Reforma dávek zvyšuje motivaci k legální práci. PAQ navrhuje změny v oddlužení a cenovou mapu bydlení

Chystaná reforma dávek zjednoduší administrativu a zamezí tomu, že lidé čerpají jen část dávek, na něž mají nárok. Podporu také lépe zacílí, když omezení nárok majetným a vysokopříjmovým domácnostem. Zejména však nízkopříjmovým zvýší užitek z práce, a tak i motivaci legálně pracovat. Na druhé straně ale opomíjí situaci osob v insolvenci a rezignuje na navázání nákladů na bydlení na reálné ceny. Rizikem jsou i přísné sankce, zejména pokud budou uplatňovány po příliš dlouhou dobu a vycházet z různého postupu v terénu. Celou studii stahujte jako PDF.

Ve studii PAQ Research zpracované na zakázku Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) hodnotíme představenou reformu dávek. Ruší čtyři dnešní dávky a nahrazuje je jednou takzvanou kombinovanou. „Revize MPSV řeší řadu problémů současného dávkového systému. V první řadě zvyšuje užitek z práce a zjednodušuje čerpání oprávněnými domácnostmi. Zároveň přicházíme po vzoru zahraničních zemích s alternativními řešeními, které by mohly některé části reformy vylepšit,“ říká ředitel PAQ Research Daniel Prokop. Mezi hlavní doporučení patří:

• Úprava výpočtu dávky v insolvencích by zajistila, že se lidem v oddlužení vyplatí navyšovat příjem. To by navíc vedlo k fiskální úspoře.
• Rozšíření skupiny zranitelných domácností by poskytlo vyšší podporu ohroženým žadatelům. 
• Cenová mapa nákladů na bydlení by umožnila lépe zacílit podporu a omezit obchod s chudobou. 
• Vylepšený majetkový test by neměl dávku snižovat skokově, ale postupně, a ušetřil by výdaje.
• Systém snižování dávek s růstem příjmu lze nastavit tak, aby byl ještě více příznivý pro nízkopříjmové a nesnižoval jim užitek z práce. 
• Sankce mohou lépe motivovat a nemít negativní dopady, když nebudou žadatelstvo z nároku vyřazovat na dlouhou dobu a bude vyžadována skutečná aktivizace (rekvalifikace).

Méně administrativy, zvýšení čerpání oprávněnými

Reforma MPSV místo zrušených dávek zavádí kombinovanou dávku státní sociální pomoci. Končí dosavadní příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Nová dávka se bude skládat ze čtyř takzvaných komponent: živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě.

Domácnosti nově žádají o dávku prostřednictvím pouze jedné žádosti. ‚‚Dojde tak ke snížení administrativy, což může při dobré komunikaci úřadů práce zvýšit čerpání dávky oprávněnými domácnostmi. Sloučením dávek také reforma předchází situacím, ve kterých domácnosti sice měly nárok na více dávek, ale pobíraly kvůli informačním a administrativním překážkám jen jednu z nich,‘‘ říká sociolog Michael Škvrňák.

Ministerstvo také plánuje automaticky získávat některé rozhodné údaje. Půjde o příjmy z dat České správy sociálního zabezpečení a náklady na energie od dodavatelů. Domácnosti mimo hmotnou nouzi budou mít náklady na energie paušalizované, nebudou je tedy dokládat. Díky automatickému zjišťování a paušalizaci by se měl domácnostem nárok automaticky prodloužit, pokud se jim nezvýší nájem. To může omezit výpadky domácností ze systému kvůli nedodání aktualizovaných údajů.

Aby se práce vyplácela

Jedním z nejdůležitějších pozitiv reformy je posílení motivace legálně pracovat u nízkopříjmových domácností. V současném systému zůstane nízkopříjmovým domácnostem, které pobírají zároveň příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení, z dodatečně vydělané koruny jen 21 haléřů.^[1] Domácnostem se totiž snižují dávky při zvýšení příjmu. Reforma zvyšuje užitek z navíc vydělané koruny na 40 haléřů, když zavádí 40% pracovní bonus pro nízkopříjmové domácnosti.

Revize dávek také správně odstraňuje klíčový „bod zlomu“, který demotivoval od práce část chudých lidí v nebytovém bydlení. Dosud čelili tomu, že při dosažení jistého příjmu ztratí skokově nárok na doplatek na bydlení. Mohli tedy být za práci potrestáni snížením celkového příjmu.

