Většina krajů nechce víc gymnázií a lyceí, přestože to stát i rodiče očekávají

Shrnutí:

• Kraje rozhodují o své oborové soustavě středních škol. Ministerstvo pouze doporučuje nebo finančně motivuje, nemůže ale nařídit, kolik bude v kraji gymnázií. Ministerstvo ve svém dlouhodobém záměru cílí u středních škol na vyvážený podíl všeobecného a odborného vzdělání.
• I rodiče mají mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol, než kolik jich dnes kraje nabízí, ukázala studie PAQ. Za ideální volbu pro své dítě považuje gymnázium či lyceum 32 % rodičů, současný podíl přijatých deváťáků ale činí jen 18 %. Při odstranění překážek by přitom poptávka stoupla až k 50 %.
• Dlouhodobé záměry krajů nenaplňují ani dlouhodobé záměry MŠMT ani poptávku rodičů. Většina krajů rozšiřování kapacit všeobecných oborů neplánuje. Mezi pozitivní výjimky patří Vysočina, Jihomoravský a z části Plzeňský kraj. Záměry každého z krajů v této analýze rozebíráme. 
• Zaměřujeme se také na přístup k nerovnostem ve vzdělávání. Tady hrají kraje spíše podpůrnou, ale přesto důležitou roli – jejich úkolem je vytvářet podmínky pro rovnější příležitosti všech žáků pomocí financování různých opatření: doučování, obědů zdarma, podpůrných pracovníků či nových poradenských zařízení. 
• Téměř všechny kraje uznávají potřebu podporovat děti z chudého prostředí či jinak znevýhodněné. Zároveň ale přijímají spíše koordinační roli v rozdělování podpory evropských projektů (obědy zdarma, doučování, podpůrní pracovníci) a málokdy vstupují aktivně do řešení výzev s vlastními financemi a pracovníky. 
• Celkově lze konstatovat, že kraje při snižování nerovností ve vzdělávání a podpoře každého studenta svůj potenciál nenaplňují. Měly by začít rozšiřovat kapacity všeobecných středoškolských oborů a aktivně financovat poradenství a podpůrné pracovníky na školách, které zřizují. 

Rodiče i ministerstvo si přejí víc míst na všeobecných oborech

Navyšování míst ve všeobecných oborech je jednou z priorit Dlouhodobého záměru vzdělávání 2023–2027, podle něhož má vzniknout „inovovaná oborová soustava středního vzdělávání založená na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů a odborných oborů.” 

Nedávné kroky ministerstva snahu o rozšiřování všeobecnosti středoškolského vzdělávání potvrzují. V roce 2024 budou mít kraje možnost otevřít obor všeobecné lyceum, do kterého v záři 2025 nastoupí první žáci. 

Rozšíření kapacit všeobecných oborů by přitom ocenili i samotní rodiče. Výzkum PAQ Research se zeptal rodičů celkem 6 800 dětí od 5 do 16 let na MŠ a ZŠ, zejména se zaměřením na rodiče dětí v posledních dvou ročnících ZŠ. Jako první volbu pro své dítě uvádí všeobecné středoškolské vzdělávání 32 % rodičů. To je o 14 procentních bodů víc než současný podíl přijatých.

Do preferencí rodičů stále vstupuje řada překážek – nedostatek míst, taktizování, náklady na přípravu na přijímací zkoušky. Bariéry ze systému ale můžeme odstranit. Z odpovědí rodičů proto odhadujeme tzv. optimální volbu, kterou očišťujeme o strategizování a bariéry. Všeobecné obory by pak volila asi polovina rodičů. Odborné střední školy s maturitou 41 % rodičů, učiliště 8 %. 

Kraje nemusí plnit ani své vlastní cíle

Dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávacích soustav krajů (dále DZ) jsou dokumenty s platností čtyř let. Pojí se s nimi dva paradoxy:

1. Opatření nejsou závazná: za nesplnění cílů DZ není kraj odpovědný. Příkladem je nedávná situace s nedostatkem míst ve všeobecně vzdělávacích oborech. Pokud si kraj nastaví, že do roku 2028 bude mít 50 % míst na gymnáziích a lyceích a závazek nesplní, nic mu kromě hodnocení občanů ve volbách nehrozí.
2. Vydávají se před volbami: Stanovené cíle a aktivity nemusí být v plné míře přijaty nově zvoleným vedením kraje. Poslední dlouhodobé záměry jsou platné na období 2023-2027. Nové krajské koalice vznikly po volbách v roce 2024. Nové vedení může mít odlišné hodnoty a cíle, například v podpoře talentovaných nebo znevýhodněných dětí, a stanovené závazky splnit omezeně nebo vůbec. 

