V Bílině mají snídaňové kluby, na Šumpersku efektivní správu škol. Rozšiřujeme katalog Dobré praxe

Základní škola Za Chlumem v Bílině našla způsob, jak snižovat absence dětí a posilovat vztahy školy a rodičů. Pořádá snídaňové kluby. Kolem švédských stolů se schází na 150 dětí, sociální pedagog či ukrajinská asistentka. Tuhle a řadu dalších zkušeností Bíliny popisujeme v Dobré praxi, katalogu inspirativního vzdělávání. Právě jsme jej rozšířili o 11 nových případů. Celkem čítá příběhy už 35 míst napříč Českem.

Znevýhodněné děti dokážou dovést k úspěchu i v Lanškrouně, Mostě či Plzni. Svazek obcí Mšec, Tuřany a Srbče zase ukazuje, jak na efektivní správu. Obce spojily své poloprázdné školy do jedné svazkové. Ušetří, zároveň mohou nabízet i větší úvazky a lepší kvalitu výuky. Svazkování funguje i pětici obcí okolo Petrova nad Desnou na Šumpersku, ukazuje Dobrá praxe.

„Děti, rodiče, školy i rozpočty na těchto místech vyhrávají,“ říká Jan Zeman, vedoucí projektu. „Popisujeme dobré výsledky i překážky, na které na místech s dobrou praxí naráželi. Mohou se tak inspirovat další místa po celé republice,“ vysvětluje smysl projektu. 

Šíření inovativních postupů nicméně záleží i na státu. „Stát by měl dobrá řešení finančně a legislativně podporovat. To dnes často nedělá. Obce a školy proto musí spoléhat na dočasné granty, které ale bývá složité administrativně obsloužit a jednou končí. Naše mapování ukazuje, že se stabilní podpora ověřených opatření vrchovatě vyplatí.“

Dobrá praxe by se měla promítat do změn v zákonech, státním financování a podpory, která pomůže při překonávání nejistot spojených se změnou. 

Sociální pedagog účinně pomáhá, prozatím bez podpory státu

V Česku nedokončí základní vzdělání každý rok okolo 3 600 žáků. Učitelé a učitelky často nemají čas hledat příčiny, proč dítě nechodí do školy nebo mu hrozí propadnutí. Potřebují mít k ruce sociální práci. Obstarává ji zpravidla sociální pedagog. 

Sociální pedagožka může mít klíčovou roli, ukazují školy z Bíliny, Mostu nebo Krnova. Komunikuje s rodiči, čímž pomáhá se snižováním absencí, řeší konflikty ve třídě, obstarává spolupráci s poradnami nebo úřady. Všechno to zabírá hodiny práce týdně.

„U žáka na prvním stupni byly vysoké absence a podezření na skryté záškoláctví, protože nosil omluvenky s důvody: bolest hlavy, rýma apod. Sešla jsem se s rodinou a případ zmapovala. Zjistilo se, že dítě nemá dostatečnou zdravotní péči. Pomohla jsem rodičům zajistit vyšetření u lékaře a následnou léčbou se absence snížily. Následně jsem koordinovala doučování, aby se zlepšil špatný prospěch způsobený absencemi,“ popisuje jednu z intervencí Markéta Kuchařová, školská sociální pracovnice na 10. ZŠ Plzeň

Školy si sociální pedagogy chválí, mohou o ně však přijít. V září 2025 končí projekt Podpora rovných příležitostí, ze kterých školy platí podpůrné pracovnictvo a různá opatření. Financování opatření pro úspěšné vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí plánuje Ministerstvo školství převést do státního rozpočtu. Návrh ovšem zatím nemyslí právě na sociální pedagogy. Nepočítá ani s materiálními potřebami, které jsou v dobré praxi velmi často zmiňované. 

Všechny nové případy z oblasti Kvalitní vzdělávání na školách

• ZŠJN Krnov: Přerušení segregace, doučovací kluby, tandemová výuka a zdravě nastavená očekávání. 
• ZŠ Za Chlumem, Bílina: ZŠ Za Chlumem snižuje školní neúspěch pomocí snídaňových klubů, sociálních pracovníků i tandemovou výukou.

Snídaňové kluby a bezplatné školní potřeby šetří čas i trpělivost

ZŠ Za Chlumem v Bílině platí z Podpory rovných příležitostí snídaňové kluby. V sociální znevýhodněné oblasti díky tomu snižují absence a posilují důvěru rodičů. Projektové finance využijí také na pomůcky pro žactvo.

„Pomůcky hodně zlepšily atmosféru. Dřív jsme prvních deset minut řešili, že někdo nemá propisku či sešit. Teď chodím do hodiny s hromadou vybavení a zapojuje se i to dítě, které dříve dostávalo pětky, protože nemělo pomůcky,“ říká Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem.

