PirSTAN častěji opouští voliči, kteří zchudli. Elektorát ANO zůstává stabilní, hnutí mobilizuje i nevoliče
Životní úroveň od minulých voleb výrazně klesla třetině obyvatelstva.
Lidé zasažení poklesem životní úrovně častěji mění své preference oproti volbám v roce 2021. Nejvýraznější odliv vidíme u voličů koalice Pirátů a STAN. Voliči ANO naopak většinově zůstávají věrní své straně. Opozici se navíc daří mobilizovat nevoliče z minulých parlamentních voleb. Přelivy mezi stranami ukazuje panelový výzkum Život k nezaplacení, ve kterém se dlouhodobě ptáme stejných lidí na jejich preference. Výzkum připravuje PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem.
Zchudlí PirSTAN voliči reagují silněji než ti od Spolu a ANO
Česko v posledních třech letech prožilo značný pokles životní úrovně. Sledovali jsme pokles reálných mezd, kdy vysoká inflace výrazně převýšila růst nominálních mezd. Téměř třetině obyvatelstva od roku 2021 klesl zbytkový příjem o víc než polovinu.
Zbytkový příjem představuje částku, která domácnostem zůstává po zaplacení bydlení, jídla a dalších nezbytných výdajů. Právě lidi s výrazně nižším zbytkovým příjmem označujeme za zasažené poklesem životní úrovně. Oproti finančně stabilnějším domácnostem častěji mění své volební preference.
Mezi voliči koalice Pirátů a STAN zasaženými poklesem životní úrovně chce svou volbu opakovat 42 %. Kdo naopak nezchudl, zůstává stranám věrnější. Některou z obou stran by volilo 54 % z nich.
U voličů koalice SPOLU tak velké rozdíly nevidíme. Některou z koaličních stran chce i nadále volit 41 % zchudlých a 47 % těch, které inflace tolik nezasáhla. Podobný rozdíl vidíme i u ANO, které ale má celkově výrazně věrnější voliče. Hnutí by znovu volilo 66 % těch, kterým se ztenčily zbytkové příjmy o víc než polovinu.
Pokles zbytkových příjmů zasáhl v obou táborech téměř stejný podíl elektorátu. Mezi voliči SPOLU, PirSTAN i ANO jde o zhruba 27 % z nich. Horší ekonomickou situaci hlásí voliči dalších stran. Nejčastější pokles zbytkových příjmů o víc než polovinu vidíme u nevoličů, mezi nimiž se jedná o 38 %.
Jak výzkum vzniká
Analýza stojí na panelovém výzkumu Život k nezaplacení, který od března 2020 sleduje okolo 2500 lidí. Na 1500 se jich zúčastnilo vln, z nichž vychází tato analýza. Výzkum je reprezentativní, víc o něm tady. Otázka na volby pochází z podzimu 2021, současná preference ze září a října 2024. Analýza proto ukazuje skutečné změny preferencí, do výsledků nevstupuje například zapomnění, koho člověk v minulosti volil.
Aktuální preference nejsou volebním modelem. Nerozlišují pravděpodobnost účasti mezi voliči, kteří ji deklarují, a zahrnují odpověď „nevím“, která obsahuje mimo jiné váhající voliče současných vládních stran.
Opoziční voliči to chtějí vládě spočítat, vládní lavírují
Voličská stabilita v Česku se ukazuje jako relativně malá. Tři roky po volbách by volbu jednoho ze čtyř stranických bloků – Spolu, PirSTAN, ANO a další opoziční či neparlamentní strany – zopakovalo jen 53 % voličů. Ostatní přechází, neví nebo by se nezúčastnili.
Přechody mezi vládním a opozičním blokem zároveň sledujeme minimálně. Liší se i dynamika uvnitř táborů. Voliči ANO většinově plánují svou volbu opakovat. Hnutí se navíc daří lépe než ostatním mobilizovat část nevoličů a přetahovat voliče stran, které se nedostaly do Sněmovny. Patří sem Přísaha, SOCDEM či KSČM.
Podpora vládních stran oproti tomu kolísá. Větší část elektorátu chce volit jinou stranu, lavíruje mezi víc partajemi nebo zvažuje neúčast u voleb.
Nic neušetří polovina chudších rodin s dětmi
Inflace negativně ovlivnila hospodaření velké části společnosti. Zatímco na podzim 2021 dokázaly tři čtvrtiny obyvatelstva rozšiřovat své reálné úspory, teď se jedná jen o 44 %. Výrazně vzrostl i podíl domácností, které ze svých celkových příjmů měsíčně nic neušetří nebo musí dokonce do mínusu. Je jich dlouhodobě 31 až 35 %. Na podzim 2021 podíl činil pouze 20 %.
