost s jedním rodičem s čtyřletým dítětem tak obsahuje 1,3 spotřebních jednotek. Přepočítaný příjem domácnosti (vydělený počtem spotřebních jednotek, tzv. ekvivalizovaný) byl dále rozdělen do několika kategorií dle srovnání s rozložením příjmů mezi všemi českými domácnostmi (využita byla data Českého statistického úřadu ze šetření Životní podmínky domácností (EU-SILC) z roku 2023). Domácnosti „pod hranicí chudoby“ mají nižší ekvivalizovaný příjem než hranice chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu českých domácností, a to 16 774 Kč), „nízkopříjmové“ mají příjem nižší než medián českých domácností (27 956 Kč), „nadstandardně“ a „vysokopříjmové“ mají příjem vyšší.

Poznámky pod čarou

¹ Informace o Praze a Středočeském kraji přinesl v loňském roce výzkum D. Gregera a kolegů.

² Data byla dovážena z hlediska vzdělání rodiče, genderu, věku dítěte a kraje. Data sbíral NMS Market research na Českém národním panelu.

³ Alespoň jednu přihlášku do Prahy podá 41 % žáků 9. ročníku Středočeského kraje, viz Cermat 2023, s. 29.