Postoje k opatřením a zkušenosti s postupem zaměstnavatelů
Více než pětina zaměstnanců pracovala ve firmách, které aktivně porušovaly nařízení proti covid-19
Zkušenosti s postupem zaměstnavatelů
Podrobná výzkumná zpráva v PDF
Každý sedmý zaměstnanec (14 %) má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízení vyzývají k porušování pravidel v trasování a testování – tedy buď říkali lidem, ať svoje kontakty nehlásí hygieně (8 %) či nemocným říkali, ať zůstanou doma, ale netestují se (6 %) či chtěli, aby do práce chodili lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají lehké symptomy (6 %). Šestina (16 %) zaměstnanců říká, že je jejich zaměstnavatelé či nadřízení nenechávají pracovat z domova, ačkoliv by to šlo. Jde přitom spíše o minimální odhady, protože 8 % lidí nechce postupy svého zaměstnavatele popisovat.
Pozitivní zkušenosti se zaměstnavateli jsou častější. Zhruba pětina zaměstnanců reportuje, že jejich firma testovala pracovníky již před zavedeném povinnosti. Takřka dvě třetiny vybavuje firma hygienickými prostředky (desinfekce, respirátory), které mohou používat i mimo práci. Podstatná část firem vybavuje zaměstnance na home office a sedmina lidí říká, že jejich zaměstnavatel doplácel v karanténě či izolaci nad 60 % náhradu mzdy.
Postupy firem se mírně liší mezi segmenty – v průmyslu je větším problémem obcházení oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén (18 %). Ve státní správě častěji lidé reportují nepovolování home office (23 %). Rozdíly jsou ale výrazné i uvnitř segmentů – například v průmyslu zaměstnanci častěji reportují, že firma sama testovala už před zavedením povinnosti.
Celková typologie ukazuje, že více než pětina zaměstnanců (21 %) pracovala ve firmách, které aktivně porušovaly nařízení proti covid-19 – buď vybízením k nespolupráci s oficiálním trasováním, testováním apod. či nedovolováním home office. Naopak 43 % zaměstnanců pracuje ve společnostech, které nedělají nic z negativních aktivit a navíc se aktivně snaží šíření covid-19 bránit. Velmi negativní postupy se tedy zřejmě týkají menšiny zaměstnavatelů, která ale je podstatná z hlediska šíření epidemie.
Analýza longitudinálních dat 23 vln výzkumu Život během pandemie ukazuje, že 53 % respondentů chodí do práce ve chvíli, kdy má zvýšenou teplotu a ztrátu čichu a nemá pozitivní test (většinou nebyli testovaní). Okolo 70 % chodí do práce, pokud byli v kontaktu s nakaženým, nemají symptomy a nebyli testovaní. V případě pozitivního testu klesá docházka do práce takřka na nulu. Dostatečně kvalitní, opakované a včasné testování tak může přispět k omezení šíření epidemie.
Vztah k opatřením
Postoje k tvrdosti opatření proti covid-19 se v čase výrazně mění. V průběhu února byla většina lidí pro rozvolnění (54 %), ale se začátkem lockdownu už znova převládal postoj, že opatření by se měla uchovat či zpřísnit. Opatření proti covid-19 více podporují starší lidé; závisí na proměnlivé míře obav, ale i na tom, zda člověk zná někoho, kdo umřel na covid-19. Závisí také na informovanosti – vyšší podporu mají opatření mezi lidmi, kteří zhruba správně odhadují počet hospitalizovaných s covid-19. Lidé, kteří přišli o 30 % a více příjmů, jsou výrazně častěji pro rozvolnění. Podpora opatření tedy vyžaduje včasnou komunikaci rizikovosti vývoje i ekonomické kompenzace postiženým lidem a subjektům.
Podpora dílčích opatření narostla za dva týdny o 8 až 15 procentních bodů. Opatření lze rozdělit na konsensuální, které podporuje jasná většina (povinné testování ve firmách, opatření při návratu ze zaměstnání, omezení v provozu obchodů, kulturních akcí a sportu, dočasné zavření restaurací, uzavření problémových provozů ve výrobě a průmyslu), a kontroverzní, které dnes je podporuje alespoň polovina lidí, ale ještě v únoru tomu tak nebylo (distanční výuka na SŠ a VŠ, omezování kontaktů v rodinách, pohyb po 21. hodině) a spíše negativně vnímané (uzavření škol a obchodů).
61 % lidí říká, že většina jejich známých opatření proti covid dodržují a jen 12 %, že většina je porušuje. Tato projekční otázka je pro odhad compliance relevantnější než dotaz na samotné chování respondenta, které může být vychýleno sebeprezentací. Jen 35 % lidí ale říká, že opatření podle nich dodržuje většina Čechů. Obecný politický a mediální narativ porušování opatření je tedy zřejmě silnější než zkušenosti Čechů s porušováním opatření ze svého okolí.