Život během pandemie – po měsíci vládních opatření

V rámci longitudinálního výzkumu Život během pandemie každé dva týdny oslovujeme stejné respondenty (celkem 3100). Cílem výzkumu je zmapovat vývoj chování populace v oblasti protektivních a rizikových sociálních aktivit, které mohou souviset s šířením nákazy. Také shromažďujeme data o dopadech epidemie a souvisejících opatření na ekonomickou situaci českých domácností, na jejich postoje, pocity a stres, vzdělávání a informovanost ohledně koronaviru. Na výzkumu se podílí společnost PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Do projektu se zapojili výzkumníci z různých oblastí – sociologie, ekonomie nebo biostatistika.

Podrobná výzkumná zpráva (PDF)

Hlavní zjištění z třetí vlny (N=2567 respondentů, sběr 14.-19.4.)

• Více než třetina zaměstnanců (34 %) deklaruje, že u nich došlo k úpravě pracovního úvazku či aktivity, a to snížením úvazku (11 %), redukcí mzdy, flexibilní složky (8 %) či benefitů (5 %), přechodem na ošetřovné (6 %), vynucenou dovolenou (9 %), ztrátou příjmů z DPP (4 %) apod.  Zaměstnavatelé tak reagují na pokles tržeb, což se příjmově dotýká velké části zaměstnanců – a to i mimo oficiální programy jako Kurzarbeit. Více se tyto změny zatím dotkly pracovníků s nižší kvalifikací.
• Okolo 26 % původně pracovně aktivních respondentů má poměrně či velmi silné obavy ze ztráty práce. Toho se bojí přes 40 % lidí, u kterých došlo k nějakým změnám v pracovním úvazku či zapojení, a dále asi třetina lidí s nižší kvalifikací a těch, kteří byli chudí již v době před epidemií.
• Počet respondentů deklarujících příjem domácnosti klesl na polovinu či méně od konce března nenarostl (16 % -> 14 %), rozšířil se ale mírně počet těch, které zasáhl pokles částečně. Zřejmě se tak kombinuje účinek některých podpůrných opatření a snaha o dílčí úspory na stranách zaměstnavatelů.
• 36 % procent dotázaných domácností má úspory, které by při plném výpadku stačily max. na měsíc (nevýznamná změna proti březnu). Okolo 7 % dotázaných tak patří do velmi rizikové kategorie – domácnosti vypadla minimálně polovina příjmů a mají úspory maximálně na měsíc. Mezi OSVČ, samoživitelkami a pracovníky, které postihla změna úvazku a pracovního zapojení, však tvoří přibližně 15-20 %. Právě tyto skupiny jsou tak velmi rizikové a měla by na ně cílit sociální politika
• Díky využití odkladu splátek hypoték či nájmů částí domácností se mírně zlepšila deklarovaná neschopnost hradit tyto výdaje a základní provoz domácnosti. Mezi ohroženými skupinami – OSVČ, samoživitelky a pracovníci se změnou pracovního úvazku či zapojení – má však problémy se stálými splátkami přes 20 % domácností.