V komentáři sledujeme dvě oblasti: 

1. Plány na rozšiřování všeobecně vzdělávacích oborů 

Téma považujeme za důležité ve vztahu k rovným šancím dětí ve vzdělávací nabídce. Nerovnosti vznikají kvůli rozdílným podílům míst ve všeobecných oborech (např. Jihomoravský kraj 29 %, Liberecký kraj 19 %). Současné nastavení ověřují silné ročníky středoškoláků. V některých krajích mohou narazit na nenavyšování kapacit gymnázií, lyceí nebo maturitních oborů obecně, což je znevýhodňuje oproti starším vrstevníkům, kteří se hlásili na podobný počet žádaných míst, ale bylo jich v ročníku méně. 

Mezi další nevýhody v nevyváženosti všeobecných a odborných oborů patří:

• Nedostatečná nabídka vede ke zbytečnému neúspěchu či taktizování. 
• Na všeobecné obory se raději nehlásí zejména mladí lidé s horším sociálním zázemím, byť mají dobré výsledky. 
• Dvě třetiny populačních ročníků se hlásí na vysoké školy. Nabídka všeobecných středních škol ale zůstává podobná, jako když byl podíl vysokoškoláků poloviční.
• Předčasná specializace na odborných středních není i kvůli pokračujícímu studiu smysluplná.

(Podrobněji jsme problémy rozebrali v předchozí analýze.)

2. Snižování nerovností ve vzdělávání pro úspěch každého žáka 

Aktivity spojené se zvyšováním úspěchu žáků ohrožených vzdělávacím neúspěchem jsou hlavním cílem Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Přínosy jsou nejen ekonomické a sociální – prostřednictvím zlepšování výsledků a vyššího úspěchu v životě (PAQ Research, IDEA, 2021), ale zasahují i do oblasti wellbeingu žáků (podpora školních psychologů) nebo podpory práce učitelů (pomoc ve škole od sociálních nebo speciálních pedagogů). 

Výsledky českých žáků v mezinárodních šetřeních stagnují (ČŠI, 2022, s. 18). Jejich úspěch ve vzdělávání silně ovlivňuje region a sociální postavení rodiny, což je problematické zejména v důsledku různých forem chudoby. Je proto důležité snižovat ekonomické bariéry. Nástrojů může být hodně od dotovaných obědů, přes doučování, po vzdělávání pedagogů a spolupráci škol a sociálních služeb.

Gymnázia nechceme, existují ale výjimky

Stanoviska krajů k rozšiřování všeobecných oborů vzdělávání shrnujeme v tabulce níže. Jediné dva kraje otevřeně deklarující potřebu rozšiřovat gymnázia a lycea jsou Vysočina a Praha. Jihomoravský a Plzeňský kraj předpokládají navyšování počtu míst v ,,žádaných" oborech. JMK kraj omezuje rozhodnutí na území Brna a PLK se soustřeďuje pouze na obory lyceí, přestože podíl míst na gymnáziích má jeden z nejnižších v Česku.

V souhrnu k záměrům krajů o středních školách lze říct, že záměr MŠMT zvyšovat podíl všeobecných oborů se plní pouze formalisticky a některé kraje jej nezohledňují vůbec a prohlašují oborovou nabídku za dostatečnou (otevírání oborů jen ve velmi výjimečných případech.). Nejstriktněji se vůči závazkům vymezuje Moravskoslezský kraj:

„DZ ČR 2023–2027 doporučuje v nadcházejícím období čtyř let posilovat podíl oborů gymnázií a zejména lyceí. MSK se však s ohledem na průmyslový charakter regionu v posledních letech zaměřoval zejména na rozvoj odborného vzdělávání a modernizaci především odborných škol, v čemž chce i nadále pokračovat.” (DZ MSK, s. 90)

Většina krajů má k otevírání nových škol a oborů všeobecného vzdělávání značně rezervovaný postoj. Nejtypičtější přístup krajů k proměně struktury střední škol je: 

„Vzhledem k dostačující nabídce širokého spektra oborů středního vzdělávání nebudou zapisovány nové střední školy/obory. Nová místa/obory poskytovaného vzdělávání budou zapisována do RŠŠZ (rejstříku škol a školních zařízení, pozn. autora) ve výjimečných a odůvodněných případech s ohledem na dostupnost stávajících kapacit středních škol a potřeby trhu práce.” (např. DZ KHK, s. 63, DZ ÚST, s. 100, DZ KVK, s. 76, DZ OLK, s. 86). 

