Spotřebu si hlídá pouze polovina domácností. Pomohlo by jim více informací

V rámci květnové vlny výzkumného projektu Život k nezaplacení byly pro Institut prevence a řešení předlužení zařazeny otázky zaměřené na strategie, kterým domácnosti čelí v souvislosti s nárůstem cen energií.

S velkými obtížemi se potýká pětina obyvatel v příjmové chudobě, ale obtíže zasahují už i nadstandardně příjmové

Navýšení cen energií od podzimu 2021 se projevilo u různých typů domácností odlišně. Některým to přineslo větší, někomu menší obtíže. Více než polovina domácností se však s určitými obtížemi potýkala (53 %) ‒ velké obtíže se vyskytli u 4 % lidí, 13 % deklaruje střední potíže a dalších 36 % přiznává menší obtíže. Velmi snadno situaci potom zvládlo 5 % obyvatel.

Lidé s příjmem domácnosti pod hranicí chudoby situaci zvládali o poznání hůře. Pětina obyvatel se svěřila, že navýšení cen energií jim přineslo velké obtíže a dalších 70 % z nich přiznává střední a menší obtíže, pouze desetina obyvatel touto situací prošla doposud docela snadno. Ale tlak na svůj rozpočet začínají pociťovat také lidé s vyšším příjmem než je medián.

Nejvíce se s obtížemi potýkají na Severovýchodě, velké a střední potíže mají ale nejvíce ve Středních Čechách

S určitými obtížemi v souvislosti se zvýšením cen energií od podzimu 2021 se potýká 59 % lidí žijících na Severozápadě a 58 % lidí z Jihozápadu.  Střední Čechy však vykazují vůbec nejvyšší podíl lidí, kteří mají velké nebo střední potíže a naopak nejmenší podíl těch, kteří deklarují, že se s růstem cen vypořádávají velmi snadno. Je to spojeno pravděpodobně s tím, že lidé v tomto kraji jsou častěji zatíženi splátkami hypoték, které jsou navíc v průměru vyšší, než ve zbytku ČR (vyjma Prahy).

Většinu obyvatel čeká po 12 měsících překvapení

Svou spotřebu domácnosti se průběžně snaží sledovat 49 % respondentů. 19 % z nich se o to snaží v pravidelných měsíčních intervalech. 12 % se pak svou spotřebu snaží sledovat alespoň jednou do čtvrt až půl roku a dalších 18 % se sice snaží, ale je to v delších než zmíněných intervalech.

58 % domácností by uvítalo průběžné informace o své spotřebě energií vyjádřené v korunách

Při zvyšování cen energií se zdá být zásadní znát svou skutečnou aktuální spotřebu, a to nejen v KWh, ale zejména přepočtenou na reálnou útratu v Kč  a mít tak možnost ji lépe regulovat. Průběžná kontrola spotřeby pomocí chytrých měřáků v domácnosti se zdá být zajímavou volbou pro 70 % obyvatel, z nichž 12 % deklaruje, že tuto informaci již mají a zbylých 58 % takovouto informaci zatím nemají, ale uvítalo by ji. 15 % se pak tato informace zdá zbytečná – většinou se jedná o osoby žijící v osobním vlastnictví.

Většina si myslí, že by svou spotřebu při znalosti průběžné útraty v Kč lépe regulovala

60 % dotázaných si myslí, že pokud by mělo dostatečné informace o své spotřebě v měsíčních intervalech, zvládlo by pak lépe řídit svou spotřebu či se v ní omezit – 18 % si je určitě jistých a spíše jistých je zbylých 42 %. Především lidé z nízkopříjmové skupiny s příjmem pod medián si myslí, že by se se znalostí informací o své spotřebě v korunách dokázalo omezit (66 %). 14 % neví a 26 % si myslí, že by se ani s měsíčními informacemi o své spotřebě v korunách nijak neomezilo (spíše + určitě ne).

U poloviny respondentů došlo ke snížení teploty v domácnosti

V závislosti na zvýšení cen energií mohou domácnosti změnit své běžné spotřební chování a nebo se snažit nalézt jiného dodavatele elektřiny a plynu. Ke změně svého dodavatele mnoho lidí nepřistoupilo ‒ pouze 4 % jak v případě dodavatele elektřiny, tak také plynu. S čím více než polovina respondentů neměla problém bylo snížení teploty v domácnosti (s ohledem na datum dotazování a příchodem jara logicky vyplývající krok). 1/3 obyvatel začala používat elektrické spotřebiče v menší míře. Nejvýraznější změny ve vytápění a izolování provedli lidé s příjmy pod 60 % mediánu.

Lidé kromě zmíněných kategorií uvádějí například vyšší využívání sazby nočního proudu, výměnu žárovek za úsporné LED žárovky nebo instalaci a využití fotovoltaiky.