Testování a očkování na koronavirus: motivace a bariéry

podrobná výzkumná zpráva zde (PDF)

Shrnutí hlavních zjištění:

Míra testování a ochota nechat se otestovat:

• Během listopadu prošla testováním na koronavirus jen čtvrtina až třetina respondentů, u nichž je možné riziko nákazy, tj. v posledním měsíci přišli do přímého kontaktu s nakaženou osobou nebo pociťovali specifické symptomy (ztráta chuti, čichu). Od září míra otestování této rizikové skupiny rostla s tím, jak byl zvyšován objem trasování a testování. Přesto testováním neprošla značná část potenciálně rizikových osob a míra otestování rizikových v prosinci opět poklesla.
• Jen třetina pracovně aktivních respondentů by se určitě snažila bezplatně otestovat, pokud by byli v kontaktu s nakaženým nebo pociťovali typické, ale ne těžké příznaky (ztráta čichu, chuti). Další třetina je spíše ochotná, zbylá třetina se testovat nechce.
• Ochota pracujících respondentů k testování se zvýší, pokud by k němu byly poskytnuté dodatečné motivace. Pokud by v případě pozitivního testu byl lidem poskytnut finanční příspěvek kompenzující snížení příjmů v době izolace 5000 Kč, zvýší se skupina velmi ochotných ze 33 na 47 % pracujících (a podíl odmítajících je zredukován z 34 na 22 %). Finanční motivace působí zejména na nízkopříjmové pracující a pracovníky, kteří nemohou využívat home office (musí na nemocenskou). Například u důchodců má efekt i dostupnost testovacího místa v obci bydliště. Pro podporu testování a trasování se proto jako vhodné jeví překonávat finanční i prostorové bariéry (nedostupnost).

Zájem o očkování:

• Na začátku prosince polovina českých dospělých rozhodně či spíše souhlasí, že by se nechali bezplatně naočkovat proti koronaviru. Se zvyšující se případnou cenou vakcíny ochota klesá. To je důležité zjištění, i pokud by bylo očkování zdarma. Může ukazovat, že ochotu k očkování by snížila nutnost daleko dojíždět či omezit práci (tj. nepřímé finanční náklady).
• Ochota nechat se zdarma naočkovat se v čase spíše snížila (z 56 na 50 %). To může souviset s poklesem důvěry vládě v oblasti řešení epidemie, ale může být i důsledkem konkrétnějšího uvažování o výhodách a nevýhodách očkování. Zájem je vyšší mezi staršími respondenty a roste se vzděláním. Mezi zářím a prosincem se zájem snížil nejvíce mezi mladšími respondenty do 34 let a lidmi bez maturity. U vysokoškoláků naopak zůstal stabilní.
• Hlavním důvodem, proč respondenti odmítají bezplatné očkování, je obava z vedlejších účinků nové vakcíny. V září ji jako důvod uvedlo 63 % a v prosinci 81 % respondentů, kteří by se nenechali zdarma naočkovat. Výrazné posílení této obavy však není možné jednoznačně vnímat jako zvýšení nedůvěry k bezpečnosti očkování. Je pravděpodobné, že respondenti v prosinci uvažují nad očkováním více jako reálnou možností než v září, kdy perspektiva dostupné vakcíny byla vzdálenější.

Rizikové kontakty (alespoň 15 minut bez roušky):

• V týdnu 16. až 22. listopadu měli respondenti v průměru necelých 5 kontaktů delších než 15 minut bez roušky. V prvním prosincovém týdnu se jejich počet zvýšil o téměř jeden kontakt. Nejvíce kontaktů mají mladší respondenti a ti, kteří byli v posledním měsíci ve styku s nakaženým.
• Zjištěný počet delších kontaktů bez roušky naznačuje, že trasování, kde lidé v ČR hlásí v současnosti v průměru jen jeden kontakt, nepodchytí velkou část rizikových kontaktů. I to může souviset s neochotou hlásit kontakty kvůli jejich potenciální ztrátě příjmů.