Jedno ředitelství, více peněz i možností

Mezi klíčové problémy českého vzdělávání patří i fragmentace systému. Máme 2 635 obcí–zřizovatelů. Roztříštěnost vede k nerovnostem a prodražuje se. Potíž začíná u toho, že máme mnoho malých obcí a každá z nich má povinnost zajistit pro děti školní docházku. Vznikají malé školy, které trpí nedostatkem financí, učitelů a podpůrných pracovníků.

Na Šumpersku, Tišnovsku nebo Rakovnicku se rozhodli situaci změnit. Využívají model takzvaného svazkování — spojení škol pod jedno ředitelství spravované dobrovolným svazkem obcí. Nemusí školy rušit, zároveň si užívají méně administrativní zátěže a větší flexibilitu v organizaci výuky nebo při suplování. 

„Svazkování nás baví z hlediska pedagogiky a také z praktického fungování škol. Měli jsme najednou pocit, že se stáváme silnějším subjektem a máme šanci vyrovnat se městské škole. Rodiče zase zjistili, že na druhý stupeň studia nemusí na městskou školu, ale mohou využít bližší školy v rámci svazku,“ popisuje Šárka Vondrová, bývalá ředitelka základní školy ZŠ a MŠ Bez hranic na Rakovnicku.

V Trutnově zase v roce 2003 sloučily všechny MŠ pod jednu organizaci. Na každém pracovišti je statutární zástupkyně, kterou rodiče oslovují paní ředitelko. Škola pracuje v digitalizovaném prostředí pro rychlé vyplňování dokumentů či absencí. Do výuky postupně dostávají inovativní program Začít spolu, protože jedno pracoviště je přímo metodickým centrem a učitelky z okolních MŠ sem chodí za vzděláváním. 

Významnou výhodou takto organizované MŠ je více peněz na úvazky pracovníků, z čehož lze platit úvazek logopedky.

„Letos jsem si dovolila ještě jednu výjimečnost. Měla jsem na PHmaxech (finance od státu na učitele) jeden volný úvazek, který jsem v loňském roce využívala pro učitelku, která nám vykrývala pracovní neschopnosti. Ten jsem zrušila, abych od 1. září zřídila pozici školské logopedky. Jedna z odbornic se tudíž úplně uvolnila od učení a je k dispozici dětem, všem preventistkám a zároveň i rodičům. Na všech pracovištích byl tak prostor zavést metodiku Elkonin, která rozvíjí řečové schopnosti u dětí před nástupem do základní školy.“ Vladimíra Priputenová, ředitelka MŠ Trutnov

Aktuální legislativa v otázce efektivní školské správy míří správným směrem. MŠMT přišlo s návrhem zákona, podle něhož se mají školy spojovat pod jednoho zřizovatele, dokud nebudou mít v součtu 200 žáků. Zároveň chce obcím usnadnit společné zřizování škol. 

Všechny nové případy z oblasti Efektivní správa škol 

• MŠ Trutnov: V Trutnově se jedenáct školek spojilo do jedné. Zajistila se tím větší dostupnost logopedů a příznivé prostředí pro vzdělávání učitelek .
• MŠ Venkov: Malé obce za novou školu nemusí platit miliony.
• ZŠ a MŠ Bez Hranic: Překonání obav ze svazkování se vyplatilo. Škola šetří peníze a sdílí učitele i moderní učebny.
• ZŠ a MŠ Údolí Desné: Jedno ředitelství malých škol nabízí sdílení učitelů, provoz školního autobusu nebo méně administrativy.

OSPOD není strašák, který bere děti

OSPOD v Lanškrouně si vytvořil mapu aktérů a nástrojů pro delegování práce OSPOD na další aktéry, aby nebyli pracovníci města přetížení. Vznikla tak mapa spolehlivých organizací, vyjasnění pravomocí mezi OSPOD a školami a začali se pravidelně využívat facilitátoři na případových setkáních (řešení problémů s žactvem, rodinou, školou a dalšími odborníky).

Opatření vznikla díky projektu Inovativní přístupy k podpoře ohrožených rodin s dětmi v Pardubickém kraji, na kterém se podílela Univerzita Pardubice a společnost GovLab. 

„Zjistili jsme třeba, že s některými úřady nebo mateřskými školami vůbec nespolupracujeme a teď jsme si říkali, proč tomu tak je. Proč jsme nikdy v té škole nebyli nebo o ní nic nevíme.“ Věra Betlachová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, město Lanškroun

V Mostě se povedlo nastartovat mezioborovou spolupráci mezi aktéry, kteří pracují s dětmi. Vznikla Karta KID obsahující seznam kontaktů přidělených k různým situacím typu: „Když se domnívám, že je s dítětem ze strany rodičů špatně zacházeno.“ V Kartě jsou popsány různé situace od domácího násilí po problémy s bydlením. Po identifikaci ohrožení dítěte se mohou aktivizovat a propojit potřebné subjekty pro řešení případu. 