Studie PAQ Research přichází s dvěma úpravami, které fungování užitku z práce v nové dávce ještě zlepšují. Zaprvé navrhujeme započítat komponentu živobytí do příjmu domácnosti při výpočtu komponenty bydlení. Zároveň doporučujeme posunout pásmo vyšší účasti na nákladech na bydlení.

"Naše změny dosahují toho, že u nízkopříjmových domácností dávka klesá hodně málo, což zvyšuje užitek z práce. Pokles nastává až od 2,5násobku životního minima, kdy už tato motivace nemusí hrát takovou roli. Ukazujeme, že v zahraničí existují i další motivace. Třeba Estonsko vůbec nesnižuje dávky první dva měsíce, kdy člověk začne pracovat,“ říká analytik Samuel Galan.

Jak ukazuje graf níže, zápočet komponenty živobytí také vede k mírnému snížení komponenty bydlení u nízkopříjmových domácností. PAQ Research ho tedy navrhuje jen u domácností, které nejsou zranitelné. Graf také ukazuje rozdílné užitky z práce v současném systému, revizi MPSV a návrhu PAQ. V případě, že si domácnost dvou dospělých osob zvýší čistý pracovní příjem o 10 tisíc Kč, zůstanou jí v současném systému 2 100 Kč, po revizi 4 tisíce Kč a při přijetí změn PAQ 5 500 Kč.

Reforma zatím zapomíná na osoby v insolvencích

Lidem v oddlužení se naopak zvyšovat příjem nevyplatí. Sráží se jim totiž ⅔ z příjmu nad nezabavitelné minimum, zároveň jsou dávky vypočítávány z příjmu před srážkami. Revize paradoxně u některých lidí tento stav ještě zhorší. U lidí s nižšími středními příjmy rychleji snižuje výši dávky. To není problém obecně, ale právě v kombinaci se srážkami v oddlužení. Důsledkem je situace, kdy se osobám v insolvencích se zvýšením hrubé mzdy snižuje čistý příjem po započtení dávek.

‚‚Člověku v insolvenci se při zvýšení mzdy o 10 tisíc Kč navýší příjem kvůli vysoké srážce jen o 3300 Kč. Dávka se však vypočítá, jako kdyby domácnost neplatila srážku, což vede k další redukci čistého příjmu. Domácnost je tak za zvýšení mzdy potrestána snížením celkových příjmů,‘‘ vysvětluje sociolog Škvrňák. Jak ukazuje levá část grafu níže, osobě s hrubou mzdou mezi 26 a 60 tisíci Kč při zvýšení hrubé mzdy klesá po započtení dávky čistý příjem.

Past negativního užitku z práce lze v nové dávce vyřešit. Výše dávky by se měla počítat z příjmu po insolvenčních srážkách. Srážka by se měla snížit na polovinu příjmu nad nezabavitelné minimum (místo ⅔). Efekt návrhu PAQ ukazuje pravá část grafu.

‚‚Námi navrhované změny motivují lidi v insolvencích k navyšování legálních příjmů. To u části povede k vyšším placeným daním a odvodům a vymanění se z šedé ekonomiky, což je cílem oddlužení. Náš návrh navíc motivuje lidi s exekucemi vstoupit do oddlužení, což může mít dlouhodobě další pozitivní fiskální efekt, když se lidem zvýší odvody po dokončení oddlužení,‘‘ říká Škvrňák.

Navrhované změny v oblasti oddlužení studie blíže popisuje v kapitole 4.2.

Vylepšení správné definice zranitelných

Revize MPSV správně omezuje rozsah nároku na dávku pomocí nižších uznatelných nákladů na bydlení a vyšší spoluúčasti na nákladech na bydlení se stoupajícím příjmem. Změny vedou k lepšímu zacílení dávky. Zároveň se ale v porovnání s dnešním příspěvkem na bydlení snižuje část nové dávky, která je určena na bydlení. Omezení podpory je v nové dávce kompenzováno pracovním bonusem, který zvyšuje dávku při pracovní aktivitě. Aby na nový systém nedoplatily domácnosti s omezenou možností pracovat, MPSV definuje zranitelné domácnosti, kterým přiznává vyšší podporu v bydlení. Domácnost je zranitelná, pokud je složena pouze ze zranitelných osob. Mezi ty patří například senioři, děti, zdravotně postižení nebo samoživitelky s předškolními dětmi.

