Rozpočet školství se tenčí a psychology či doučování nám platí EU

Rozpočet školství na další rok je prozatím 253,4 miliardy korun. Finance na platy učitelů se nemají zvyšovat další dva roky. Pod povrchem viditelných dopadů úspor se však nalézá neudržitelný systém financování psychologů a dalších důležitých pozic a intervencí. Jeho evropské zdroje za pár let vyschnou. Není přitom jisté, zda je zastoupí státní rozpočet.

Evropské miliardy pro znevýhodněné žáky

V Česku máme dva hlavní evropské zdroje, z nichž školy čerpají prostředky. Jedná se o Národní plán obnovy (NPO) s rozpočtem 23 miliard korun, který končí v roce 2026, a Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) s koncem v roce 2027 a celkem 25 miliard pro regionální školství. Oba projekty přináší státnímu rozpočtu hrubým odhadem přes 5 miliard korun ročně z evropských zdrojů.

Z NPO bylo v roce 2022 například rozděleno 1,45 miliardy na digitální pomůcky pro školy i chudé žactvo, které si pomůcky nemůže dovolit. Na doučování je na rok 2023 vyčleněno 300 milionů korun. Doučování využilo 80 procent základních škol a 65 procent středních škol. Podle odhadů České školní inspekce se jedná o 222 tisíc žáků a žákyň. Doučování je jednou z klíčových intervencí, jak snižovat vzdělávací neúspěšnost a jak vyrovnat šance žactva z méně podnětného prostředí u Jednotné přijímací zkoušky.

Díky NPO se také pilotuje program financování škol s vysokým podílem znevýhodněných žáků ohrožených školním neúspěchem pod označením Podpora rovných příležitostí. Školy jsou rozřazeny do čtyř kategorií podle indexu sociálního znevýhodnění žáků. V třetí nejvyšší kategorii dostává škola 8 tisíc korun na žáka za rok, v nejvyšší je to 16 tisíc. Z přidělených peněz jsou financovány:

• podpůrní pracovníci (celkem devět různých pozic, např. sociální pedagog, asistent pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním, speciální pedagog, školní psycholog, koordinátor inkluze)
• zážitkové vzdělávací programy nebo snídaňové kluby
• profesní rozvoj pedagogů (např. mentoring, koučink nebo facilitace)

Psychologové existují ve školách za nejistých podmínek

Achillovou patou systému financování z evropských peněz je, že projekty mají začátek a konec. Česká republika – podobně jako jiné země – by měla využívat evropské zdroje především pro ověření, zda mají jednotlivé intervence smysl a mohou se dobře naškálovat do různých podmínek malých a velkých škol. To se bohužel neděje. Mnoho projektů je s námi už dlouho, přes prokazatelný smysl a úspěch se však nepropisují do státního financování.

Školní psycholog je důležitou součástí školního poradenského pracoviště vzhledem k rostoucímu počtu psychickým problémů projevujících se úzkostmi, depresemi nebo dokonce sebepoškozováním. Zmíněné problémy zvyšují riziko vzdělávacího neúspěchu. Neúspěch pomáhá snižovat také pozice sociálního pedagoga, který propojuje rodinu, školu a další sociální služby a úřady pro zlepšení situace dítěte (zajištění financí, doučování, mimoškolních aktivit).

Psychology a další pozice zajišťuje zejména OP JAK. Zaměstnání v rámci projektu je pro specialisty nevýhodné. Smlouvy mají omezenou dobu a po vypršení projektu nebo v mezidobí mezi projekty musí pozici dofinancovat zřizovatel školy. Jinak hrozí její zánik.

Bývalá vedoucí odboru školství v Ostravě Sylva Sládečková potvrdila, že město může školy v projektech výrazně podpořit: „My jsme i školy předfinancovali, aby měly něco pro začátek, než nám přišly první peníze. Tohle velmi dobře fungovalo.” MŠMT se zavázalo, že bude financovat podpůrné pozice ze státního rozpočtu od roku 2025. Na hledání peněz má tedy necelé dva roky. (viz Novinky.cz, Aktuálně.cz, Seznam Zprávy).