Školy a další aktéři mají díky mezioborové platformě vyjasněné kompetence a postupy při řešení případů či jejich hlášení k OSPOD. Díky úvazku koordinátorky mezioborové spolupráce mateřské a základní školy například vědí, kdy a jak mohou využít sociálně aktivizační služby při nechození dětí do školy nebo problémech v rodině. 

Všechny nové případy z oblastí Spolupráce škol a dalších služeb a Podpora od zřizovatelů:  

• OSPOD Lanškroun: Komunikace se školami, mapa spolehlivých služeb a využití facilitátorů.
• Město Bílina: Díky aktivním krokům zřizovatele a meziresortní spolupráci už není Bílina otloukánkem českého školství.
• OSPOD Most a SOFA: Mezioborová spolupráce mezi školami, OSPOD a sociálními službami pomáhá v Mostě ohroženým dětem. 
• Tady a teď o. p. s.: Komplexní sociální práce od mateřské po střední školu pomáhá dětem i školám.
• Město Cheb: Cheb hodnotí ředitele nejen za správu budov, ale také za pedagogické vedení škol.

Šíření dobré praxe potřebuje podporu politiků i lidí z terénu

Lidé na různých místech republiky odvádí skvělou práci, řada dobrých praxí má přesto ohroženou budoucnost. Jejich stabilita vyžaduje podporu ze strany vlády a následně i zřizovatelů a samotných škol. Jedná se o následující opatření? 

• Finanční podpora škol s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných dětí: Po ukončení projektu Podpora rovných příležitostí je nutné zajistit financování pro podpůrné pozice (zejména sociální pedagog) a další opatření (učebnice, snídaňové kluby, exkurze), která se ukázala být pro školy, žáky i učitele pozitivní ve snižování vzdělávacího neúspěchu. Potvrzují to případy z Bíliny, Mostu, Krnova nebo Plzně.
• Nepřevádět tzv. Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) z rozpočtu MŠMT do rozpočtu jednotlivých zřizovatelů. ONIV slouží k financování aktivit, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. Jedná se o zásadní věci jako jsou učebnice, pomůcky, exkurze, plavání či vzdělávání učitelů. Právě tyto výdaje jsou často bariérou přístupu dětí ke vzdělávání. MŠMT plánuje jejich převod na obce, čímž ztratí možnost cíleně podpořit potřebné děti a školy v regionech (např. pošle víc peněz na doučování či techniku). Naopak dojde k zatížení rozpočtů obcí a měst, které často čelí vyšší chudobě a nemají výdaje nazbyt. Těžko tak bude ředitel škol prosit svého starostu o více financí na snídaňové kluby či adaptační kurz pro potřebné děti. Pokud by k převodu ONIV skutečně došlo, je nutné, aby MŠMT vytvořilo nové cesty financování této oblasti. 
• Obědy zdarma, posílení sociálních služeb, jasně nastavené kompetence OSPOD a škol. Většina uvedených příkladů dobré praxe potvrzuje, že pro dokončování základního i vyššího vzdělání je potřeba souhra všech aktérů, kteří mají po ruce dostatek pracovníků a možností, jak dětem ohroženým neúspěchem pomoci. Aktuálně není zákonem vymezeno, jaké kapacity (počty pracovníků, jejich financování) sociálně aktivizačních služeb, jako je Tady a teď, se má na území vyskytovat. Docházku zvyšující obědy zdarma nebo snídaňové kluby nejsou systematicky finančně podporovány státem. Neúspěšnost a záškoláctví si musí každá škola a OSPOD řešit po svém, neexistuje jednotný přístup (jako například od SOFA v Mostě nebo odpilotovaný systém v Lanškrouně), který by byl metodicky nebo finančně podporován (identifikace problému, mezioborová spolupráce, vyhodnocení intervence).
• Pobídky pro vznik společné školské správy mezi více obcemi nebo na úrovni ORP prostřednictvím společenství obcí. Školy s nízkým počtem žáků budou v budoucnu častěji čelit omezením. Například podle projednávané novely školského zákona si menší základní školy (pod 180 žáků) nebudou moct dovolit vysoký úvazek psychologa nebo speciálního pedagoga jako velké školy. Nic nenasvědčuje tomu, že by stát uhýbal ze záměru menší školy spojovat v zájmu vyrovnání nerovností i finančních úspor. Spojování škol pod jedno ředitelství má spoustu výhod, které popisujeme v sérii Odpovědni zřizovatelé – lepší školy.