„Definovat zranitelné domácnosti je podle nás správný krok. Dvojice ekonomicky aktivních lidí, která si může navyšovat pracovní příjmy a stěhovat se, by asi neměla mít podporu v bydlení stejnou jako dva senioři či samoživitelka s dítětem. Definici zranitelných domácností bychom ale rozšířili,“ říká Prokop. Mělo by jít i o domácnosti samoživitelek a samoživitelů s dvěma dětmi do 15 let, všechny držitele průkazu ZTP, příjemce dávek pěstouna i osoby v insolvencích. Mezi zranitelné domácnosti by pak měly patřit i ty, kde je zranitelná velká většina osob, nemusí jít výhradně o všechny. Omezilo by to kolísání podpory, kdy pokud například samoživitelce o rok zestárne dítě nebo se změní složení domácnosti, a tak se dávka může snížit i o 5 tisíc Kč. Opatření by přineslo dodatečné náklady, další návrhy PAQ Research ale přinášejí úspory.

Komponentě bydlení včetně definice zranitelnosti se studie věnuje v kapitole 3.2.

Cenová mapa umožní lépe zacílit podporu

Kompromisem reformy je také zachování současného rozdělení výše stropů uznatelných nákladů na bydlení (tzv. normativů) podle velikosti obce. Rozlišují se tři velikostní kategorie – obce do 70 tisíc obyvatel (nejnižší normativ), obce s alespoň 70 tisíci obyvateli a Praha a Brno (nejvyšší normativ).

‚‚Rozdělení však neodpovídá nabídkovým cenám nájemního bydlení. Ceny kromě Prahy a Brna nezávisí tolik na velikosti obce, ale na regionu. Efektivnější řešení nabízí navázání normativů na reálné ceny nájmů pomocí hrubé cenové mapy. Vyšší podporu by dala lidem v menších bohatých obcích a omezila uznatelné výdaje v chudých větších městech, kde jinak může docházet k navyšování cen směrem k těmto stropům a obchodu s chudobou,“ říká sociolog Škvrňák.

Mapa níže ukazuje rozdělení okresů do čtyř kategorií podle výše nabídkových cen nájmů z posledních let, které byly vyhlazeny dalšími ukazateli. V jednotlivých kategoriích okresů lze stanovit normativ na úroveň 25. percentilu cen nájmů v daném typu lokality (detaily viz box níže). Takto získané normativy umožňují lépe cílit podporu podle reálných cen v obcích. Stropy jsou v porovnání s návrhem MPSV vyšší napříč domácnostmi v Praze, Brně a bohatých malých obcích v druhé a třetí kategorii okresů. Naopak jsou nižší ve větších městech spadajících do okresů ve čtvrté, nejlevnější kategorii.

„Systém cenové mapy nesmí být moc podrobný, například do úrovně městských částí, aby netvořil velké nerovnosti a nepodporoval bydlení v superdrahých lokalitách. Ale hrubá cenová mapa by systém zlepšila. Mohla by nahradit návrh MPSV, kde si obec může v určitém rozmezí stanovit výši normativu. To může být využíváno spíše podle politických preferencí, než aby odpovídalo reálným cenám,“ vysvětluje Prokop. 

Detailní návrh cenové mapy studie předkládá v kapitole 4.1. 

Majetkový test by měl snižovat dávku postupně

Mezi smysluplné revize patří i změna majetkového testu. V současné době se majetek testuje v případě dávek hmotné nouze. Majetkový test je tak nesmyslně aplikován na nejchudší domácnosti. Navíc netoleruje téměř žádné zvýšení úspor, čímž je demotivující. Návrh MPSV nově rozšiřuje test na celou kombinovanou dávku a stanovuje maximální hranici úspor, při jejímž překročení domácnost na dávku ztratí nárok. Hranice dle aktuálního návrhu činí 200 tisíc Kč za prvního člena domácnosti a 50 tisíc za každého dalšího člena. Dohromady může hranice činit maximálně 400 tisíc Kč.

