Svazková škola: kvalitní výuka i do nejmenších obcí

V České republice máme 2 635 obcí–zřizovatelů a 3 620 veřejných základních škol. Rozdrobená soustava, v níž drtivá většina obcí zřizuje jednu školu, je neefektivní a v některých případech i nespravedlivá z hlediska podmínek vzdělávání. Nastal čas hledat nové cesty, jak všem dětem zajistit kvalitní výuku (kvalifikované učitele, podpůrné pozice na všech školách, kvalitní pedagogické vedení). Je potřeba upravit nevýhodné podmínky, kdy malá obec zřizuje školu, která je pro ni finančně neudržitelná. Řešením může být, aby si dvě či více obcí zřizovaly školu společně a díky tomu mohly nejen šetřit náklady, ale také poskytovat žactvu plnohodnotné vzdělání. 

Český vzdělávací systém potřebuje nové způsoby zřizování škol nejen kvůli finanční efektivitě (malé školy jsou nákladné a malé obce mají málo financí), ale také z důvodu rovných podmínek žáků. Málo naplněné školy mají, oproti těm větším, méně finančních prostředků a pracovních příležitostí, aby například zaměstnaly tým podpůrných pozic (psycholog, speciální pedagog), a mohly se tak dobře postarat o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které nemohou ovlivnit fakt, v blízkosti jaké školy bydlí. Nedokáží navíc zajistit srovnatelnou kvalitu výuky, což se projevuje horšími výsledky žáků devátých tříd na těchto školách. 

Řešením dlouhodobých problémů mohou být právě tzv. svazkové školy, kdy se o povinnosti spojené se zřizováním školy podělí více obcí a mohou zajistit svým obyvatelům kvalitní výuku. 

Níže přinášíme pohledy ředitelů a zřizovatelů, kteří se na spojování škol pod jedno ředitelství ve formě svazkové školy podíleli. Ve dvanácti rozhovorech jsme se zaměřili na zkušenosti aktérů se založením, provozem, výhodami i výzvami tohoto modelu. Dotazovaným ředitelům a zřizovatelům přinesly svazkové školy: méně starostí o účetnictví, slevy na službách i dostupnější učitele.

Proč vznikají svazkové školy: 

„Město Tišnov bez toho, aby nám cokoliv oznámilo, svolalo mimořádné jednání zastupitelstva a jako jediný bod jednání zrušilo původní školské obvody. Tudíž my jsme byli hozeni přes palubu, když to řeknu takto. Jenže zákon o školství říká co? Že obec se musí postarat o školní docházku. Bavíme se o 16 obcích a všechny mají od 100 do 500–600 obyvatel. Žádná z těch obcí by si sama nepostavila novou školu. To ztrácí smysl, tudíž se tady rýsoval společný postup a někdy v roce 2021 vznikl záměr, že si tedy postavíme novou svazkovou školu.“ - Radomír Pavlíček, starosta obce Železné

„Základní školy v sousedství spolu nebyly vůbec v kontaktu. Ředitelé a ředitelky se báli o každé dítě, které by přestoupilo do jiné školy. Zároveň jsem viděla, jak těžko konkurujeme větším městským školám v okolí. Řada rodičů nevnímala málo početné třídy jako výhodu. Také jsem věděla, že pokud máme být konkurenceschopní, potřebujeme vytvořit větší a silnější subjekt. Věděla jsem, že existují dvě fungující svazkové školy na Šumpersku a Karlovarsku. Domluvili jsme se a několikrát je navštívili, abychom se dozvěděli o jejich vzniku a činnosti co nejvíce. Myšlenka svazkové školy mě nadchla, dávala mi obrovský smysl, viděla jsem v ní velký potenciál.“ - Šárka Vondrová, bývala ředitelka ZŠ a MŠ Bez hranic

Úspory vznikají sloučením administrativy do jednoho místa nebo množstevními slevami

„Ředitelům najednou odpadla starost o mzdové účetnictví nebo administraci Šablon (projektů). Všechno se to začalo dělat centrálně, což jim hodně uvolnilo ruce. Zbylo jim to jediné: starat se o lidi, přemýšlet o tom, jak můžeme spolupracovat, a konečně se zabývat tím, čím se zabývat máme.“ - Šárka Vondrová, bývalá ředitelka ZŠ a MŠ Bez hranic

„Co se týče IT služeb, co se týče právního poradenství, co se týče webových stránek nebo i spousty různých nákupů pro naši organizaci, máme podepsané rámcové smlouvy s některými dodavateli, a tím pádem máme výrazné slevy.” - Martin Gronych, ředitel ZŠ a MŠ Údolí Desné

