Život během pandemie – vývoj sociální aktivity, obav a ochrany před nákazou

V rámci longitudinálního výzkumu Život během pandemie každé dva týdny oslovujeme stejné respondenty (celkem 3100). Cílem výzkumu je zmapovat vývoj chování populace v oblasti protektivních a rizikových sociálních aktivit, které mohou souviset s šířením nákazy. Také shromažďujeme data o dopadech epidemie a souvisejících opatření na ekonomickou situaci českých domácností, na jejich postoje, pocity a stres, vzdělávání a informovanost ohledně koronaviru. Na výzkumu se podílí společnost PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Do projektu se zapojili výzkumníci z různých oblastí – sociologie, ekonomie nebo biostatistika.

Podrobná výzkumná zpráva (PDF)

Zpráva je výsledkem analýzy šestitýdenního vývoje (od 2.3.-12.4.2020).

Interpretace:

• Po březnovém velkém útlumu sociálních interakcí a rizikových aktivit nastala v dubnu stagnace či mírné posílení interakcí. Nedošlo k nim ale v tak zásadním měřítku, které by opravňovalo předčasně vykládat současnou dobrou epidemiologickou situaci pouze tak, že jsme k ní dospěli navzdory velkému uvolnění a poklesu sociálního distancování o Velikonocích.
• Respondenti sice reportují navýšení návštěv rodiny a různých výletů a cestování na chaty, ale to často nevedlo k výraznému rozšíření skupiny osob, s kterou se stýkají. Pokračoval tak zřejmě do velké míry efekt distancování. Vzhledem k poklesu obav z koronaviru ale nelze vyloučit oslabení sociálního distancování dojde v následujících týdnech v souběhu s uvolňováními některých restrikcí.
• Podle názoru autorů reportu jsou tato zjištění dalším argumentem pro integrování epidemiologického a ekonomického modelu, pro datově podložené a postupné uvolňování restrikcí s vyhodnocením dopadů a snahu o zavádění chytré karantény (trasování apod.). A také pro podporu některých opatření, které jsou v datech svázána s vyšší schopností respondentů omezit hned několik typů rizikových interakcí (např. home-office).

Shrnutí hlavních zjištění:

• Respondenti v zejména v prvních 4 týdnech zkoumání (tedy v průběhu března) výrazně omezili většinu sociálních aktivit a interakcí. Výrazně klesl zejména počet lidí jezdících plným MHD (36 % –> 10 %) navštěvujících rodinu a známé (59 % –> 33 %) a pochopitelně i těch navštěvujících restaurace, sportoviště apod. Méně se jim podařilo redukovat nakupování v obchodem s vysokým množstvím lidí (82 % –> 33 %). V prvních dvou týdnech dubna (do Velikonoc) sledujeme stagnaci či jistý nárůst aktivit. Například svoje známé a rodinu navštívilo 40 % respondentů a okolo 15 % chodilo na procházky ve více než 2 lidech. Nárůst aktivit však nebyl drastický.
• Srovnání věkových kohort ukazuje, že v březnu nejvíce svoje sociální interakce a rizikové chování redukovali nejmladší lidé ve věku 18 až 34 let, u nichž míra aktivity ale trochu více narostla v dubnu. Výrazně více se povedlo sociální interakce redukovat lidem pracujícím na home-office. Zastoupení těch, kteří se výrazně distancují, mezi nimi stouplo ze až na 40 %, zatímco mezi pracujícími ve firmách zůstává okolo 25 %. Lidé pracující na home office totiž výrazně více redukovali i aktivity jako jízdy MHD a nákupy v obchodech s mnoha lidmi.
• Respondenti v březnu výrazně omezili počet lidí, se kterými přišli do delšího hovoru či kontaktu. Počet extrémně distancovaných respondentů (osobně se bavili a setkali na dobu alespoň 5 minut s maximálně 2 lidmi vč. rodiny) stoupl z 13 na 40 %. A v dubnu na 35 %. I zde tak pozorujeme mírný nárůst v dubnu, který lze však stále označit za pokračování sociálního distancování. Počet lidí, s nimiž jsou osobně v kontaktu, výrazně více omezili lidé pracující na home office.
• Drtivá většina respondentů říká, že nosí roušku (95 %), vyhýbá se místům kde je hodně lidí (82 %). Jen zhruba polovina si ale podle vlastních slov myje ruce po kašlání a kýchání a snaží se méně sahat na obličej a do očí. Zhruba polovina respondentů se snaží dělat alespoň 10 ze 13 protektivních aktivit a 15 % jich dělá naopak velmi málo.
• Oproti konci března do doby po Velikonocích výrazně klesl počet lidí, kteří mají velké obavy z koronaviru. Míra obav souvisí s mírou protekce. Vysokou míru protektivních aktivit reportuje 61 % z těch, kteří mají vysoké obavy a 41 % z těch, kteří mají obavy omezené.
• Lidé, kteří mají velké obavy, omezovali v posledních 6 týdnech svoje sociální interakce a rizikové aktivity poněkud více než ti, kteří měli obavy nízké. Rozdíl však není zásadní. Velkou část poklesu sociálních aktivit tak lze připisovat i samotným restrikcím veřejného života či tlaku a obavám okolí, nikoli jen vnitřní motivaci. Zmírňování obav má ale v posledních 14 dnech dynamičtější vývoj než pokles sociálního distancování. Nelze tak vyloučit, že se projeví do poklesu distancování v následujících týdnech.

Metodika:

Longitudinální metodika sběru dat umožňuje zkoumat změnu chování či ekonomického stavu domácností. První vlna sběru dat probíhala mezi 18.-19.3. a dotázáno bylo 3100 respondentů. Ve druhé vlně, která probíhala 30.-1.4., byli osloveni všichni účastníci z první vlny a dotazník zodpovědělo 2639 respondentů (retence 86 %). Dotazování třetí vlny probíhalo mezi 13.-19.4. a návratnost z druhé vlny byla 95 % (z první vlny 83 %), dotazník zodpovědělo celkem 2567 respondentů.

Sběr realizuje agentura NMS (člen SIMAR) na Českém národním panelu. Respondenti mají ověřenou identitu a data jsou kontrolována (např. délky vyplnění, testy pozornosti). Vzorek je kvótně reprezentativní – tedy kopíruje složení populace 18+ z hlediska:

• kraje a velikosti obce bydliště, pohlaví, vzdělání, věku respondenta
• pracovního statusu (před začátkem epidemie), věku × pohlaví, věku × vzdělání

Kvůli metodice se ho mohou účastnit jen respondenti s připojením k internetu. Online metodika sběr redukuje sociální desirabilitu, zvyšuje zastižitelnost typů populace v době krize a retenci (opakovanou účast). Výstupy pro starší generaci (65+) jsou kvůli online sběru pouze orientační.