Testování majetku je v rámci nové dávky žádoucí. Přinese lepší zacílení dávky i dílčí fiskální úsporu. ‚‚Domníváme se však, že by test neměl oproti stávajícímu návrhu obsahovat ostrou hranici nároku, ale například pro vzoru Velké Británie vést k postupnému snižování dávky. To může přinést vyšší fiskální úspory, nedemotivuje to od zvyšování úspor, nemotivuje k zatajování, aby člověk zůstal pod ostře definovanou hranicí,‘‘ říká analytik Galan.

Návrh PAQ počítá se stanovením hranice majetku domácnosti dle návrhu MPSV, avšak rozděluje výši majetku do třech pásem vypočítaných jako podíl této hranice (50‌ %–75 %, 75 %–100 % a více než 100 %). Dávka by se snižovala v každém z prvních dvou pásmech o 25 procentních bodů. Při překročení hranice ve třetím pásmu domácnost ztratí na dávku nárok.

Majetkový test studie dále diskutuje v kapitole 3.4.

Sankce by neměly přinést více škody než užitku

Pokud žadatel či žadatelka nepracuje více než 30 hodin měsíčně, není OSVČ nebo nespadá do jedné ze skupin zranitelných osob, jejich nárok na dávku je v návrhu MPSV podmíněn vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z evidence však může být žadatel vyřazen podle typu porušení povinností na tři nebo šest měsíců. Žadatel má například povinnost pravidelně docházet na pobočku ÚP. Pokud se nedostaví bez vážného důvodu, bude z evidence hned po prvním porušení vyřazen na šest měsíců, protože maří součinnost s krajskou pobočkou ÚP. Po tuto dobu nárok na dávku kompletně ztrácí.

‚‚Zahraniční studie ukazují, že takto vysoké sankce mají v oblasti trhu práce na sankcionované žadatele negativní dopady. Na krátkou dobu se sice zvýší zaměstnanost, dlouhodobě však sankce vedou k nestabilitě – zvyšuje se míra návratu žadatelů zpět do nezaměstnanosti a pobírání dávek,‘‘ upozorňuje analytik Galan. Zároveň se spolu se sankcemi zhoršuje kvalita zaměstnání a snižují příjmy žadatelstva. Sankce také souvisí se zhoršením psychického a fyzického zdraví nebo zvýšením finanční a potravinové nouze.

‚‚Vzhledem k možným negativním dopadům je třeba omezit používání sankčních srážek,‘‘ říká Galan. Maximální možná doba vyřazení z evidence ÚP by měla trvat jeden měsíc místo půl roku a žadatelstvu by měla být ponechána komponenta živobytí. Žadatel by měl být při neplnění povinností nejprve varován, sankce by měly sloužit jen jako poslední možnost. Zároveň by MPSV mělo přesně definovat podmínky sankcí, aby jejich udílení nebylo na libovůli úřadů práce. Jakékoliv sankce musí být upraveny zákonnou normou a k jejich udělení by mělo dojít jen ve správním řízení. Aktivizační požadavky, za jejichž neplnění plánuje MPSV žadatele sankcionovat, musí zahrnovat rekvalifikace a dokončování vzdělání (učilišť a středních škol) – nesmí se omezovat jen na veřejné práce.

Návrh také počítá s tím, že při uložení pokuty za přestupek zanedbání školní docházky bude odebírána komponenta dítě. Studie z USA ukazují, že podobné programy založené výhradně na sankcích nemají efekt na školní docházku, ani dokončování vzdělání. Trest totiž přichází často pozdě a pouze ochuzuje domácnost bez dodatečné motivace. Navíc odebírání komponenty přinese administrativní zátěž školám i úřadům práce.

‚‚Namísto sankce navrhujeme úspory v dávkovém systému využít na rozšíření programu obědů zdarma pro děti s nárokem na komponentu dítě. Program prokazatelně motivuje domácnost k zajištění docházky do škol. Pokud se má dávka při velkých absencích odebírat, je lepší ji převést na školu, sociální služby či volnočasové aktivity, které podporují dané dítě a zlepší jeho výsledky,‘‘ shrnuje Prokop.

Omezení sankčních srážek se studie dále věnuje v kapitole 4.3.