Sdílení učitelů i provozních zaměstnanců napříč školami 

„V rozvrhu malé školy je jen málo hodin některých specifických aprobací (předmětů – pozn. autora), složitě se tak skládají úvazky učitelů, často se musí doplnit předměty, které vlastně učit nechtějí. To má logicky dopad na kvalitu výuky. V rámci svazkové školy se otevírá mnohem větší prostor. Vyzkoušela jsem si to sama a také jsem chtěla jít příkladem. Část svého úvazku výuky němčiny jsem měla v Řevničově, část ve Mšeci. Učitelům, kteří takto přejížděli, se proplácely cestovní příkazy.“ - Šárka Vondrová, bývala ředitelka ZŠ a MŠ Bez hranic

„Třeba uklízečka může přejíždět z jedné budovy na druhou, a může tady dát plný úvazek, protože dneska, i když tito lidé nejsou moc dobře ohodnoceni, sehnat někoho ještě na půl úvazek nebo na tři čtvrtě… To vám nikdo dělat nebude. Vypomáhat na odloučených pracovištích mohou nejen uklízečky, ale i pedagogové, kuchařky, zástupci ředitele, zkrátka všichni zaměstnanci.“ - Milan Dvořák, ředitel ZŠ a MŠ Bez hranic

Dostupnost škol umožňují autobusy pro žáky i veřejnost

„Autobus udělá za den čtyři okruhy. Přepravuje žáky do školy a ze školy, a to i po obědě a po odpolední družině. Navíc ho využíváme na přepravu žáků 2. stupně při tělesné výchově, protože máme jako svazková škola dvě tělocvičny pro tři budovy. Plus samozřejmě různé akce, divadla nebo výlety. Je to služba, kterou si jako svazková škola za podpory zřizovatele platíme.“ - Martin Gronych, ředitel ZŠ a MŠ Údolí Desné

Svazkování pomáhá školám budovat silnější pozici, někdy i zachovat existenci

„Za těch pět milionů, které do společného projektu svazkové školy investujeme během 10 let, bychom nikdy v životě svou vlastní školu nepostavili.“ - Radomír Pavliček, starosta obce Železné, MŠ Venkov

„Nečekal jsem to, co mě zde čekalo za hrůzný pohled na školu, do které se neinvestovalo 50 let. Podařilo se nám díky dotacím rychle zachránit kotelnu s dofinancováním ostatních obcí, ale řeklo se, že tak to dál nejde. Nemůžeme my, různé obce, dávat svoje peníze do majetku jiné obce. Pojďme to nějak legalizovat. Máme tam svoje děti. Starostové se rozhodli se školou něco dělat, protože jsou to jejich děti a jejich budoucnost. Jedinou možností, jak situaci zachránit, bylo využít koncept svazkové školy. To byla cesta, jak posílit pozici zřizovatele, nasdílet více peněz a z těch peněz pak financovat doplatky dotačních pobídek, projektanty a podobně.“ - Tomáš Drs, ředitel Jubilejní ZŠ Svátováclavské 

Jak zajistit, aby o směřování školy rozhodovaly všechny obce

„Původně tady byla varianta, že by za každý subjekt měla členská obec jeden hlas. Třeba Srbeč má mateřskou školu, tak by měla jenom jeden hlas, Tuřany dva a my (Mšec) tři, protože máme ZŠ dva stupně a MŠ. Ale ve výsledku se řešilo, že by hlasy byly rozložené nespravedlivě, tak mají ve svazku všichni tři stejný počet hlasů, ať mají jenom mateřskou školku, nebo – jako my – celý první a druhý stupeň i mateřskou školu.“ – Tomáš Rosenbaum, starosta obce MŠeč, ZŠ a MŠ Bez Hranic

Stát by měl obce ve zřizování svazkových škol podpořit a rozptýlit jejich obavy

Můžeme jmenovat řadu příkladů dobré praxe, ale zásadní bude domluva na přijatelném řešení.

Zde se nabízí více cest:

1. Spojování škol pod jedno ředitelství na úrovni jednoho zřizovatele tak, aby školy mohly sdílet úvazky pro snížení administrativy škol nebo supervizi ředitelů.
2. Spojování zřizovatelů škol do systémů tzv. Místní školské správy (MŠS), která by měla mít smysluplnou velikost – například na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Na větším území tak mohou působit odborníci pro zajištění rovnocenné kvality všech škol. Zároveň by se na MŠS převedlo financování škol např. nepedagogických pracovníků, popř. by do MŠS mohly zamířit i prostředky na školství z RUD, a nedocházelo by tak k nejasnostem při rozdělování peněz mezi školy v obcích. 

