Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)

Výzkum mezi rodiči dětí se SVP o tom, zda se mohou svobodně rozhodnout, kde má být dítě vzděláváno. Jaké mají rodiče zkušenosti se školským poradenským zařízením (ŠPZ)? Jak jsou obeznámeni s významem výstupů ŠPZ? Mají zkušenost s požadavky či různými formami nátlaku na odchod dítěte ze školy?

Pětině rodičů dětí se SVP někdo v okolí navrhoval/požadoval, aby jejich dítě přestoupilo jinam

Téměř desetina (9 %) rodičů se SVP kvůli takovému návrhu/požadavku především školy a pracovníků ŠPZ mění svému dítěti školu. Škola s požadavkem na přestup jinam přichází častěji, pokud rodič obdržel dokument ŠPZ s informací, že se má dítě vzdělávat v jiném typu školy/třídy. I mezi dětmi, kterým ŠPZ naopak doporučuje zůstat ve stejném typu školy, reportuje 6 % rodičů návrh/požadavek školy, aby dítě přestoupilo jinam. Požadavek na změnu školy se nejčastěji objevuje u dětí s lehkým mentálním postižením, poruchami chování a nezdravotními druhy znevýhodnění.

Třetina rodičů s dítětem, kterému byla ještě před zápisem přiznána podpůrná opatření (PO), je při zápisu vystavena neoprávněným požadavkům školy

Mezi nevhodnou praxi škol, se kterou se u zápisu setkávají rodiče dětí, u nichž byly rozpoznány SVP (byla přiznána PO) už v předškolním věku, nejčastěji patří: podmiňování účasti na školních akcích mimo školu doprovodem zajištěným rodičem; přenášení zodpovědnosti za zajištění asistenta do školní družiny na rodiče; pořízení speciálních pomůcek  – nad rámec toho, co má většina třídy, či požadavek přehlásit dítě jinam.

Rodiče, kteří u zápisu čelí neoprávněným podmínkám ze strany školy, častěji dítě zapíší do speciálního režimu vzdělávání. Neoprávněné požadavky tak v některých případech mohou být využívány i jako taktika proti začlenění dítěte do školy. S těmito neoprávněnými požadavky mají často zkušenosti rodiče dětí s kombinovanými vadami, ale také s autismem, smyslovým či tělesným postižením (v těchto skupinách je zažilo 35–44 % z nich).

11 % rodičů dětí se SVP zažilo určitou formu nátlaku či omezování ze strany školy

Nejčastěji se nátlak objevuje v souvislosti se znemožněním účasti na školních akcích (41 % z těchto zkušeností s nátlakem/omezením), docházkou do školní družiny (34 % z nich), poskytováním přiznaných podpůrných opatření (30 % z nich). Většina rodičů (89 %) nic z uvedeného u svého dítěte se SVP nezažila.

91 % rodičů dětí se SVP chápe nárok na přiznaná podpůrná opatření jako závazný pro školu

Mezi rodiči, kteří si tohoto svého práva vůči škole nejsou vědomi, jsou častěji zastoupeni méně vzdělaní rodiče (o 4–5 procentních bodů oproti rodičům s VŠ/VOŠ). Pochyby o závaznosti PO pro školu téměř neprojevují rodiče dětí ve speciálních třídách či školách.

Polovina dokumentů ŠPZ obsahuje informaci, v jakém typu školy má být dítě vzděláváno, kterou rodiče většinou mylně chápou jako závaznou

Informaci, kde má být dítě vzděláváno, obsahuje přibližně polovina dokumentů školských poradenských zařízení. Většina rodičů si chybně vykládá, jakou má tato informace váhu, a považuje ji za závaznou. Mezi rodiči, kteří od ŠPZ obdrželi dokument stanovující změnu typu školy dítěte, je 65 % chybně považuje za závazné. Vzdělanější rodiče lépe chápou, že výběr školy dítěte pro dítě je jejich právo, do kterého ŠPZ nemůže zasahovat.

Školy využívají dokument ŠPZ jako argument k odchodu dítěte ze školy

Téměř třetině rodičů, kteří v ŠPZ obdrželi dokument s typem školy, kde má být dítě vzděláváno, ve škole řekli, že je to závazné. Rodič, který v dokumentu ŠPZ obdrží  informaci, že má dítě přestoupit do jiného typu třídy či školy, se ze strany školy častěji setkává s návrhem či požadavkem ohledně změny školy. Vzdělání rodiče opět souvisí s tím, zda rodič podlehne tlaku ŠPZ a školy na přestup jinam.