Fiskální dopady

Navrhované změny mají dopady na nárok a výši čerpaných dávek, čímž ovlivňují fiskální náklady reformy. Některá opatření snižují finanční náročnost – např. zavedení majetkového testu snižuje počet domácností s nárokem na dávky. Jiné zvyšují náklady – např. sloučení do jedné dávky odstraňuje využívání pouze některých dávek, na které má domácnost nárok, zavedení vyšších normativních nákladů pro zranitelné domácnosti mírně zvyšuje náklady. Celkové fiskální náklady reformy tak představují součet všech změn, které mají často protichůdné efekty. Záleží přitom i na využívání dávkového systému oprávněnými.

Při využívání dávkového systému pouze současnými příjemci odhadujeme náklady dávkového systému pro rok 2024 na zhruba 23 miliard Kč oproti 25 miliardám, které by stát vynaložil na dávky při zachování současného systému (dle odhadu PAQ Research). Při rozšíření čerpání dávek mezi dosud nečerpající domácnosti odhadujeme náklady mezi 24 a 33 miliardami Kč ročně podle toho, kolik domácností se nově přihlásí o dávku. Chování těchto domácností modelujeme pomocí dvou scénářů vycházejících z bariér deklarovaných domácnostmi pro čerpání dávek. Pro domácností zmiňující administrativní bariéry předpokládáme vyšší míru využívání, zatímco u domácností, které deklarují, že dávky nepotřebují, nepředpokládáme využívání dávek ani po změnách.

Navrhované změny ovlivňují také počet domácností s nárokem na dávku a výši průměrné dávky. Odhadujeme, že počet domácností s nárokem klesne zhruba o čtyři procentní body. Ztráta nároku se bude týkat zejména středněpříjmových domácností. Mezi domácnostmi s nárokem výše dávky v průměru klesne u domácností s příjmem nad dvojnásobek životního minima. U nízkopříjmových domácností dojde k mírnému poklesu zejména u ekonomicky aktivních vlastníků nemovitostí, naopak zranitelným domácností dávka stoupne. 

Fiskální dopady včetně dopadů na skupiny žadatelů blíže diskutujeme v kapitole 5.

Hlavní principy revize MPSV

1. Nahrazení čtyř dávek – příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení – jednou kombinovanou dávkou se čtyřmi komponenty: komponenta živobytí, pracovní bonus, bydlení a dítě (viz kapitola 2.3 studie).
2. Zavedení bonusu za pracovní aktivitu (viz kapitola 3.1 studie).
3. Zavedení vyšší spoluúčasti na nákladech na bydlení – se zvyšujícím se příjem, stoupá podíl příjmu, který by měl žadatel vynaložit na bydlení, a tím se snižuje podpora (viz kapitola 3.2 studie).
4. Zavedení majetkového testu (viz kapitola 3.4 studie).
5. Automatizace zjišťování některých údajů nutných pro vyměření dávky – příjmů od ČSSZ a nákladů na energie od dodavatelů. Revize také navrhuje paušalizaci nákladů na energie u domácností s příjmem nad 1,43násobek životního minima.
6. Zavedení systému aktivizace nízkopříjmových domácností (rozdílná výše komponenty na živobytí dle pracovní aktivity, ztráta komponenty na dítě při neúčasti ve vzdělávání apod.) – viz kapitoly 3.1 a 3.3 studie.
7. Další parametrické úpravy jako změna definice nezaopatřenosti, kterou osoby ve věku 15–18 let splní, jen pokud se budou dále vzdělávat, nebo rozlišení výše normativů podle nové definice zranitelné domácnosti.