Obědy zdarma stále bez opory v zákoně

Obědy zdarma mají podle studie agentury Median pro Nadaci OSF pozitivní vliv na vzdělávací úspěch dětí: „Mateřské školy zapojené do programu obědů zdarma uvádějí, že se zvedl počet žáků z chudých rodin (37 %), zlepšila se jejich školní docházka (70 %) a výsledky (64 %)”.

Systémové přidělování bezplatných obědů však neexistuje. V současné chvíli je přidělování obědů závislé na aktivitě zřizovatelů a ředitelů. Nejsme tedy v situaci, kdy má stát informace o chudých dětech, jejichž rodiče pobírají dávky – a děti mají nárok na bezplatné obědy.

V roce 2023 podpořil stát obědy zdarma 100 miliony Kč, projekt však administruje organizace Women For Women. Od roku 2014 má podporu MPSV, od roku 2015 také MŠMT. Přesto se nepodařilo během této doby intervence vyhodnotit, aby je stát mohl podporovat systémově. Bez ukotvení v zákoně může být podpora z roku na rok omezena nebo ukončena.

Řešení: neodkládat změny legislativy a nečekat na krizi

Velké změny v českém vzdělávání se poslední roky paradoxně dějí díky krizím. Covid digitalizoval školy ze dne na den, možnost vzdělávat žáky-cizince téměř v každé škole se kvůli příchodu Ukrajinců rozšířila v řádu pár měsíců. Nedostatek míst na středních školách zapříčinil tlak na kraje, aby zvyšovaly kapacity všeobecného vzdělávání (Vysočina, Středočeský kraj).

Projektové financování bohužel zajišťuje celou řádku drobných intervencí, které nemusí být nápadné, v součtu však školství pomáhají ve velkém. Unavení učitelé bez podpůrných pozic mohou odcházet z profese nebo neučit efektivně. Děti z rodin žijících v chudobě a bez podpory rodičů nebudou do školy chodit vůbec.

Vyschnutí projektových zdrojů může přijít ze dne na den. Je proto důležité postupně otevírat zákony, vkládat do nich důležitá opatření – a především pro ně vytvářet garantované prostředky ve státním rozpočtu. Podle analýzy Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity mohou být státní intervence a jejich důsledky následující:

• Programy včasné péče: Český stát za každou investovanou jednu korunu do programů včasné péče dostane zpět 3–4 Kč. Výsledky odhaduje model, který předpokládá, že program trvá dva roky a má náklady 50–100 tisíc Kč na žáka za rok, což se přibližné rovná nákladům předškolního vzdělávání v Česku. Díky vysoké návratnosti investice při úspěchu žáka není důležité, aby byl program úspěšný u všech dětí. Programy včasné péče představují různé aktivity: asistent pro znevýhodněné děti, práce s rodiči pro rozšiřování rodičovských kompetencí nebo spolupráce sociálních pracovníků a škol pro vyhledávání dětí k zařazení do předškolní přípravy.
• Zlepšení kompetencí nejslabších žáků: Zlepšení kompetencí nejslabších žáků může v průměru každý rok Česku přinést 18 mld. Kč v příštích 80 letech. Ekonomická modelace různých scénářů předpokládá výnosy až po roce 2050, to odpovídá postupně rostoucí ekonomické aktivitě žáků zapojených do intervence. Konkrétní opatření mohou mít nejrůznější podoby spojené s fungováním vzdělávacího systému, ať už jde o kvalitu práce učitelů, dostatek jejich asistentů nebo o pomoc směrovanou například přímo do rodin žáků.
• Podpora žáků v dokončování SŠ a prevence předčasných odchodů: Žák, který dokončí SŠ bez maturity, odvede za svůj život do veřejných rozpočtů v průměru o 2,3 milionu Kč víc než srovnatelný žák pouze se základním vzděláním. Žák s maturitou odvede ještě o půl milionu Kč víc. Finanční rozdíly vznikají u daně z příjmu, výdajů spojených s DPH nebo nižších nároků na dávky a náklady za kriminalitu. Žádoucí efekt mohou přinést programy zaměřené na výběr střední školy nebo individualizace výuky pro potřebné žáky