Kraji uváděná „dostačující nabídka” přitom není v souladu dlouhodobým záměrem MŠMT (2024, s. 62) ani s mezinárodními trendy vyznačujících se snahou, aby přibližně polovina žactva studovala všeobecně vzdělávací obory (Eurostat, 2021). Což potvrzují data za rok 2024. 

Nejaktivněji postupuje Vysočina

Kraje pro své deváťáky běžně nemají ani čtvrtinu míst na gymnáziích a lyceích. Od vize MŠMT je tedy dělí dvojnásobné navýšení kapacit. Nejvíc míst na gymnáziích a lyceích nabízí Praha a Jihomoravský kraj. V Plzeňském, Ústeckém, Libereckém a Karlovarském kraji čeká na žáky ve všeobecně vzdělávacích oborech pouze pětina míst. Graf níže zobrazuje podíly přijatých žáků na gymnázia a lycea v daných krajích ze všech žáků, kteří byli přijati do 1. ročníku SŠ z 5., 7. nebo 9. ročníku (všechny možnosti, jak se dostat do všeobecně vzdělávacího proudu středních škol). 

Obecně se pro všechny kraje s méně než čtvrtinou míst na gymnáziích a lyceích nejedná o dobrou vizitku. Například v Pardubickém a Královéhradeckém kraji končí ročník cca 5200-5500 deváťáků a oba kraje pro ně mají ve všech školách pouze 23 % míst na všeobecně vzdělávacích oborech (cca 1250 míst na kraj).

Aktivní přístup k rozšiřování gymnázií a lyceí má Vysočina a také Jihomoravský kraj (především v okolí Brna). Přístup Vysočiny lze považovat za nejvíce odpovídající záměrům MŠMT. Nejde jen o ochotu zvyšovat kapacitu ve všeobecném vzdělávání, ale také racionálně uvažovat například o menší popularitě vyšších odborných škol, kde chce zachovat pouze obory s jasnou budoucností pro trh práce: zdravotnické či sociální služby. Zbytek studentů chce naopak směřovat ke studiu na univerzálnějších profesních bakalářských oborech VŠ.

Praha situaci řeší, Středočeský kraj je opatrný

Specifickým případem je Praha, jako oblast s vysokou koncentrací obyvatel vyšší a střední třídy, které mají větší zájem o všeobecné vzdělání. Poptávka po všeobecném vzdělání tak převyšuje nabídku, přestože je v hlavním městě nabídka všeobecných oborů nejvyšší v zemi. Na pražské školy se navíc pravidelně hlásí zhruba 35 % žáků ze Středočeského kraje (Cermat, 2022, s. 16). 

Hlavní město Praha podle DZ bude pokračovat v posilování kapacit čtyřletých gymnázií. Významné je také doplnění, že se bude jednat o gymnázia zřizovaná městem. 

Praha jde v některých krocích proti cílům MŠMT, neboť hodlá schvalovat rozšiřování kapacit osmiletých a šestiletých oborů, ať už se jedná o zápis nových tříd nebo otevírání nových škol (DZ HMP, s. 59). Opatření považujeme za kontraproduktivní, protože deváťáci by v roce 2025 preferovali spíše nové třídy čtyřletých gymnázií. Zvýšená poptávka po osmiletých a šestiletých oborech může být ze strachu z nízkých kapacit čtyřletých gymnázií. 

Středočeský kraj oproti Praze nebo Vysočině nemá v DZ přímo uvedeno, že plánuje zvyšovat kapacity čtyřletých všeobecných oborů. Dokumenty však hovoří o tom, že „nová místa budou u stávajících středních škol zapisována v rámci daného okresu bez omezení, pokud nedochází v souvislosti s jejich zápisem ke zvýšení nejvyššího povoleného počtu žáků ve škole.” Zároveň mluví o kapacitách vzdělávání jako o dostatečných, těžko tedy odvodit, jak intenzivní rozšiřování kapacit škol bude. 

