Uprchlíci pracují častěji než v létě, pořád ale za málo. Nevyužíváme jejich vysokou kvalifikaci

Zaměstnanost ukrajinských uprchlíků postupně roste. Práci v Česku má polovina těch, kteří byli na Ukrajině ekonomicky aktivní. Dvakrát častěji pracují ti, kdo se domluví česky. Většina se jazyk učí samostatně, návštěvám kurzů brání nedostatek financí a času. Příjmy většiny domácností ale zůstávají velmi malé. Přes svou často vysokou kvalifikaci uprchlíci pracují v nejhůře placených profesích. To ve spojení se ztrátou části podpor v bydlení vede k nárůstu příjmové chudoby. Potřebujeme posílit výuku češtiny a posun na lépe kvalifikované pozice. Vláda by také měla zvážit, jestli navržená novela Lex Ukrajina nemůže vést k práci načerno a redukci příjmů, na nichž by závisel nárok na podporu.

Situaci uprchlíků mapuje v pořadí osmá zpráva ze série Hlas Ukrajinců v Česku. Navazujeme na výzkumy z loňského léta, která se také zaměřovaly na práci, bydlení a chudobu. Hlas Ukrajinců vzniká ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR. Aktuální výzkum vychází z rozhovorů s N=1634 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny, ve kterých žije celkem N=4870 uprchlíků. Dotazování probíhalo od 9. 11. do 12. 12. 2022. Výzkum podpořil UNICEF ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Zaměstnanost roste, mzdy téměř ne

Na konci roku 2022 pracovalo v Česku 51 % ekonomicky aktivních uprchlíků, většina na celý úvazek. V srpnu byl podíl pracujících 43 %. Růst by byl výraznější, relativně ho ale omezují nově příchozí. Mezi uprchlíky pobývajícími v Česku od jara vzrostla zaměstnanost na 59 %. Na dálku na Ukrajině pracuje 15 %, část z nich to kombinuje s prací v Česku.

Graf: Účast ukrajinských uprchlíků na pracovním trhu

Uprchlíci nadále pracují navzdory své často vysoké kvalifikaci v manuálních a pomocných profesích. Jejich mzdy proto zůstávají nízké. Průměrně brali na konci roku 154 Kč čistého na hodinu, v létě to bylo 149 Kč. Na 77 % jich pracuje za méně než než 150 Kč na hodinu.

Graf: Odhad čisté hodinové mzdy u pracujících uprchlíků

“Potřebujeme urychlit možnost uznávání kvalifikací a posílit motivaci uprchlíků i zaměstnavatelů k rekvalifikacím. Dlouhodobě také vidíme menší pracovní aktivitu u uprchlíků s předškolními dětmi, což souvisí s nedostatečnou kapacitou mateřských škol. Potřebujeme výrazně posílit kapacity dětských skupin a mateřských školek, a to zejména v přetížených městech,” popisuje analytička PAQ Research Martina Kavanová.

Lepší uplatnění mívají ti, kdo se domluví česky. Jazyk celkově úzce souvisí s pracovní aktivitou. Pracuje 70 % těch, kdo se dokážou domluvit, polovina těch, kdo umí česky aspoň trochu, a jen 38 % těch, kdo vůbec nerozumí.

Zaměstnavatelé potřebují motivaci k výuce jazyků

V běžných situacích se domluví čtvrtina, víc než třetina dá dohromady pár vět. Přes třetinu neumí jazyk vůbec. Znalost se nicméně zlepšuje. Mezi příchozími z jara se schopnost domluvit se zdvojnásobila. I tak ale potřebujeme jazykové vzdělávání výrazně posílit.

Graf: Znalost češtiny

Kurz češtiny navštěvuje 35 %, drtivá většina se podle svých slov učí samostatně. Bariéry pro návštěvu kurzů představují hlavně finance a nedostatek času. Kdyby výuku nabízel zaměstnavatel zdarma, chodily by na ni čtyři pětiny.

“Stát by měl motivovat zaměstnavatele, aby Ukrajincům umožňovali se jazykově vzdělávat v pracovní době, například příspěvkem na mzdu v dané době či uznatelnými daňovými náklady,” říká sociolog Daniel Prokop.

Materiální deprivace zůstává vysoká

Mírně se zlepšila kvalita bydlení. V nájemním či obecním bytu žije přes třetinu uprchlíků, čtvrtina v hotelech a ubytovnách a další čtvrtina v samostatném bydlení poskytnutém místními. Pozitivní zprávou je, že se na jaře příchozí postupně přesouvají do bytů. Později příchozí ovšem končí mnohem častěji než na jaře v ubytovnách a hotelích.

Graf: Kde bydlí ukrajinští uprchlíci

Státem hrazené bydlení nebo poskytnuté solidárními domácnostmi má téměř polovina uprchlíků, to je o 16 procentních bodů méně než na jaře. Častější placení nájmu se promítá do problémů s chudobou. Podíl uprchlíků v příjmové chudobě od léta vzrostl z 49 % na 58 %, pokud započítáme k příjmům ubytování zdarma.

Když by přišli o bezplatné bydlení i celou humanitární dávku, ocitlo by se v příjmové chudobě 80 % uprchlíků. Mezi Čechy je podíl desetiprocentní. Vysoký (61 %) zůstává i podíl uprchlíků v těžké materiální deprivaci, kdy si nemohou dovolit uhradit většinu běžných potřeb. V české populaci je to pod 2 %.

Reforma podpory nese řadu rizik

Humanitární dávku postupně pobírá méně uprchlíků (68 % uprchlíků oproti 84 %). Nejvíce jsou na ní závislé rodiny s dětmi a nově příchozí uprchlíci. Dávka činí 5000 Kč na osobu do 6. měsíce pobytu, od 7. měsíce 4620 Kč dospělým a 3320 Kč dětem.

Graf: Zdroje příjmů uprchlíků

Vláda chystá revizi dávek v zákonu Lex Ukrajina V. Výše podpory by měla vycházet z rozdílů reálných příjmů domácnosti, uznatelných nákladů bydlení a nároku na podporu a mění se také nárok na nouzové ubytování. To však přináší řadu rizik:

• Motivace k práci načerno kvůli navazování podpory na přiznané pracovní příjmy
• Nejasnost parametrů, kdy zatím není určeno, jak se budou počítat uznatelné náklady na bydlení
• Nedostatečná podpora a upadání do chudoby mezi uprchlíky, kteří se s příjmy pohybují na hranici pokrytí základních potřeb
• Nedostatečná nabídka dostupného bydlení pro domácnosti, které budou odcházet z nouzového ubytování

Dlouhodobě zůstává stěžejní podpora nabídky dostupného bydlení pro uprchlíky i zranitelnou českou populaci. Může jít o rekonstrukce obecního bytového fondu, výstavbu dostupného bydlení, robustní systém garantovaného nájemního bydlení (obec a stát ručí za rizika pronajímateli), případně daňové incentivy, například sleva na dani z příjmu z pronájmu při ubytování uprchlíků a sociálně zranitelných.

Celou studii najdete v PDF na začátku článku.