Výhody reformy MPSV

1. Administrativní zjednodušení pro žadatele i úřady práce díky spojení do jedné dávky (snížení počtu žádostí a správních řízení) a automatizace zjišťování údajů potřebných pro přiznání dávky.
2. Zvýšení motivace pracovat u nízkopříjmových domácností. Díky zavedení 40% bonusu za pracovní aktivitu se mezní užitek z příjmu nízkopříjmových domácností zdvojnásobí oproti současnému příspěvku na živobytí. Ze současných 21 haléřů čistého příjmu z vydělané koruny při souběhu příspěvku na živobytí (PNŽ) a příspěvku na bydlení (PNB) zůstane nově domácnosti cca 40 haléřů.
3. Odstranění bodů zlomu, ve kterých domácnosti mohou při zvýšení pracovních příjmů ztratit čistý příjem. To dnes nastává v případě, že domácnost ztratí nárok na doplatek na bydlení nebo přídavek na dítě. Body zlomu mohou motivovat domácnosti k zatajování příjmů, aby nárok na dávky neztratily.
4. Omezuje se rozsah nároku na podporu v bydlení u vysokopříjmových domácností, což snižuje fiskální náročnost navrhované revize. 
5. Reforma zavádí majetkový test pro přiznání nároku na kombinovanou dávku, která bude mít širší cílovou skupinu než dnešní dávky hmotné nouze, u kterých se dnes zohledňuje majetek. Majetkový test přinese dílčí úspory a lepší zacílení.
6. Zavedení majetkového testu a omezení podpory v bydlení u vysokopříjmových domácností redukuje nárok na dávku u domácností v prvních dvou kvintilech podle příjmu domácnosti (tedy horních 40 %).
7. Díky automatickému získávání některých rozhodných údajů dochází v novém systému k automatickému prodlužování nároku na dávku v případě, že se domácnosti nezmění výše nájmu.
8. Odhadujeme, že snížení administrativních a informačních bariér může zvýšit využívání oprávněnými domácnostmi, což ale bude silně záviset na komunikaci, práci úřadů práce a dalších vlivech. Zvýšení využívání oprávněnými může vyrovnat snížení nákladů dané omezením cílové skupiny.
9. Stanovení vyšší fikce minimálního příjmu pro OSVČ je výhodou v případě vysokopříjmových OSVČ v režimu paušální daně. Naopak je třeba ověřit dopad na nízkopříjmové OSVČ, jejichž reálný příjem může být nižší než stanovené minimum.

Doporučení PAQ Research

1. V oddlužení by měl být nárok na dávku vypočítán z příjmu po insolvenčních srážkách a srážka by měla činit ½ (namísto ⅔) příjmu nad nezabavitelné minimum. Tím se zabrání situacím, kdy celkový čistý příjem člověka v oddlužení může klesnout při navýšení hrubé mzdy o 15 až 20 tisíc Kč kvůli kombinaci srážek a ztráty nároku na dávky. Úprava by také motivovala ke vstupu z exekucí do oddlužení.
2. Parametrické změny zahrnující pomalejší pokles pracovního bonusu a posunutí pásma vyšší spoluúčasti na nákladech na bydlení (viz studie) vedou k pomalejšímu poklesu dávky a vyššímu užitku z práce u nízkopříjmových nad hranicí hmotné nouze a rychlejšímu poklesu a menšímu užitku u středněpříjmových, kde nemusí mít tak negativní účinky. 
3. Navrhujeme započítat komponentu živobytí do příjmu při výpočtu komponenty bydlení u domácností, které nejsou zranitelné. Zápočet je fiskálně pozitivní a zvyšuje dále mezní užitek z práce u nízkopříjmových z 40 haléřů (návrh MPSV) na 61 haléřů z vydělané koruny, a tak zvyšuje motivaci k práci.
4. Navrhujeme zvážit snížení komponenty pracovní bonus na cca 20 % z příjmu na podlimitní a odvody nezatížené dohody (DPP a DPČ). Systém by tak více reflektoval výrazně nižší daňové zatížení dohod oproti HPP a nemotivoval k jejich nadužívání.
5. Omezit používání sankčních srážek dávky a používat je v rámci aktivizace až jako poslední možnost. Zahraniční evidence (Pattaro et al., 2022) ukazuje, že sankční srážky mohou vést dlouhodobě k nestabilitě pracovního poměru, sníženým příjmům a rychlejšímu návratu zpět k pobírání dávek. Navrhujeme snížit maximální dobu sankce na jeden měsíc a ponechat žadateli komponentu živobytí.