Běžná gymnázia ne, sportovní ano

Zvláštní prostor v rozšiřování soustavy středních škol mají sportovní gymnázia. K obhajobě otevírání těchto oborů některé kraje typicky argumentují dalšími strategiemi v podobě Plánu rozvoje sportu.

Nejkonkrétnější je v tomto Královéhradecký kraj, jež plánuje otevřít obor Gymnázium se sportovní přípravou pro 390 žáků až na třech gymnáziích (DZ KHK, s. 63). Ostatních všeobecných oborů je podle DZ KHK dostatek. Možnost rozšiřování sportovních gymnázií uvádí v DZ také Karlovarský (DZ KVK, s. 77) nebo Jihočeský kraj (DZ JČK, s. 46). 

Všeobecná lycea ukazují cestu, nelíbí se ale každému

V říjnu loňského roku oznámilo MŠMT vznik nového oboru Všeobecné lyceum. Kraje mohly do konce listopadu 2024 ministerstvu hlásit, na kolika školách tento obor zavedou. Celkem se obor Všeobecné lyceum otevře v roce 2025/2026 na 31 školách – z toho šestkrát v Praze a překvapivě čtyřikrát v Českých Budějovicích. Jedna čtvrtina nových lyceí bude na soukromých školách

Všeobecná lycea se snaží vytvořit prostor pro všeobecné vzdělávání, které aktuálně nabízí především gymnázia s nálepkou škol pro elitní a nadané žáky. U gymnázií je kvůli jejich pověsti těžké politicky obhájit jejich rozšiřování. Podobný osud ale možná čeká i všeobecná lycea, jak můžeme vidět na vyjádřeních z médií. 

V Pardubickém kraji dostala povolení jen dvě všeobecná lycea z šestnácti. Radní pro školství Josef Kozel (3PK) řekl, že zájem o otevření nového všeobecného lycea projevilo celkem šestnáct škol. „Dali jsme zelenou dvěma, kde jsme na to už byli připraveni,“ uvedl pro iDnes.

Asociace středních průmyslových škol se obává o svůj status a zájem, pokud by žáci směřovali do všeobecných oborů, o které mají zájem (a zároveň jim nabízí flexibilitu pozdějšího uplatnění.).

„Existuje obava, že zavedení tohoto programu může snížit zájem o odborné vzdělávání, což jde proti potřebám zaměstnavatelů a trhu práce,” napsala Asociace středních průmyslových škol.

Co dělat pro snižování nerovností 

Kraje hrají ve snižování nerovností a podpoře každého žáka důležitou roli. Jejich úkolem je  je vytvářet příležitosti pro vzdělávání pedagogů, zajišťovat působení podpůrných pracovníků ve školách a snižování ekonomických bariér. To vše hlavně u středoškolské soustavy, na kterou mají jako zřizovatelé hlavní vliv. Argumenty potřebnosti jsou prosté:

• Podle dat ČŠI za rok 2022/23 byl psycholog přítomen pouze ve 36 % navštívených středních škol (ČŠI, 2023, s. 91). 
• Obědy do škol se financují pouze z evropských peněz. 

Vzdělávat pedagogy, aby dokázali pracovat s co nejširším okruhem žáků

Dlouhodobé záměry všech krajů v určité formě podporují vzdělávání pedagogů, kteří mají být připraveni na výzvy v podobě práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, socioekonomickým znevýhodněním nebo také s nadáním. Zde kraje nemají problém aktivity financovat, zároveň jsou ale kritéria pro naplňování cílů nastavena pouze rámcově v podobě neurčitého nebo velmi omezeného počtu vzdělávacích setkání (DZ KHK, s. 74, DZ LBK, s. 34+47).

Ideální by bylo, kdyby se kraje zavázaly k jasně definovaným aktivitám jako například pravidelným měsíčním schůzkám – škol a OSPOD, škol a psychologů či škol a poraden apod. – nebo proškolení všech učitelů v nových potřebných přístupech jako prevence šikany (metodika KIVA proti šikaně) či podpoře pozitivního chování žáků (PBIS) apod.