V Česku již existují možnosti, jak svazkovat obce (Dobrovolný svazek obcí, Společenství obcí) i školy za výhodných podmínek, stále se však nejedná o hojně využívaný nástroj. Doporučením pro zvýšení motivace ke spojování a spolupráci je aktivita státu:

• Daňové zvýhodnění svazků obcí, společenství obcí (pomocí RUD nebo nízké spoluúčasti při čerpání dotací).
• Zvýšení alokace peněz na nepedagogy pro svazkové školy nebo školy zřizované společenstvím obcí (či tyto prostředky za jasných parametrů přímo převést na tyto zřizovatelské formy). 
• Zákonné určení podmínek (vzdálenost, dostupnost služeb, naplněnost tříd, velikost obcí), za kterých by měly obce povinnost školy spojovat.
• Rozšíření informačních a metodických materiálů MŠMT pro různé aktéry (např. po vzoru AISIS) a edukace úředníků na úrovni krajů i ORP.
• Motivovaným nebo rozhodujícím se obcím garantovat podporu prostřednictvím metodiků středního článku nebo jiných expertů (v oblastech administrativy, ale také moderování diskuse o rozdělení pravomocí nebo financí).

Ze strany státu se zatím objevují pouze první snahy ve formě dotačních pobídek, jež jsou výhodnější pro stavbu větších škol a lze je spolufinancovat více obcemi.

Vznik svazkových škol je důležité podpořit zdůrazněním jejich výhod a snižováním obav pramenících ze správy více škol. Tyto potřeby by měl splnit následující seznam:

Proč zavádět svazkové školy:

• Založením svazkové školy zpravidla nezanikají ostatní školy. Zůstávají jejich budovy, učitelé i žáci. Pouze se řeší administrativní záležitosti pod jednou střechou.
• Svazkové školy řeší nejistotu z vypovězení smlouvy o spádovosti. Žáci a rodiče budou mít jistotu, že dítě bude mít místo v nejbližší možné škole.
• Svazkování v některých případech umožňuje zachovat existenci školy. Bez sdílení financí mezi obcemi by více než polovina dotazovaných škol měla problémy s udržením provozu nebo vůbec se stavbou školy. Obce zpravidla nemají prostředky na vysokou jednorázovou investici bez spolupráce s ostatními.
• Svazkování je vhodným řešením, pokud je škola pro obec finančně neudržitelná a hledá se cesta, jak se zbavit finanční tísně, která může škodit provozu školy i kvalitě výuky.
• Svazkování nezbaví jednotlivé obce rozhodovacích pravomocí o svazkové škole. Rozhodování o směřování a financování školy má na starost kvalifikovaná valná hromada, ve které mají všechny obce hlasovací právo.
• Úspory financí vznikají menším množstvím úvazků nepedagogů (jedna účetní na tři budovy), množstevními slevami za nákupy (učebnice, licence) nebo sdílením služeb (správa IT, správa budov).
• Spojením škol pod jedno ředitelství lze sdílet učitele. Odpadají tak nepříjemnosti spojené s potřebou suplování (např. angličtiny) na malé škole. Sdílení učitelů také pomáhá kombinovat úvazky takovým způsobem, aby se vytvořily atraktivní „celé“ úvazky pro učitele méně frekventovaných předmětů jako druhé cizí jazyky, informatika apod.
• Výuka se stane provázanější. Spojením škol lze usnadnit přechody dětí z MŠ do ZŠ nebo zamezit tříštění vzdělávacího obsahu, kdy děti z malé venkovské školy pouze s prvním stupněm míří na větší ZŠ do města a mohou se objevit nesrovnalosti v osvojeném učivu.
• Ředitelé mají čas na vedení učitelů. Dotazovaní ředitelé (zejména v případě sloučení více škol) si chválili omezení části administrativy, která přešla do kanceláře svazku obcí, a oni se mohli soustředit na stav výuky ve školách, vedení učitelů a spolupráci pedagogů napříč školními budovami.
• Dopravní dostupnost není překážkou, jelikož si dotazované obce v případě potřeby dokázaly zařídit autobusovou linku, která se po určité době stala součástí integrované dopravy a nemusely ji financovat zřizovatelé školy.
• Garance sdílené kontroly obcí nad financováním svazkové školy (přestože v některých zapojených obcích svazková škola nestojí). Svazek obcí pomáhá předcházet stavu, kdy více obcí financuje jednu školu, ale nemohou v ní nic ovlivnit, a navíc jsou omezeni vypověditelnou smlouvou o spádovosti.