Vývoj společenských aktivit po 10 týdnech sledování

V rámci longitudinálního výzkumu Život během pandemie každé dva týdny oslovujeme stejné respondenty (celkem 3100). Cílem výzkumu je zmapovat vývoj chování populace v oblasti protektivních a rizikových sociálních aktivit, které mohou souviset s šířením nákazy. Také shromažďujeme data o dopadech epidemie a souvisejících opatření na ekonomickou situaci českých domácností, na jejich postoje, pocity a stres, vzdělávání a informovanost ohledně koronaviru. Na výzkumu se podílí společnost PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Do projektu se zapojili výzkumníci z různých oblastí – sociologie, ekonomie nebo biostatistika.

Podrobná výzkumná zpráva (pdf)

Hlavní zjištění:

• Společenské aktivity dále posilují, především v posledních týdnech dochází k nárůstu rodinných a outdoorových aktivit. Veřejné metropolitiní aktivity (využívání služeb, návštěva veřejných míst) roste jen pozvolna. Lidé znovunavazují kontakty především v bližším okruhu svých známých a rodiny.

• Srovnání věkových kohort ukazuje, že v březnu svoje sociální interakce a rizikové chování redukovali výrazně lidé ve věku 18 až 34 let (z průměru 9,4 na 3,5 aktivit týdně). K tomu mohlo pomoci mimo jiné uzavření škol a zákaz kulturních a sportovních akcí. Ve stejném období se významně „sociálně distancovali“ i lidé starší 55 let – polovina z nich vykonávala max. jednu rizikovou aktivitu týdně (např. nákupy). Na začátku května to už platí jen pro cca čtvrtinu respondentů této věkové kategorie a jen okolo 20 % lidí mladších 55 let.
• Výrazně více se povedlo sociální interakce redukovat lidem pracujícím na home-office. Zastoupení těch, kteří se výrazně distancují (reportují jeden typ sociální a rizikové aktivity týdně) mezi nimi v dubnu stouplo až na 40 %. Lidé pracující na home-office totiž výrazně více redukovali i aktivity jako jízdy MHD a nákupy v obchodech s mnoha lidmi. V posledních čtyřech týdnech se ale podíl distancovaných vyrovnal s těmi, kteří jsou fyzicky v práci (17 %), mezi nepracujícími je to stále 27 %.

• V dubnu a květnu začíná docházet opět k nárůstu podstatných osobních interakcí, což může souviset s návratem některých zaměstnanců zpět do práce, povolením některých odvětví podnikání a k zvýšením frekvence rodinných návštěv. Počet lidí, s nimiž jsou respondenti osobně v kontaktu, výrazně více omezili lidé pracující na home-office. Na začátku května je situace podobná jako před vyhlášením striktních vládních opatření – s větším množstvím lidí (více než 10) přišla týdně do osobního kontaktu téměř třetina dotázaných.
• Ačkoliv míra protekce mírně klesá, stále drtivá většina respondentů říká, že nosí roušku (93 %), vyhýbá se osobním kontaktům (86 %) a místům kde je hodně lidí (82 %). Už ale jen zhruba polovina respondentů téměř nevychází z domu – především nepracující nebo lidé na home-office. Zatímco v dubnu asi polovina respondentů vykonávala alespoň 10 ze 13 protektivních aktivit, v květnu je to 39 % a 22 % se chrání málo (0-5 forem ochrany). Jsou to především lidé mladšího věku, z malých obcí a ti, kteří nemají z koronaviru obavy.
• Od konce března kontinuálně klesá míra obav z koronaviru. Zatímco v březnu polovina dotázaných měla velké obavy (7-10), v prvních květnových dnech už je to jen čtvrtina. Podíl lidí, kteří nemají obavy vůbec žádné či velmi malé (0-3), je napříč vlnami celkem stabilní, s mírným nárůstem (z 21 na 28 % v průběhu výzkumu). Vyšší míru obav vykazují napříč týdny respondenti starší 55 let a lidé ze středně velkých obcí (20 až 99 tis. obyvatel).
• V posledních čtyřech týdnech posílil postoj chodit na veřejnosti bez roušky (pokud by to nebylo výslovně nařízeno). Zatímco na přelomu dubna a května to připouštělo 60 % lidí (určitě či spíše ano), ve druhém květnovém týdnu takto odpovědělo 74 % dotázaných. Ani při uvolnění opatření stále 30 % respondentů nepočítá s návštěvami seniorů ve své rodině. Zato návštěvu veřejných společenských prostor zvažuje stále více lidí – ještě na přelomu měsíce návštěvu hospod a restaurací vylučovalo 27 % (určitě ne), dnes 21 %, v případě koncertů a utkání byla změna ještě větší (pokles ze 42 % na 34 % určitě ne). Cestování do zahraničí zatím určitě nebo spíše zvažuje jen 15-18 % dotázaných, klesá ale podíl těch, kteří možnost vycestovat razantně odmítají (z 58 na 52 %).