Financovat podpůrné pozice, a tím odbřemenit učitele od vedlejších povinností 

Wellbeing žactva a zajištění specialistů pro jeho podporu je velkým tématem nového školního roku, ale také strategických dokumentů v čele se Strategií 2030+ (s. 104). Velkou výzvou je obzvlášť zajištění školních psychologů, kterých je méně například oproti speciálním pedagogům. Za což může méně studijních oborů, víc možností pro soukromou praxi apod. Kraje se snaží pomáhat školám se zajištěním psychologické podpory různými způsoby:

• Jihočeský kraj: Vznik a práce týmů pečujících o duševní zdraví (včetně spolupráce s dětským psychiatrem, klinickým psychologem, psychoterapeutem, školami a poradenskými zařízeními) (DZ JČK, s. 25).
• Moravskoslezský kraj: Kraj dlouhodobě podporuje pozice školního psychologa a speciálního pedagoga ve vybraných organizacích zřizovaných krajem, zejména pak na středních školách, z krajského rozpočtu a v této podpoře chce i nadále pokračovat (DZ MSK, s. 51).
• Plzeňský kraj: V nadcházejícím období je třeba personálně posílit školy o pozice školního speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pedagoga a z toho důvodu prohloubit spolupráci se ZČU v Plzni, aby se akreditovaly studijní obory, které jsou nezbytné pro jejich fungování – speciální pedagogika, psychologie, sociální pedagogika (DZ PLK, s. 40).

Velkým přínosem pro školy je také sociální pedagog, který je schopný od běžného učitele převzít agendu, která se týká řešení absencí žáků, komunikace s rodiči o chování žáků, propojení s OSPOD v případě potřeby apod. Otázkou je, zda institut sociálního pedagoga budou využívat i střední školy. O důležitosti pozice se zmiňují DZ Hlavního města Prahy, Karlovarského, Středočeského nebo Ústeckého kraje.

Zachování a postupné posilování pozic „Sociální pedagog“ na základních školách zřízených MČ nebo HMP. (realizace podpůrných opatření přímo ve škole – obdobně jako v programu „Balíček okamžité pomoci Pražanům“). (DZ Praha, s. 89)

V tzv. „zajišťování” odborných pozic se mohou v DZ vyskytnout vybrané nedostatky:

1. Zajištění odborných pozic je ve strategických dokumentech (či volebních programech) široký pojem, tudíž je důležité hledat upřesnění, jak se má závazek naplňovat. Většina krajů se odkazuje na financování z evropských peněz (např. projekt Šablony z operačního programu Jan Amos Komenský), některé zmiňují vlastní rozpočet, ale neuvádějí, kolik pozic nebo jaký podíl rozpočtu na školství se bude do podpůrných pozic investovat. 
2. Navyšování podpůrných pozic necílí vždy přímo na krajem zřizované střední školy a mluví se o potřebě psychologů či sociálních pedagogů na všech školách (MŠ, ZŠ, SŠ). 

Je naopak pozitivní, že kraje věnují pozornost také jimi zřizovaným pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. DZ slibují nákup lepších diagnostických nástrojů nebo proškolování zaměstnanců. Kraje zřizují také speciální školy (podle § 16 odst. 9 školského zákona). 

Příkladem dobré synergie je plán Jihomoravského kraje vzdělávat učitele běžných škol pro práci se žáky s speciálními vzdělávacími potřebami pomocí speciálních pedagogů ze speciálních škol. Společně mají absolvovat workshopy, ale také tandemovou výuku (DZ JMK, s. 72, Klíčová aktivita B.1.2.1).

Odstraňovat socioekonomické bariéry a podporovat žáky se slabšími výsledky

Všechny kraje v DZ zmiňují zapojení do evropského projektu Zaměstnanost plus 2021-2027, jehož prostřednictvím se platí ve školách obědy zdarma. Kraje se podle DZ snaží hlavně pomáhat se snížením administrativy. Stravování se nemusí týkat jen obědů. Ústecký kraj ve svých aktivitách (DZ ÚSK, s. 75) uvádí podporu snídaňových klubů, které fungují například v Bílině.