Pokles životní úrovně silně dopadl na rodiny s dětmi. Mezi chudší polovinou z nich měsíčně nic neušetří 49 %. Oproti podzimu 2021 se jedná o téměř dvojnásobek.
Podobně si během posledních tří let pohoršila řada skupin obyvatelstva, zejména ty ohrožené. Na nule každý měsíc končí 64 % samoživitelů a samoživitelek, podíl vzrostl z 41 %. Mezi domácnostmi s příjmy pod hranicí chudoby vzrostl podíl z 59 na 68 %.
Průměrná domácnost měsíčně ušetří 6 688 Kč, před třemi lety to činilo 8 132 Kč. Situace se mírně zlepšuje, mezi podzimem 2022 a 2023 klesly průměrné úspory k 5 100 Kč. Domácnosti proto po dvou hubených letech přestávají šetřit. Neplatí to ale pro všechny: samoživitelé a samoživitelky stále končí v průměru na nule.
Za bydlení dáváme o 50 % víc, rostou příznaky deprese
Problém na jedné straně představuje malý růst mezd, na druhé výrazné navýšení výdajů na bydlení. Vzrostly průměrně o víc než polovinu. Na podzim 2021 za bydlení dávala průměrná domácnost 7 922 Kč, teď 12 102 Kč.
Ekonomické obtíže souvisí s duševním zdravím. Na 17 % lidí hlásí středně těžké příznaky deprese či úzkosti. To je téměř stejně jako během vrcholné pandemie. Na podzim 2021, před vypuknutím inflace, šlo jen o 10 %.
Nejčastěji vykazují symptomy lidé, na které dopadla inflace nejsilněji. Výrazně častěji se jedná o lidi, kteří dávají přes 40 % svých příjmů za bydlení a hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou či velmi obtížnou.
Bydlení zdražilo všem, nižší daně pomohly bohatým
Na hospodaření domácností mají velký vliv politická rozhodnutí z posledních let. Daňové změny v posledních letech pomáhaly hlavně bohatším, i když inflace relativně dopadla víc na chudší.
Největší roli sehrálo zrušení takzvané superhrubé mzdy. Dolní příjmová desetina si díky tomu polepšila maximálně o 100 Kč ročně, zatímco horní desetina až o 44 tisíc Kč, ukázal výzkum think-tanku IDEA. Bohatším pomohla i takzvaná paušální daň pro OSVČ či zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Daňové škrty pokryly vysokopříjmovým nárůst výdajů na bydlení. Pro chudší to neplatí, ti bydlení „doplácejí“. Náklady na bydlení absolutně rostly trochu víc u domácností s vyššími příjmy, rozdíl ale není velký – inflace cen energií postihla všechny domácnosti. Daňové změny ale na chudší nemyslely, byť existovaly vyváženější varianty.
Cesta? Nižší zdanění práce i bezplatné obědy
Existuje řada cest, jak může stát ulevit nízkopříjmovým pracujícím a chudším rodinám s dětmi.
Patří sem hlavně snížení daňové a odvodové zátěže pro nízkopříjmové zaměstnance, což doporučoval v lednu i NERV. Zatížení nízkopříjmových máme v evropském srovnání vysoké. To podporuje chudobu, šedou ekonomiku, omezuje rozvoj malých a středních firem. Jedním z řešení může být zvýšení slevy na poplatníka a její pravidelná valorizace, kterou vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Nabízí se také možnost převedení slevy na poplatníka do daňového bonusu.
Restrukturalizaci vyžaduje také systém OSVČ. Dnes zatěžuje nízkopříjmové živnostníky, vysokopříjmové s nízkými reálnými náklady – kancelářské pozice – naopak motivuje ke švarcsystému.
Pomoci může i jednodušší čerpání dávek. Klíčové podpory teď čerpá jen třetina oprávněných. Důležitou roli hraje i (ne)dostupnost školek, která dovoluje rodičům dřívější návrat do práce. V zaměstnanosti žen s dětmi jsme i kvůli malé nabídce předškolní péče šestí nejhorší v Evropě. V neposlední řadě mohou rodinám ulevit i bezplatné obědy a slevy na aktivity a zájmové vzdělávání dětí. Opatření zároveň zlepší docházku, zdraví i výsledky žactva.