Úprava nastavení normativů na bydlení a podpory v bydlení

6. Vyššího navázání normativů na běžné ceny bydlení lze dosáhnout na základě cenové mapy, která rozděluje okresy na kategorie dle cen skutečných nájmů, popřípadě pomocí reportovaných výdajů žadatelů dávek. Proto doporučujeme mapu se čtyřmi cenovými kategoriemi okresů. Příliš podrobné mapy s úrovní městských částí nepovažujeme za vhodné, protože konzervují ceny bydlení, demotivují od hledání přijatelného/levnějšího bydlení v rámci širší lokality a vedou k extrémně rozdílným dávkám pro srovnatelné žadatele.
7. Obce by neměly mít možnost stanovit hladinu normativu pro své rezidenty na úroveň 40. nebo 60. percentilu nákladů současných žadatelů (oproti základní hranici na úrovni 50. percentilu). Návrh MPSV umožní obcím stanovením vyšší hladiny nahradit zdroji ze státního rozpočtu vlastní investiční výdaje například do sociálních služeb nebo naopak stanovením nižší hladiny ze svého území vytlačovat domácnosti pobírající dávky.
8. Doporučujeme za účelem omezení kolísání podpory rozšířit definici zranitelnosti o skupiny, které jsou jako zranitelné popisované v dalších částech českého sociálního a zdravotního systému – například domácnosti samoživitelů s dvěma dětmi do 15 let, všechny držitele průkazu ZTP, příjemce dávek pěstouna atd. a také osoby v insolvencích. Zároveň doporučujeme za zranitelné považovat i domácnosti, u kterých je alespoň 80 % členů zranitelných (nemusí být zranitelní všichni členové, jak navrhuje MPSV).
9. Navrhujeme strop uznatelných výdajů na energie pro nejchudší limitovat 1,5násobkem energetického paušálu (namísto 1,2násobku, který navrhuje MPSV), tak aby byl pokryt reálný rozptyl výdajů na energie u těchto domácností.
10. Nájemní normativy stanovuje MPSV na základě dat úřadu práce o současných žadatelích o dávky. Reálně však bude mít systém zpoždění. Například normativy pro rok 2024 vychází z dat žadatelů z druhé poloviny roku 2022. Navrhujeme do výpočtu hodnot normativů a hodnot energetických paušálů přímo zavést valorizaci o inflaci mezi rokem zdroje dat a cílovým rokem dávky.
11. Zvýšené fiskální náklady v bodech výše (8, 9, 10) se dají snížit zavedením redukovaného životního minima u velkých domácností pro výpočet některých parametrů dávky (například strop pracovního bonusu, pásma snižování komponenty bydlení). Pro tyto parametry by se za životní minimum domácnosti považoval jen součet částek ŽM prvních pěti osob v domácnosti.

Spravedlivější a více motivující nastavení komponenty na dítě

12. Zvážit úpravu komponenty dítě, aby nebyla nižší pro nízkopříjmové než pro lidi s příjmem nad 1,43násobek ŽM (nyní MPSV navrhuje dvě úrovně 500 Kč a 1000 Kč). Stejná výše komponenty je srozumitelnější a zároveň zvyšuje motivaci nízkopříjmových domácností si tuto komponentu uchovat, například pokračováním mladistvých ve věku 15–18 let ve studiu na střední škole.
13. Zahraniční zkušenosti s odebíráním dávek při absenci dětí ve školách ukazují, že takové sankce nezvyšují školní docházku. Místo sankcí doporučujeme pozitivní motivaci například pomocí programů obědů ve školách zdarma pro příjemce dávek.

Nastavení majetkového testu a jiná doporučení

14. V majetkovém testu navrhujeme od určité výše úspor redukovat dávku tak, aby test neobsahoval ostrou hranici nároku na dávku. Tato úprava by byla fiskálně úspornější (dávka by se snižovala lidem se střední výší úspor) a omezí případnou motivaci nezvyšovat či zatajovat úspory.
15. Doporučujeme analyzovat propojení navrhované úpravy s dalšími částmi sociálního systému a legislativy, mezi které patří mimo jiné – diskutované úpravy v podporách v nezaměstnanosti a aktivní politice zaměstnanosti, nastavení nezabavitelného minima v exekucích a insolvencích (vychází z normativů na bydlení), reforma využívání dohod o provedení práce či zavedení programů obědů zdarma pro děti z nízkopříjmových domácností.

^[1] Souvisejícím problémem, který nelze řešit dávkovým systémem je to, že již jedna dodatečně vydělaná koruna je u nízkopříjmových výrazně zdaněna (průměrná sazba daně u spodních 20 % pracujících je cca 35 % z nákladů práce). Pokud tedy současně zohledníme efekt daňového a dávkového systému, tak se navýšení nákladů práce o 1 Kč v HPP promítne do zvýšení čistého příjmu jen přibližně o 14 haléřů.