Snídaňové kluby, vícedenní pobyty žáků a jiné mimoškolní akce, bezplatné nebo dotované školní akce konané v rámci výuky, včetně dopravy v rámci těchto aktivit. (DZ Ústecký, s. 75)

Kromě obědů zdarma je pro úspěch znevýhodněných žáků důležité i doučování, u kterého se potvrdilo, že pomohlo žákům devátých tříd udržet si úroveň znalostí přes náročné covidové období a jejich výsledky v testech byly srovnatelné s deváťáky před pandemií. (MŠMT, 2024, s. 6). Doučování se v DZ správně uvádí nejen u kapitol rovných příležitostí, ale také jako prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, ke kterým může žáky vést neprospívání ve škole (Trhlíková, 2015, s. 83). Nyní je pro kraje podstatné, aby doučování, zejména na středních školách, udržely ať už pomocí evropských projektů nebo vlastního financování. 

Souhrnné doporučení pro kraje v oblasti snižování nerovností a podpory úspěchu každého žáka je zbavit se strachu z větších investic (do školních psychologů, sociálních pedagogů či rozšíření poboček poradenských zařízení atd.), které mají potenciál vyřešit dlouhodobé problémy jako je nezaměstnanost, zátěž sociálního systému, vyšší kriminalita nebo generační přenos nízkých aspirací ve vzdělávání (PAQ Research, IDEA, 2021). 

Kraje při řízení školství nenaplňují svůj potenciál 

Krajům ujel vlak především v tom, že si připravují budoucí vysokoškoláky (jazyky, analytické myšlení, všeobecný přehled ve společenských vědách) na úzce profilovaných středních odborných školách. V roce 2023 tak bylo 19,3 tis. nově zapsaných studentů ze všeobecného vzdělání a 20,5 tis. z odborných škol (MŠMT, 2024). 

Kromě požadavků průmyslu je třeba také brát v potaz přání rodičů. Podle studie PAQ Research mají rodiče mnohem větší zájem o všeobecné obory středních škol (gymnázia, lycea), než kolik jich dnes kraje nabízí. Za ideální volbu je pro své dítě považuje 32 % rodičů, současný podíl přijatých ale činí jen 18 %.

Problémem je, že změnu oborové struktury doprovází náročné, nepopulární nebo dlouhodobé kroky – vyjednávání se zaměstnavateli a podniky, redukce odborných škol nebo investice do nových školních budov, které budou v provozu až po skončení volebního období. 

Dlouhodobé záměry i kroky nově zvolených reprezentací krajských voleb by se měly zaměřit na plnění doporučení MŠMT a přicházet s opatřeními, která jsou v dokumentech konkrétně popsaná. Pro kraje jsou ze Strategie 2030+ a Dlouhodobého záměru MŠMT zásadní především tyto oblasti:

• Posilovat na středních školách všeobecné obory gymnázií a lyceí (DZ MŠMT, s. 62). Jelikož velké množství absolventů středních odborných škol s maturitou pokračuje na vysoké školy (viz. blog PAQ), je vhodné připravovat žactvo víc všeobecně, aby zvládalo nároky VŠ (angličtina, práce s textem, všeobecný přehled v různých oborech).
• Podporovat kvalitu vzdělávání pomocí poradenství a podpůrných pozic (DZ MŠMT, s. 35, 118). Rodiče, děti i pedagogové ocení zvýšení úrovně vzdělávání, pokud se kraj rozhodne zvýšit počet odloučených pracovišť poradenských zařízení (na vyšetření se bude čekat kratší dobu) nebo dofinancuje působení podpůrného personálu na šklách, aby speciální pedagogové rozvíjely nadané žáky i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a psychologové pomáhali žákům s těžkými životními situacemi. 
• Soustředit opatření hlavně na střední školy a další subjekty zřizované krajem. Je chvályhodné, že kraje ve svých DZ zmiňují ve velké míře základní i mateřské školy, je nicméně důležité, aby se hlavní pozornost zaměřila na střední školy případně poradenská zařízení a další subjekty zřizované krajem. Pokud dlouhodobé záměry zmiňují potřebnost psychologů, speciálních pedagogů nebo obědů zdarma, vždy by mělo být pro kraj prioritou prosadit opatření u svých subjektů. 

Tématu středních škol se budeme v blízké budoucnosti věnovat v sérií analýz zaměřených na přechod žáků ze základní na střední školu a jejich následný nástup do zaměstnání nebo do vysokoškolského studia.